Článek
Bartolomějský svátek má v lidové meteorologii významné postavení jako přelom mezi létem a podzimem. Bartoloměj totiž nejen odpoledne krátí: „Bartoloměj svatý odpoledne krátí“, nýbrž i všemu hlavu zlomí: létu, klasům na poli a koupání, což potvrzují pranostiky: „Bartolomějské větry ovsy lámou.“ a „Svatý Bartoloměj všemu hlavu zlomí“, hospodáři měli také pospíchat, aby se dostali k osetí ozimního žita.
Bartolomějské věnce z červených jeřabin, láska a pověry:
Bývalo zvykem že v předvečer svátku sv. Bartoloměje spěchaly dívky ke stromům jeřábovým, aby si nalámaly a natrhaly jeřabiny. Z nich pak vytvářely jeřábové věnce, do kterých vplétaly i jeřábové listí, aby věnec nabyl pestřejších barev. Ráno pak, dříve, než slunce nad vesnicí vzešlo spěchaly s nimi na půdu a zavěšovaly je pod okénkem na štítu.
Platilo pravidlo: kolik bylo dívek ve statku, tolik věnců bylo ráno na štítu. Věnce byly spojeny jeřábovými provazci v různých podobách. Celá ves takto světila svátek sv. Bartoloměje a zároveň věnce ukazovaly kde jsou dcerky na vdávání. Tento lidový zvyk byl rozšířený v Jižních Čechách, v Kardašově Řečici. Jinak se věřilo, že jeřabiny mají zázračnou moc: koho bolely zuby, měl dát vařit vodu, do ní vložit jeřabiny a chvíli „inhalovat.“ Dále se „bartolomějská“ jeřabina dávala dobytku, aby dobře žral.
Kdo byl sv. Bartoloměj, patron Plzně, koželuhů, kožešníků, ševců:
Narodil se v Káni Galilejské. Stal se apoštolem, který bývá v seznamech dvanácti apoštolů jmenován vždy před Matoušem. Ježíšem byl označen jako pravý a bezelstný Izraelita. Hlásal evangelium na svých cestách po indii, Mazopotánii a Arménii. Proslavil se svou schopností uzdravovat nemocné, hlavně choromyslné.
Podle legendy působil v královské rodině šírvánšáhů. Arménský král Polimeus měl dceru, která byla tak zuřivá, že musela být spoutána řetězy. Bartoloměj, jakmile o tom uslyšel, vešel ke králi a slíbil mu, že ve jménu Ježíše Krista jeho dceru uzdraví, jestliže on přijme křesťanskou víru. Král ochotně svolil. Bartoloměj se nad posedlou dívkou pomodlil a zbavil ji zlého ducha. Tento zázrak způsobil veliké podivení, a král i celý jeho dvůr i obyvatelé dvanácti měst uvěřili v Ježíše Krista. Tím však Bartoloměj proti sobě popudil pohanské kněze, kteří na něj poštvali králova bratra Astyagese, zarytého pohana, který ho úkladně zajal, uvěznil a krutě mučil…
Podstoupil mučednickou smrt podle perského způsobu (stahování z kůže). Proto se i kůže stala jeho hlavním atributem a stal se tak i patronem řemeslníků pracujících s kůží, koželuhů, kožešníků, ševců, rukavičkářů, knihařů, kuchařů, krejčích, obchodníků s olejem, sýrem a solí. Je také patronem Plzně a bývá vzýván proti kožním a nervovým chorobám.
Sv. Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám:
Pojem „zavádí mraky“ pochází z doby, kdy se zvonilo proti krupobití a bouřkové mraky se zaklínáním „zaváděly“, tedy odváděly na skály, nad lesy, na pustá místa, kde nemohly uškodit. Někteří lidé se tím zabývali a platili za znalce. Ovládali patřičné zaklínací formule, tradované v rukopisných knížkách, používali také růženec, křížek, chléb či hromový kámen. Jeden sedlák na Chodsku prý měl takové schopnosti, že „vodíval kroupy“ po mezích a cestách, nebo je zahnal všechny najednou do rybníka.
Nejstarší pořekadlo na sv. Bartoloměje pochází z roku 1617: „Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.“ Na Horácku byl považován den sv. Bartoloměje za první podzimní, což vystihuje rčení: „Na Bartoloměje se juž podzim směje.“
Svatý Bartoloměj a pranostiky:
- Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
- Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
- Bartolomějské větry ovsy lámou.
- Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
- Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
- Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš!
- Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
- Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
- Jaké počasí na den sv. Bartoloměje bude, takové počasí celého podzimku znamená.
- Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
- Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.
- Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
- Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
- Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
- Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
- Na Bartoloměje moc mraků - v zimě moc sněhu.
- Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
- Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
- O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
- Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
- Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.
- Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
- Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
- Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje.
- Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
- Sucho na Bartoloměje - mrzané zimy naděje.
- Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
- Svatý Bartolomi všemu hlavu zlomí.
zdroje:
www.ceskezvyky.cz, archiv Antonín ViK
kniha – Český lid: Karel Pejml
kniha - Obyčeje a slavnosti: Eva Večerková
www.catholica.cz
Časopis Venkov a Český lid – 1892 - 1915
