Článek
Se začátkem podzimu se pojí takzvané babí léto, tedy období déle trvajícího suchého, slunečného a teplého počasí. Tento jev se vyskytuje na evropském kontinentu a podle Českého hydrometeorologického ústavu ho lze rozdělit do menších úseků podle starých lidových názvů, které jsou ve většině případů odvozeny od kalendářních jmen.
Svatováclavské léto, (cca 25. 9.–5. 10.)
Jak již název napovídá, svatováclavské babí léto neboli léto svatého Václava (28. 9.) obvykle nastupuje ve dnech v polovině poslední zářijové dekády a trvá až po dny kolem poloviny první říjnové dekády. Jde o první a nejvýraznější část babího léta. Tento výrazně teplý úsek časného podzimu je příznačný pro podstatnou část evropského subkontinentu. Např. ve Francii se nazývá létem sv. Maurice a v Německu a v Maďarsku je v lidové meteorologii označován jako léto sv. Michala. V pranostikách je sv. Václav symbolem babího léta.
Tereziánské léto, (cca 5. 10.–20. 10.)
Další částí babího léta je léto svaté Terezie neboli tereziánské babí léto. Datuje se od poloviny první říjnové dekády až po dny na přelomu druhé a třetí dekády října. Pro tereziánské léto je charakteristické, že je z důvodu zkracujícího se dne doprovázeno hustými ranními a večerními mlhami a kratší dobou slunečního záření, což má za následek zvyšující se četnost mrazů. Pojmenování tohoto času v lidové meteorologii se vztahuje k svátku svaté Terezie z Avily (15. 10.).
Některé z pranostik už nyní docela straší zimou, jako například: „Svatá Terezie zasazuje zimní okna. Po svaté Tereze mráz po střechách leze. Svatá Terezie z rosičky, nadělává perličky. Na svatou Terezii švec nablízku.“ Tím ševcem byl myšlen konec chození bez obuvi, které bylo v dřívějších dobách často z úsporných důvodů ještě dlouho do podzimu značně rozšířené, zejména pak u dětí.
Šimonská chladna, (cca 20. 10.–30. 10.)
Ve dnech na přelomu druhé a třetí říjnové dekády až po poslední dny října se v dlouhodobém průměru dostavuje výrazně chladnější počasí. Podle starých lidových označení jde o období, kterému se říká šimonská chladna (sv. Šimon má svátek 28. 10.). V této době začíná již povětrnostně méně příznivý podzim, který se vyznačuje zvýšeným výskytem sychravých, chladných a větrných dnů, nočních mrazů, mlh a jinovatek. Pranostika říká: „Na sv. Šimoniše přikluše k nám zima tiše.“
Léto všech svatých, (30. 10. – 10. 11.)
Podle dlouhodobého průměru vývoje počasí dochází většinou na konci října k oteplení a šimonská chladná vystřídá nové období, kterému se lidově říká malé babí léto, malé léto nebo také léto Všech svatých. Toto období se většinou datuje od posledních říjnových dnů až po dny na konci první listopadové dekády. Je pro něj příznačné teplé mlhavé počasí a přes den, po rozpuštění ranních mlh a nízké oblačnosti, i slunečné počasí. Tímto obdobím se část roku zvaná babí léto uzavírá. Pranostika říká: „Léto Všech svatých trvá tři hodiny, tři dny nebo také tři týdny.“
Pověst o tom, kterak babí léto ke svému původu přišlo:
Kdysi žila chudá vdova s jedinou svou dcerkou. Matka chodila po práci, kdežto dceruška její předla doma len. Do předení však dcerušce mnohdy se nechtělo, a často bylo jí matkou domlouváno. Zato raději mnohé dlouhé večery trávila venku, zvláště když měsíček překrásně svítil. Sedávala dlouho do noci, hledíc buď do měsíčku, nebo před ním tančíc a jinak dovádějíc. Toho matka déle již snésti nemohla. A tak jednoho večera, když opět dcerka před měsíčkem tancem se bavila, matka rozzlobena vyšla ven, řkouc:
„I aby tě ten měsíc již jednou k sobě vzal, snad by tě spíše k předení přinutil!“
Ledva to dopověděla, již počal se měsíc sem tam pohybovat a ponenáhlu dolů se spouštět. Čím více k zemi se blížil, tím jasnějším se stával. V jeho středu se utvořily dvě ohnivé oči, ústa a nos a po obou stranách objevily se dvě ruce, které se velice prodlužovaly až dcerušku do své náruče pojaly, načež se opět do výše vznesl. Toho ulekla se matka velice. Prosby, nářek, sliby — nic nepomohlo. Když měsíc konečně na své místo se opět dostal, tu opět bývalou podobu na sebe vzal. Leč pozorovat bylo na něm přece jakousi změnu: uprostřed něho totiž seděla u kolovrátku mladá dívka a pilně předla. Na podzim pak veškeré předivo dolů matce své pouštěla. Ale toto předivo rozmetáno bylo větrem na všechny strany, zachycujíc se na různé předměty. Lid je pak nazval babím létem, jelikož v době babího léta nejvíce se objevuje. Tolik povídá se až podnes o původu „babího léta“.
Pranostiky:
- Babí léto – léto na odchodu.
- Vznášející se pavučiny babího léta – poslední pozdrav léta.
- Babí léto slunečních dnů nás nemine.
- Babí léto má své stříbro i zlato. (mlhy, mrazíky a sluneční dny)
- Koho se babí léto dotkne ve svém letu, bude šťastný.
- Je-li hodně babího léta a divoké husy a špačkové neodlétají,
bude dlouho příhodný podzim. - Je-li ve vzduchu mnoho babího léta, bude dlouho jasné počasí.
- Rostou-li koncem srpna a počátkem září hodně koloděje (hřib),
bude dlouhé a teplé babí léto. - Jsou-li prvé dny babího léta jasné – nastane teplý podzimek.
- Léto přichází aprílem, zima babím létem.
- Léto přichází hopsavě, zima váhavě, babím létem.
- Léto přichází skákavě, zima pokradmu, hlavu kloníc.
Babí léto v pranostikách se sv. Václavem:
- Na svatého Václava babí léto nastává.
- Kolem svatého Václava, nové léto nastává.
- Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
- Svatováclavské léto trvá po osm dní.
- Na svatého Václava ráno pálí mráz, odpoledne slunce.
- Na svatého Václava, bývá slunce záplava.
- Je-li na svatého Václava slunečno, bude i dva týdny po něm.
zdroj: Vše je z digitální encyklopedie českých zvyků a tradic: www.ceskezvyky.cz
