Článek
Nobelovy ceny se pravidelně udělují již od roku 1901, je tedy vcelku logické, že bouřlivé dějiny dvacátého století s sebou přinesly i kontroverzní jména nominovaných osobností.
Benito Mussolini
Italský fašistický diktátor byl v roce 1935 nominovaný na Nobelovu cenu míru (mimochodem právě v tomto roce zahájil svou invazi do Etiopie), a to hned dvěma lidmi. Jedním z nich byl profesor práv z Německa, druhým vysokoškolský učitel z Francie. Zajímavé je, že ani jeden z dopisů, jimiž dotyční pánové zajistili jednomu ze zakladatelů fašismu nominaci, není v archivech Nobelova institutu k dispozici. Důvod, proč se mezi nominovanými ocitl právě Mussolini, se tedy nedozvíme. Víme ale, že v tomto roce nakonec cena za mír udělena nebyla. Výbor údajně nebyl schopen dojít k jednotnému závěru. Proslýchá se ale, že se Mussolini v užším výběru neobjevil.
Josif Vissarionovič Stalin
Člověk, který neváhal deportovat statisíce svých odpůrců na Sibiř, byl paradoxně na Nobelovu cenu nominován hned dvakrát. A to v letech 1945 a 1948, údajně za svoje přispění ke konci druhé světové války. Jedni mu s uznáním poklepávali na rameno coby vítězi nad nacismem, nebylo ale málo těch, kteří měli na paměti i jiné generalissimovy činy. Ačkoliv se Stalin těšil až neuvěřitelnému kultu osobnosti, je od roku 2007 k dispozici jmenný seznam 2,6 milionů obětí jeho teroru.
Adolf Hitler
V případě samotného Führera dokonce známe jméno člověka, který za jeho nominací stojí. Byl jím v roce 1939 člen švédského parlamentu E. Brandt. Údajně šlo z jeho strany o vtip a snahu prostřednictvím politické satiry upozornit na přiostřující se vztahy v Evropě. Jiné prameny zase tvrdí, že se tím snažil protestovat proti nominaci tehdejšího britského ministerského předsedy Nevilla Chamberlaina. Nominace byla vzápětí stažena, ale z historických pramenů už ji nikdo nevymaže. Stejně jako si svět bude navždy připomínat 40 milionů lidských životů, které si druhá světová válka vyžádala.
Vladimir Putin
Člověk, na jehož popud odstartovala válka na Ukrajině a má na svědomí i řadu dalších válečných konfliktů, byl Mezinárodní akademií duchovní jednoty a spolupráce národů nominován v roce 2014. Pokud vám jméno nominující společnosti není nijak povědomé, pak vězte, že se jedná o ruskou advokátní skupinu. Její členové chtěli (nebo snad „měli chtít“) Putina ocenit za jeho úsilí vynaložené k tomu, aby syrská vláda odevzdala chemické zbraně. Asi není třeba dodávat, že komise norského parlamentu, která má nominace na Nobelovu cenu za mír na starosti, tyto snahy nepodpořila. Úspěšná nebyla ani Putinova nominace z roku 2020.
Ještě není jasné, kdo se mezi nositele Nobelovy ceny zařadí letos. Slavnostní předávání probíhá vždy 10. prosince, tedy v den výročí smrti Alfreda Nobela. Instituce, které jednotlivé ceny udělují, ovšem v tuto chvíli jména nominovaných znají. Uzávěrka je pravidelně již 1. února a podle dostupných zdrojů se počet nominovaných v jednotlivých kategoriích pohybuje mezi dvěma až třemi sty osob.
Zdroje: