Článek
Podle prastaré lidové pověry pět dní po sv. Janu Křtiteli (24. 6.) žádá si každá řeka na svátek sv. Petra a Pavla jakýsi letní dar, oběť. Je to tedy den, kdy lidé nejčastěji přicházejí o život utopením. Proto se v tento den za žádnou cenu nikdo nechtěl koupat. Dokonce ještě na začátku 19. století se zdráhali pražští rybáři vytáhnout v tento den z vody utopence, ježto se obávali vodníka, ve Vltavě bydlícího, že by se jim za takový čin zle pomstil.
Kdo chtěl této pověře předejít musel si pořídit amulet, který dokonce zajišťoval, že se mu nikdy nic zlého nepřihodí. Musel jen v tento den, ve dvě hodiny odpoledne vykopat známou rostlinu čekanku a nosit ji při sobě.
Okolo svátku sv. Petra a Pavla vycházeli sekáči a odbíračky na Horácku na žně do bohatších krajů, na Hanou, na jih Moravy a do Dolních Rakous, aby si vydělali něco peněz. Vraceli se koncem července, aby stihli žňové práce doma.
Petropavelský svátek vždy znamenal důležitý bod v zemědělském kalendáři. Spadá totiž do letního času, kdy dozrává obilí a v pranostikách se upozorňuje na ničivý účinek deště na dozrávání:
Když na sv. Petra a Pavla prší, pochybí obilí, kdyby i ve mlýnici na koši bylo.
Prší-li na Petra a Pavla, nebude v peci chleba.
Na sv. Petra a Pavla se pravidelně očekávala bouřka:
Svatý Petr hřímá, nadělá nám vína, abychom se napili.
Kdo byli svatí Petr a Pavel:
Petr a Pavel jsou apoštolové s výjimečným významem. Jejich společný svátek se slaví už od poloviny III. století. V úctě jsou spojováni nejen proto, že oba skončili v Římě, ale ve službě Kristu poznamenali základní strukturu křesťanství svými odlišnými úkoly i charaktery. Dost často se uvádí spojení dvou hlavních apoštolů proto, že zemřeli ve stejný den. Historikové se na tom však neshodují. Podle některých mohl Petr zemřít až o tři roky dříve než Pavel. Smrt Pavla je podle věrohodných nejstarších tradic kladena do roku 67.
Petr, první zástupce Kristův, je základem víry, jednoty i původní tradice, držitelem pravdy. Pavel je označován za prvního nositele evangelia pohanům.
Svatý Petr je patronem rybářů, legenda:
Ryby a rybářství jsou spojeny se vznikem křesťanství. Odrazem této historie je i skutečnost, že patronem rybářů je svatý Petr. Původním jménem Šimon, ale Kristus mu dal jméno Petr (což přeloženo do češtiny znamená skála), aby byl jako skála stále pevný ve své víře.
Kristovi učedníci, apoštolové a zároveň bratři Petr a Ondřej byli původním povoláním rybáři. Ježíš Kristus se s nimi poprvé setkal, když se vraceli z lovu s prázdnými sítěmi. Kristus zrovna na břehu jezera hlásal víru zástupům, a jako správný kazatel využil příležitosti. Požádal pochybujícího Šimona s Ondřejem, aby znovu vyrazili na lov, a ti se v údivu všech vrátili s plnými sítěmi ryb až k prasknutí. Užaslým bratrům potom sdělil, aby ho následovali, že už nebudou lovit ryby, ale lidi do společenství křesťanů. Jezero, u kterého se toto přihodilo, se nazývalo Genezaretské, nalézá se v dnešním Izraeli a dnes se jmenuje Tiberias.
Co je „Petrova ryba“:
Staré legendy také popisují genezi názvu „Petrova ryba“. O co vlastně jde? Podle pověsti kráčel Kristus s Petrem po břehu Genezaretského jezera. Petr náhle vytáhl z vody rybu, která měla v ústech zlatou minci. Vhodil ji zpět do vody a na jejím těle zůstaly otištěny Petrovy prsty. Tato ryba má český název Pilobřich ostnitý a je opravdu zvláštní, tmavé skvrny „po Petrových prstech“ jsou žlutě ohraničené a na přímořských tržnicích ji nelze přehlédnout. Avšak pilobřich je typická mořská ryba ze slané vody, kdežto Petr našel rybu s mincí ve sladkovodním jezeru…
V restauracích na jeho břehu se dodnes ryba svatého Petra také prodává. Pilobřich to ale není, jde o místní druh tilapie, sladkovodní ryby, jejíž příbuznou chováme v teplé vodě i u nás.
Proč mají rybáři pozdrav „Petrův zdar!“
Proč se třeba neříká „Rybám zdar“? Vysvětlení je docela jednoduché: Petrův zdar je odkazem na patrona rybářů svatého Petra. Pozdrav Petrův zdar je stejným poznávacím znamením rybářů, jako Zdař bůh pro horníky.
Pranostiky pro tento den:
- Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel (16.10.)
- Je-li od Petra až po Vavřince(10.8.) parno, bývá v zimě dlouho studeno.
- Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.
- Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
- Na svatého Petra a Pavla když hrom tříská, hřiby do země zatiská.
- O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
- O Petru-li prší, třicet dní déšť se vyprší.
- Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší.
- Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.
- Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.
zdroj: www.ceskezvyky.cz , archiv Antonín ViK
časopis Český lid a Venkov, 1912
kniha: Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, Eva Večerková
kniha: Český rok od jara do zimy, Milada Motlová
www.catholica.cz
