Článek
Existuje jednoduchý ukazatel, který má větší výpovědní hodnotu, než by se mohlo zdát. K jeho ověření nepotřebujete žádné přístroje ani složitá vyšetření. Stačí se projít pro vás běžným tempem. Právě rychlost chůze totiž podle odborníků může vypovídat nejen o fyzické kondici, ale také o stavu mozku a riziku budoucího zhoršování kognitivních funkcí.
Na zajímavé souvislosti upozornila nová studie amerických vědců, která sledovala téměř čtyři tisíce lidí ve věku nad 80 let. Výzkumníci si všimli, že někteří senioři se i ve velmi vysokém věku pohybovali stejně svižně jako lidé o několik desetiletí mladší. Této skupině začali říkat „super movers“ neboli mimořádně pohybliví lidé. Odborníci odhadují, že mezi lidmi nad osmdesát, se najde přibližně jen 7 % těch, které mohou označit za „super movers“. Je to tedy opravdu výjimečná skupina seniorů.
Chůze může napovědět víc, než si myslíme
Výsledky ukázaly, že lidé s nejsvižnějším tempem chůze měli přibližně o polovinu nižší riziko rozvoje mírné kognitivní poruchy, která bývá považována za jeden z možných předstupňů demence. Jejich paměť, schopnost soustředění i další duševní funkce se navíc zhoršovaly pomaleji než u vrstevníků, kteří chodili pomaleji.
Při zobrazovacích vyšetřeních měli tito lidé také lépe zachovanou oblast mozku zvanou hipokampus. Právě ta hraje zásadní roli při ukládání vzpomínek a bývá jednou z prvních oblastí postižených Alzheimerovou chorobou.
Krok za krokem k odolnějšímu mozku
Zajímavé je, že ani lidé ze skupiny „super movers“ nebyli zcela ušetřeni změn typických pro Alzheimerovu nemoc. Přesto si jejich mozek dokázal zachovat lepší funkci než u pomaleji chodících vrstevníků. Vypadá to tedy, že jejich mozek těmto změnám lépe odolává. Odborníci tento jev označují jako tzv. kognitivní rezervu – schopnost mozku déle si zachovat své funkce navzdory probíhajícím změnám. Přesný důvod, proč k tomu dochází, zatím není znám. Roli může hrát genetika, celoživotní pohyb, zdravý životní styl i lepší kondice cév, které zásobují mozek kyslíkem a živinami. Každopádně jde o velmi zajímavou spojitost, která je jedním z mnoha důkazů, jak v lidském těle všechno souvisí se vším.
Otestujte se sami
Odměřte si na rovném úseku 10 metrů a projděte tuto vzdálenost svým běžným tempem. Čas si stopněte na mobilu.
Co jste naměřili?
- do 7 sekund = přibližně 1,4 m/s (asi 5,1 km/h), tedy svižná chůze,
- 8–10 sekund = běžné tempo,
- výrazně delší čas může být signálem, že stojí za to zapracovat na kondici (pokud vám v tom nebrání zdravotní potíže).
(Nejde o diagnostický test z uvedené studie, ale o orientační způsob, jak si člověk může udělat představu o své rychlosti chůze. Hodnoty vycházejí z běžně používaného hodnocení rychlosti chůze u dospělých.)
Dá se rychlost chůze zlepšit?
Dobrou zprávou je, že na rozdíl od věku nebo genetické výbavy můžeme svou fyzickou kondici alespoň částečně ovlivnit. Pravidelná chůze patří mezi nejjednodušší a nejdostupnější pohybové aktivity. Nepotřebujete speciální vybavení ani drahé členství ve fitness centru. Stačí obout pohodlné boty a vyrazit ven. Podle odborníků je ideální chodit alespoň 30 minut denně většinu dní v týdnu. Tempo by mělo být natolik svižné, že zvládnete mluvit, ale zpěv už by vám dělal potíže. Samozřejmě platí, že pomalejší chůze sama o sobě neznamená, že člověka čeká demence. Rychlost pohybu ovlivňují také bolesti kloubů, onemocnění srdce či neurologické potíže.
Neznamená to, že rychlá chůze představuje zázračnou ochranu před demencí. Výsledky studie nám ale ukazují něco hodně důležitého – že i zdánlivě obyčejné každodenní návyky mohou mít překvapivě velký vliv na zdraví našeho mozku. Možná právě proto stojí za to přidat každý den pár svižnějších kroků navíc.
Zdroje:
