Článek
První školní rok bude letos trochu jiný
Prázdniny pomalu končí a české školy se připravují na nový školní rok. V úterý 1. září 2026 se znovu otevřou dveře základních i středních škol a do lavic usednou statisíce dětí. Největší změny se však tentokrát soustředí především na ty nejmenší – děti, které poprvé překročí práh základní školy.
Pro jejich rodiče může být letošní nástup zajímavý i poněkud nervózní zároveň. Do prvních tříd totiž nastoupí část dětí, které by ještě podle starších pravidel pravděpodobně dostaly odklad povinné školní docházky. Právě omezení odkladů patří k nejvýraznějším změnám, které se v českém školství postupně zavádějí.
Méně odkladů, více dětí ve školních lavicích
Odklad školní docházky byl v minulosti v českém prostředí poměrně běžnou záležitostí. Rodiče i odborníci ho často vnímali jako možnost dát dítěti další rok na dozrání, pokud ještě nebylo na školu připravené. Nová pravidla ale tento prostor výrazně zužují.
Odklad už nemá být automatickou reakcí na to, že dítě například není dostatečně vyspělé v některé dílčí oblasti. Zákon nově stanovuje konkrétnější podmínky a váže odklad na závažné zdravotní důvody, které dítěti dlouhodobě znemožňují účastnit se vyučování. Změna má podle ministerstva mimo jiné vést k tomu, aby děti nastupovaly do školy ve věku odpovídajícím jejich ročníku a aby se zbytečně neprodlužovalo jejich předškolní období.
Právě letos se tak nový systém výrazněji projeví v praxi. Přibližně 115 tisíc prvňáčků má podle aktuálních informací usednout do lavic a mezi nimi budou i děti, které by v minulosti pravděpodobně zůstaly ještě rok ve školce nebo přípravné třídě.
Do první třídy už vede cesta přes jiný termín zápisu
Změna přitom nezačíná až prvního září. Rodiče budoucích prvňáčků ji pocítili už během letošního jara.
Zápisy do prvních tříd se nově konají mezi 15. lednem a 15. únorem, tedy výrazně dříve než v minulosti. Každá škola si v tomto období stanovuje konkrétní termín sama. Důvodem je právě reforma odkladů – stát potřeboval celý proces rozhodování posunout tak, aby bylo možné včas určit, kolik dětí skutečně nastoupí do prvních tříd.
Pro rodiče to znamená především jednu praktickou věc: zápis už není událostí, na kterou je možné začít myslet až během dubna. Termín je potřeba sledovat s předstihem a informace konkrétní základní školy si ověřit včas.
Ve třídách má být více podpory
Omezení odkladů by samo o sobě příliš smyslu nedávalo, pokud by se od škol zároveň neočekávalo, že si s větším počtem mladších či méně zralých dětí poradí. Proto přichází další změna, která se prvních tříd týká přímo.
V prvních třídách s alespoň 15 žáky má od školního roku 2026/2027 vedle učitele působit také asistent pedagoga. Jeho úkolem přitom není učitele nahradit ani automaticky pracovat pouze s jedním dítětem. Má pomáhat s organizací výuky a podporou žáků tak, aby učitel mohl lépe reagovat na rozdílné potřeby dětí.
Je to důležitý detail. První třída totiž není pouze místem, kde se dítě naučí číst, psát a počítat. Je to zároveň období, kdy se učí fungovat v kolektivu, respektovat pravidla, soustředit se a postupně přebírat odpovědnost za vlastní práci.
Škola se má postupně měnit i obsahově
Prvňáčků se dotýká také širší proměna vzdělávacího systému. Mateřské a základní školy mohou od září 2026 pracovat podle nových vzdělávacích programů. Základní školy však dostanou více času na jejich povinné zavedení: podle aktuálních informací mají podle nového programu začít povinně vyučovat v prvních a šestých ročnících od září 2027.
Neznamená to tedy, že by každé dítě, které v září otevře první slabikář, automaticky vstoupilo do úplně nového systému výuky. Změna má probíhat postupně. Školy se na ni připravují a mají prostor přizpůsobit své vzdělávací programy novým požadavkům.
Změny nekončí u prvních tříd
Ačkoli prvňáčci letos přitahují největší pozornost, české školství se mění i v dalších oblastech. Od ledna 2026 například vstoupila v účinnost významná část takzvané velké novely školského zákona. Ta se dotýká mimo jiné přijímacího řízení, podpůrných opatření nebo fungování škol.
Jednou z dalších změn je také posílení role sociálního pedagoga. Ten se nově výrazněji ukotvuje mezi pedagogickými pracovníky a jeho práce může zahrnovat například pomoc při řešení problémů, které zasahují do života dítěte a jeho školní docházky, včetně prevence a řešení šikany.
Pro běžnou rodinu se tyto systémové změny mohou zdát poměrně vzdálené. Jiná situace nastává ve chvíli, kdy dítě právě nastupuje do první třídy.
Pro rodiče začíná nová kapitola
První školní den bývá pro rodiče zvláštní směsí hrdosti a obav. Dítě stojí před školou s aktovkou na zádech a najednou je z něj „školák“. Od tohoto okamžiku se mění nejen jeho denní režim, ale také očekávání okolí.
Letošní prvňáčci navíc vstupují do systému, který se právě proměňuje. Některé děti mohou být ve třídě mladší nebo méně školsky zralé, než bývalo obvyklé. Zároveň by ale měly mít k dispozici více podpory a školy mají hledat způsoby, jak rozdílné potřeby dětí zvládat přímo během výuky.
Úspěch celé změny proto nebude záviset pouze na tom, kolik dětí dostane či nedostane odklad. Mnohem důležitější bude, zda školy dokážou vytvořit prostředí, ve kterém se i dítě, které potřebuje trochu více času, nebude od prvního dne cítit jako někdo, kdo nestačí ostatním.
První třída jako začátek, nikoli závod
Možná je to nakonec nejdůležitější připomínka pro rodiče. První třída není soutěž o to, kdo nejrychleji přečte první knihu nebo bude mít nejkrásnější písmo. Děti se vyvíjejí různým tempem a právě začátek školní docházky může výrazně ovlivnit jejich vztah ke vzdělávání na mnoho dalších let.
Letošní změny mají ambici systém nastavit jinak: méně odkladů, dřívější zápisy, více podpory ve třídách a postupná proměna toho, co se děti ve škole učí. Jestli se podaří všechny části propojit tak, aby změna skutečně pomohla dětem, ukáže až praxe.
Jedno je však jisté už nyní. Pro letošní prvňáčky začíná nejen první školní rok, ale také nová kapitola českého školství.
Tipy na zajímavé čtení:
Zdroje a inspirace:
