Článek
Tvrzení „jste to, co jíte“ v sobě skrývá více pravdy, než si mnozí připouští. Stravou toho opravdu můžeme ovlivnit hodně. Degenerativní onemocnění nevyjímaje. Velkým strašákem je v civilizovaných zemích především demence (po odborné stránce tzv. primární demence). Nelítostné statistiky posledních let bijí na poplach! Předkládají nám údaje o tom, že do roku 2050 se počet lidí postižených nějakou formou demence téměř zdvojnásobí oproti údajům z roku 2018. Jestli bylo podle zdrojů před sedmi lety v Evropě skoro 10 milionů takto nemocných lidí, pak by jich v roce 2050 mělo být bezmála 19 milionů.
Někteří jistě budou schopni se o sebe nějak postarat, ale následovat bude nemalá skupina těch, u nichž fungování bez dohledu znamená nemalé riziko. Tu zapomenou vypnout sporák, jindy začnou napouštět vanu a během pár minut vůbec netuší, že jim v koupelně teče voda. A pak tu samozřejmě budou ti, kteří se bez péče 24/7 neobjedou vůbec. Jejich sebeobsluha bude zcela nulová, schopnost verbální komunikace výrazně omezená.
Návštěva zařízení určeného pro tyto pacienty zanechá v člověku nesmazatelnou stopu. A naplní vás úpěnlivým přáním, abyste takhle jednou neskončili. Zdravý životní styl sice není zárukou skvělého duševního zdraví do vysokého věku, ale rozhodně je jednou z klíčových podmínek.
Není tedy divu, že po celém světě probíhá řada studií, které se snaží prokázat či vyvrátit přímou vazbu konzumace určitých potravin či látek na zvýšení rizika demence. Lednové číslo vědeckého časopisu Neurology přineslo výsledky výzkumu vazby mezi konzumací průmyslově zpracovaného červeného masa a rozvojem demence. Přeloženo do běžné řeči, odborníci hledali odpověď na otázku…
Když jím hodně uzenin, je u mě vyšší riziko, že onemocním demencí?
Pravda je taková, že si žrouti uzenin opravdu výhledově koledují o vážné poškození mozku. Každý máme určité individuální riziko, že se u nás v pozdějším věku projeví nějaký typ demence. Svou roli zde totiž sehrají mimo jiné i geny. Jestliže ale člověk každý den konzumuje uzeniny (a stačí opravdu jen malá porce – podle odborníků jsou rizikové i dva plátky slaniny nebo jeden párek, pokud se takto stravujete každodenně), toto osobní riziko narůstá o dalších 14 %.
Je tedy velmi důležité, aby si lidé uvědomili, že jídelníček postavený na pravidelné konzumaci těchto potravin představuje nemalé riziko. Dnes si možná pochutnáváte na slanině s vejci k snídani, chlebu se salámem ke svačině a večer si pro jistotu ohřejete dvě nožičky párku, ale za pět, deset či patnáct let už si třeba nebudete v poledne pamatovat, co jste ráno snídali.
Čím uzeniny mozku škodí?
Těch cest si najdou hned několik.
· Jednak je třeba počítat s tím, že obsahují značné množství nasycených tuků a soli, tím se zvyšuje riziko nadváhy, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění včetně hypertenze. Tyhle diagnózy jsou samy o sobě z hlediska narušení kognitivních schopností rizikové.
· Současně platí, že trávením uzenin mohou vznikat látky podporující ukládání amyloidu β v mozkové tkáni. A to je jedna za základních příčin rozvoje Alzheimerovy choroby.
· Některé uzeniny obsahují značné množství dusitanů, které mohou poškodit DNA a narušit funkci mozkových buněk.
Které další potraviny byste měli omezit?
Vysoce rizikové jsou obecně všechny vysoce zpracované potraviny, netýká se to tedy jen takto upraveného červeného masa. Co si pod tímto termínem představit? V podstatě jde o pokrmy či produkty, které prošly opakovaným mražením, konzervací, sušením atd. Když budeme konkrétní, pak se jedná například o mraženou pizzu či jiné „hotové“ pokrmy a polotovary, instantní jídla, slazené limonády, sladké sušenky, slané snacky, ale třeba i snídaňové cereálie či dokonce některé veganské náhražky masa nebo sýra. Aby tyto produkty dlouho vydržely, zachovaly si svou chuť a konzistenci, musely být výrazně průmyslově upraveny, často za použití konzervačních látek a nejrůznějších aditiv.
U některých lidí tvoří tyto potraviny až 60 % jejich jídelníčku. V takovém případě pak ale riziko rozvoje demence narůstá až o 25 %.
Na nápravu není nikdy pozdě
Bez ohledu na to, jestli je vám třicet nebo šedesát a zda by experti váš dosavadní jídelníček označili za více či méně rizikový, není nikdy pozdě začít se zlepšením.
A neznamená to, že už si nikdy nedáte sklenici koly, navždycky odepřete slané chipsy a zapomenete, jak chutná párek v rohlíku. Postačí, když pro vás tyto potraviny budou představovat občasné vybočení ze zásad zdravého, udržitelného jídelníčku, který staví na kvalitních, čerstvých ingrediencích.
Možná už na vás někdy takhle lékaři apelovali, když poukazovali na vaši nadváhu. A nejspíš jejich varování nebyla úplně účinná. Třeba jste si v duchu řekli, že jste rozhodnutí umřít jako spokojení tlouštíci nikoliv vystresovaní dietáři. Zkuste se na to ale podívat z jiného úhlu. Zdaleka nejde jen o vaši váhu a rizika spojená s nadbytečnými kily.
To, co se vám každý den objevuje na talíři, dost možná rozhodne o tom, jestli strávíte poslední měsíce či roky svého života upoutáni na vozík s nepřítomným pohledem upřeným do prázdna.
Zdroje:
