Článek
Sto deset lidí z devíti evropských zemí dalo letos v Bruselu krev na rozbor. Laboratoř v Hamburku našla ve všech vzorcích stejnou látku a bylo jí čtyřikrát až pětkrát víc než čtyř nejznámějších „věčných chemických látek“ ze skupiny PFAS dohromady. Jmenuje se kyselina trifluoroctová, zkráceně TFA. Pokud jste o ní dosud neslyšeli, nedivte se, dlouho ji nikdo soustavně nesledoval.
Nejvyšší hladiny, jaké u lidí naměřili
Rozbor objednali Zelení v Evropském parlamentu. Vzorky dobrovolníků z Itálie, Belgie, Francie, Chorvatska, Německa, Lucemburska, Španělska, Dánska a Finska zpracovala laboratoř hamburské univerzitní nemocnice, výsledky pak vyhodnotily toxikoložka Marjorie van Duursen a epidemioložka Virissa Lenters z amsterdamské Vrije Universiteit. Medián TFA vyšel na 21,22 nanogramu na mililitr, nejnižší hodnota na 4,67 a nejvyšší na 58,35. Dřívější studie z Číny, Norska a Severní Karolíny uváděly mediány zhruba mezi 6 a 17 nanogramy.
Sami vědci upozorňují, že vzorek není reprezentativní. Krev dali lidé, kteří s PFAS přicházejí do styku v práci, obyvatelé znečištěných míst. Víc než polovinu z nich tvořily matky, těhotné ženy a 46 žen v reprodukčním věku. Na srovnání jednotlivých zemí je údajů málo. Kolik TFA má v těle průměrný Evropan nebo Čech, ukážou až další měření.
Úřady na TFA mění názor
Dlouho se tvrdilo, že TFA je sice nezničitelná, ale pro lidi celkem neškodná. Letos v červnu však Výbor pro hodnocení rizik Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) doporučil zařadit TFA mezi látky toxické pro reprodukci kategorie 1B, které mohou poškodit plodnost i nenarozené dítě, a označit ji za perzistentní, mobilní a toxickou. Závazné to bude, až doporučení převezme Evropská komise. V červenci pak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) snížil přijatelný denní příjem TFA z 0,05 na 0,014 miligramu na kilogram tělesné hmotnosti. Vycházel z nových dat, podle nichž TFA mění hladinu tyroxinu, hormonu štítné žlázy.
Pro TFA v krvi zatím žádná zdravotní hranice neexistuje. EFSA jen hrubě odhaduje, že nový limit odpovídá mediánu kolem 24 nanogramů na mililitr. Medián dobrovolníků je těsně pod ním, nejvyšší naměřená hodnota ho přesahuje víc než dvakrát. Jak TFA působí na člověka, zatím moc nevíme. Pokusy na zvířatech ale ukazují vliv na játra, štítnou žlázu, plodnost a vývoj plodu.
Odkud se TFA bere
TFA vzniká rozpadem řady fluorovaných látek: PFAS pesticidů, chladicích plynů i některých léků. Norská studie ukázala, že lidé užívající antidepresivum fluoxetin měli v krvi medián 27,7 nanogramu TFA na mililitr, ostatní 6,22. Léky kvůli tomu nevysazujte. Jen to ukazuje, že zdrojů je víc a regulace musí počítat se všemi.
Pesticidy jsou ale zdroj, který jde vypnout zákonem. Na evropském trhu je asi třicet účinných látek ze skupiny PFAS a stovky přípravků, které je obsahují. Zbytky PFAS pesticidů v evropském ovoci a zelenině se podle PAN Europe mezi lety 2011 a 2021 téměř ztrojnásobily. V sousedním Rakousku se TFA v podzemní vodě mezi lety 2018 a 2024 zdvojnásobila, na šestnácti opakovaně měřených místech stoupl průměr z 1,36 na 2,86 mikrogramu na litr.
Co víme v Česku
V bruselské studii Česko chybí, data o krvi Čechů tedy nemáme. Víme ale něco o tom, co jíme a pijeme. Loni v prosinci Arnika spolu s PAN Europe a organizacemi ze šestnácti zemí zveřejnila test pečiva a dalších výrobků z obilí. TFA se našla v 54 z 66 vzorků, v průměru ve 107krát vyšší koncentraci, než jakou PAN Europe o rok dřív naměřila v kohoutkové vodě. Arnika do testu dodala šest vzorků. Nejvíc TFA měly makové buchty (0,042 miligramu na kilogram) a rohlíky (0,031), v žitném chlebu se nenašla. Všechny pozitivní vzorky překročily 0,01 miligramu na kilogram. Tento výchozí limit platí pro zbytky látek toxických pro reprodukci a vztahuje se na TFA, dokud nebude mít vlastní.
„Ve srovnání se vzorky z ostatních zemí vyšly české vzorky poměrně dobře,“ uvedla tehdy Karolína Brabcová, vedoucí mezinárodních kampaní Arniky. „Na druhou stranu je smutné, že Česká republika není v této oblasti více aktivní a neiniciuje omezení těchto látek tak, aby k nám nepronikaly v podobě srážek či obecně z prostředí odjinud.“
U vody je dat víc. Podle Státního zdravotního ústavu první výsledky monitoringu povrchových a podzemních vod včetně vodárenských zdrojů potvrzují, že TFA je ve většině vzorků. Průměry se pohybují od desetin po nízké jednotky mikrogramu na litr, maxima v jednotkách. Jde o dosud nezveřejněná data Českého hydrometeorologického ústavu. Závazný limit pro TFA v pitné vodě u nás neplatí. Ústav proto doporučil směrnou hodnotu 10 mikrogramů na litr, cílovou 2,2 a nejvyšší mezní hodnotu, kterou po červencovém rozhodnutí EFSA snížil z 25 na 20. Devět zemí EU a EFTA má limity nebo doporučení od 2,2 do 60 mikrogramů na litr. Běžná úprava vody si s TFA neporadí, co je ve zdroji, teče i z kohoutku.
Co s tím
Osobně se TFA vyhnout nedá, je v dešti, ve vodě i v pečivu. Ptát se ale můžete. Státní zdravotní ústav doporučuje provozovatelům vodovodů ověřit, jestli TFA v jejich surové nebo pitné vodě je, a nález nahlásit krajské hygienické stanici. Zeptejte se na obci nebo ve vodárně, jestli to udělali. Biopotraviny pomohou jen zčásti: ekologičtí zemědělci syntetické pesticidy nepoužívají, TFA ale na pole padá i s deštěm.
Síť PAN Europe a s ní Arnika požadují okamžitý zákaz PFAS pesticidů a rychlé přijetí plošného omezení PFAS v nařízení REACH. Dánsko už kvůli TFA stáhlo z trhu přes dvacet přípravků a Česko může udělat totéž. Balík pravidel o bezpečnosti potravin, na kterém se ministři zemí EU shodli 30. září a o kterém Arnika psala, ale míří opačným směrem: první schválení pesticidu by místo deseti let platilo patnáct. Na závěr tedy malý příklad: Atrazin se v Česku nesmí používat od roku 2004. Přesto ho i jeho rozkladný produkt hygienici ještě o třináct let později nacházeli v pitné vodě. TFA se přitom nerozkládá vůbec. Co se letos vystříká na pole, zůstane ve vodě i pro děti, které se letos narodí.
