Článek
Z hlediska kalendáře je sv. Vavřinec velmi důležitým světcem a je prvním „podzimním bratrem“, neboli dělí léto. S tím souvisí pranostiky, které určují ráz počasí na podzim: „Jak Vavřinec navaří, tak se podzimek zdaří.“ Ohlašují i sklizeň brambor: „Na sv. Vavřince první jablko do hrnce“ (Litovelsko), „Na sv. Vavřinca s kobzolama do hrnca“ (Slezsko).
Kdo byl sv. Vavřinec, patron vinařů, kuchařů, hasičů:
Jeden z nejoblíbenějších a nejuctívanějších světců se narodil kolem roku 230 ve Španělsku. Jako mladík odešel do Říma, kde se stal arcijáhnem papeže Sixta II. Po jeho smrti (na příkaz císaře Valeriana byl 6. srpna 258 sťat) měl podle legendy jako správce církevního jmění a archivů odevzdat církevní poklady. To ale neučinil, naopak je rozdal chudým, za což byl odsouzen k smrti upálením na železném roštu roku 258. Sv. Vavřinec je tak znázorňován, jako mladý jáhen s roštem a knihou. Často má u sebe také váček s penězi nebo chléb, což je bráno jako symboly znamenající rozdělování církevních majetků.
Sv. Vavřinec a legenda o jeřabinách:
Leckde v jižních Čechách rozvěšovali na den sv. Vavřince zvenčí po staveních jeřabiny. Tento dávný zvyk má svůj původ v legendě o zázračném zachránění světcově: Kdysi byl sv. Vavřinec stíhán svými nepřáteli a na útěku se ukryl v jednom stavení. Jelikož již byl tmavý večer, spokojili se stíhatelé s označením domu, který chtěli druhého dne prohlédnout a světce zajmout. Označili dům tak, že pod lomenici stavení si pověsili jeřabinu. Když pak ráno chtěli provést světcovo zatčení, spatřili k svému podivení, že na všech domech visely jeřabiny, takže stíhatelé nemohli sv. Vavřince nalézt. Červené jeřabiny se později v lidové tradici staly symbolickou ochranou před ohněm a bleskem.
Lidové zvyky spojené se sv. Vavřincem:
Na svátek sv. Vavřince se na jižní Moravě konala volba „hotařů“, hlídačů určených k ochraně vinic. Muži ucházející se o tuto službu ve vinicích předstupovali před obecní úřad, a když byli potvrzeni jako „lidé ctnostní a zachovalí“, byli uvedeni do vinohradů.
V tento den probíhaly i poutě a jedním z nejvýznamnějším poutním místem se stal po opravách v roce 1851 kostel sv. Vavřince (lidově svatý Vavřineček) na Veselé hoře u Domažlic, přestavěný z kaple z roku 1695, kterou nechala postavit manželka mydlářského mistra Zuzana Veselá z vděčnosti sv. Vavřinci za vyléčení. Podle tradice dostala hora název po donátorce kaple. Součástí dnešní poutě jsou Chodské slavnosti s přehlídkou folklorních souborů. U nás je sv. Vavřinci zasvěceno kolem 160 kostelů.
Svatý Vavřinec a pranostiky:
Sv. Vavřinec zahajuje pěstování podzimních plodin, např. řepka by se měla zasadit v tento den. Poslední letní horka s intenzivním svitem jsou rozhodující pro zrání hroznů vinné révy. Tak praví pranostika z roku 1617: „Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého, byť pak pršelo, neškodí nic, když tolika slunce jest“.
Vinařské pranostiky:
- Když na Vavřince slunce svítí, budeme hojnost dobrého vína míti.
- Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
- Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
- Na Vavřince slunce všudy, naplňuje vínem sudy.
Žňové pranostiky:
- Svatý Vavřinec odvádí žence.
- Svatý Vavřinec má napolo upleten dožínkový věnec.
- Svatý Vavřinec dělá žním konec.
- Svatý Vavřinec srp věší na klínec.
- Do svatého Vavřince nechval pšenice.
- Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
Ostatní pranostiky:
- Jestliže na svatého Vavřince prší, bude hodně myší.
- První podzimní den je na svatého Vavřince.
- Svatý Vavřinec dá létu žďuchanec.
- Na svatého Vavřince čtyři řepy do hrnce.
- Počasí na svatého Vavřince, jaké jest, takové se udrží několik dní.
- Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
- Na svatého Vavřince - hop zemáky do hrnce.
- Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
- Na svatého Vavřince svícen do světnice.
- Na svatého Vavřince brambory do hrnce.
A na závěr jedna dlouhá pranostika, možná jedna z nejdelších:
Na svatého Vavřince se v pravé poledne usuzuje podle vody na podzimní a zimní počasí. Je-li voda zcela klidná, bude i podzim ve svém průběhu mírný a příhodný a rovněž zima odezní bez velkých mrazů, ledovic, větru a sněhu plískanic. Jak mnoho je však vodní hladina zvlněná, tak proměnlivý bude podzimní čas a tolik bude v zimě následovat sněžení a mrazů jiskření.
Zdroje: www.ceskezvyky.cz, archiv Antonín ViK
kniha – Český lid: Karel Pejml
kniha - Obyčeje a slavnosti: Eva Večerková
www.catholica.cz
Časopis Venkov a Český lid – 1892 - 1915
