Článek
Jak k máji patří oživlá příroda, připalující slunce, tak k českému máji patří i tři ledoví muži, jejichž mrazivý dech je tou poslední připomínkou odcházející zimy. Náš venkovský lid odedávna bedlivě pozoroval přírodu a měl ověřeno, že během roku je několik mezníků povětrnostních změn. Jedním z takových mezníků je i skupina tří dnů 12. -14. května, na které připadají svátky tří světců, Pankráce, Serváce a Bonifáce, a nazvali je ledovými muži, zmrzlíky. První zmínky jsou o nich v knihách již během 17. století. Doktor Munzar uvádí: „Nejstarší verzi jsme zatím nalezli ve sbírce polských přísloví z roku 1664 a rčení zní: Před Servácem nespoléhej na jisté léto.“
Kdo je PAN SERBONI?
Kompletní ledové muže uvádí až teprve F. L. Čelakovský r. 1852: „Pan Serboni pálí stromy“. Jde však spíš o školní než prostonárodní přísloví, je složené z prvních slabik tří svatých: PAN-krác, SER-vác, BONI-fác. A po jejich odchodu zahrádkáři vědí, že je čas sázet. Pranostiky o zmrzlých mužích u nás vycházejí v průměru tak jednou za tři roky.
V polovině května už dokáží při přílivu teplého vzduchu a dostatku slunečního záření teploty u nás dosahovat až ke 30 stupňům Celsia. Dne 14. května 1969 vystoupila teplota v pražském Klementinu až na hodnotu 32,5 stupně Celsia. Jinak tomu bylo po teplých dnech roku 2012, kdy nastalo výrazné ochlazení až k bodu mrazu, dne 18. května se vyskytovaly silné přízemní mrazíky, někde až minus 8 stupňů Celsia, ve Volarech dokonce až minus 10,5 stupně Celsia. Tehdy u nás pomrzla mnohá vegetace.
Kdo byli svatí Pankrác, Servác a Bonifác?
První ledový světec Pankrác měl za sebou pohnutý osud. Bylo mu jenom 14 let, když se odmítl vzdát křesťanství, a tak byl 12. května roku 304 v Římě veřejně sťat. Je patronem dětí, mládeže a ochraňuje mladé rostliny a květy. Svatý Servác, biskup, nezemřel mučednickou smrtí, ale na zimnici, bylo to 13. května 384 v Holandsku. Je vzýván, aby chránil před jarními mrazíky. Poslední ledový světec Bonifác měl celkem nezávislý způsob života. Všechno se ale změnilo, když na vlastní oči uviděl, jak jsou křesťané pro svou víru krutě zabíjeni. Pod vlivem hrůzných zážitků se veřejně přihlásil k víře Ježíšově. Byl okamžitě uvězněn a po krutém mučení ho biřicové vhodili do vařící se smůly. To se podle legendy psal rok 306.
Tři ledoví muži mají také ledovou společnici - je jí světice Žofie. Stala se křesťankou a za vlády císaře Diokleciána, kdy vrcholilo pronásledování křesťanů, byla pro svou víru patrně roku 305 sťata.
„Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.“
(tato pranostika je v našich krajích teprve doložena až v 18. století)
A co psal dobový tisk o ledových mužích?
„Mnohdy se stalo, že na začátku května jsme chodili zcela lehce oblečeni, nebo jen v kabátě bez vesty, a ještě si v některý den otírali pot z čela. Pojednou ale nastala změna. Svrchníky a převlečníky znovu vytaženy ze skříní a málem, že si někteří zimomřivější nenavlékli zimníky, nebo kožichy. Však také ve městech ženy se nikterak nerozpakovaly obléci šaty s kožešinou a vrátiti se k plstěným kloboučkům, ač si již pořídily slamáčky. A to vše zavinili – Ledoví muži,“ časopis Venkov, r. 1940.
V časopise Národní politika vyšla r. 1890 krátká pozvánka na mše do chrámu sv. Víta na Hradčanech: "V pondělí 12. května jest sv. Pankráce, mučedníka Páně. V úterý 13. května jest sv. Serváce a ve středu nato sv. Bonifáce. Tito tři světci nazývají se v obecné mluvě „ledoví muži“. V těchto třech dnech konají se prosební průvody do polí, aby Bůh úrodu zemskou dáti a zachovati ráčil.
zdroj: www.ceskezvyky.cz
časopis Venkov, 1940
Mudr. Jan Munzar, Medardova kápě
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
