Článek
Výsledky studie by měly mít dalekosáhlé důsledky pro klimatickou politiku, soudní spory a diskusi o odpovědnosti korporací. Klimatické soudní spory se množí po celém světě, ale často jim chybí solidní vědecké důkazy o kauzálním spojení mezi emisemi konkrétních subjektů s klimatickými škodami.
Studie uvádí, že i když je už dlouho jasné a všeobecně uznávané, že fosilní paliva jsou hlavní příčinou změny klimatu – a přiznávají to i samotné fosilní firmy – novým přínosem je možnost přímo doložit a změřit, jak konkrétní znečišťovatelé přispívají k extrémním jevům. To otevírá cestu k jejich právní odpovědnosti.
V rámci studie analyzoval mezinárodní tým vědců 213 historických vln veder, které se odehrály mezi lety 2000 až 2023. Šlo o události s nejzávažnějšími dopady, které byly zaznamenány v mezinárodní databázi katastrof EM-DAT kvůli významným ekonomickým ztrátám, obětem na životech nebo vyhlášení nouzového stavu.
Výsledky jsou alarmující: klimatická změna způsobila, že všechny analyzované vlny veder byly intenzivnější a pravděpodobnější. „Čtvrtina analyzovaných vln veder by byla prakticky nemožná bez klimatické změny,“ uvádí studie. Ve srovnání s předindustriálním obdobím (1850-1900) se mediánové vlny veder v období 2000-2009 staly přibližně 20krát pravděpodobnější, zatímco v období 2010-2019 už to bylo dokonce 200krát.
To znamená, že tyto extrémní události by se v přirozeném klimatu vyskytovaly maximálně jednou za tisíc let nebo vůbec, ale díky klimatické změně se dějí mnohem častěji.
180 největších, ale i menší znečišťovatelé mají obrovský dopad
Studii však nejde jen o potvrzení známých faktů o klimatické změně. Jejím průlomovým přínosem je prokazatelné propojení vln veder s emisemi konkrétních společností. Studie například dokladuje, že 180 největších světových producentů fosilních paliv a cementu zodpovídá za 57 % všech kumulativních antropogenních emisí CO₂ od roku 1850. Pokud se zaměříme pouze na emise z fosilních paliv a cementu, jejich podíl vzrůstá na 75 %. Mezi největší světové znečišťovatele patří bývalý Sovětský svaz, čínský uhelný sektor, saúdskoarabská společnost Aramco, ruský Gazprom, americké ExxonMobil a Chevron, íránská národní ropná společnost, britská BP a holandská Shell.
Jedním z překvapivých zjištění je, že i relativně menší znečišťovatelé mají významný vliv na klimatické extrémy. Největší znečišťovatel způsobil, že 53 vln veder (25 % z analyzovaných) se stalo alespoň 10 000krát pravděpodobnějšími než v předindustriálním klimatu. Ale dokonce i nejmenší ze sledovaných společností způsobil, že 16 vln veder (8 %) se stalo alespoň 10 000krát pravděpodobnějšími. To znamená, že emise každé z těchto společností samostatně přispívají ke vzniku vln veder, které by jinak byly prakticky nemožné. V průměru přispívají velké fosilní společnosti k polovině nárůstu intenzity vln veder od předindustriálního období.
Metodologický průlom s praktickými důsledky
Studie představuje významný pokrok v oblasti atribuční vědy – disciplíny, která zkoumá příčinné souvislosti mezi lidskou činností a konkrétními klimatickými událostmi.
Vědci postupovali systematicky ve třech krocích. Nejprve zjistili, jak moc klimatická změna ovlivnila každou vlnu veder – vytvořili počítačové modely, které porovnaly, jak pravděpodobná a silná by byla každá vlna veder v současném klimatu oproti tomu, jak by vypadala bez lidských emisí. Poté spočítali, kolik k oteplování přispěla každá společnost na základě historických dat o jejich emisích. Nakonec obě informace propojili a matematicky určili, jak moc každá společnost přispěla k tomu, že se konkrétní vlny veder staly pravděpodobnějšími a intenzivnějšími.
Podle autorů studie jejich výsledky „přispívají k zaplnění důkazní mezery pro stanovení odpovědnosti za historické klimatické extrémy.“ Tato mezera je klíčová například pro klimatické soudní spory, kde je třeba prokázat kauzální spojení mezi emisemi konkrétních subjektů a klimatickými škodami.
Analýza dat ukazuje, že vliv klimatické změny na vlny veder se v čase prohlubuje. Mediánová intenzita vln veder se v důsledku klimatické změny zvýšila o 1,4 °C v období 2000-2009, o 1,7 °C v období 2010-2019 a už o 2,2 °C v období 2020-2023. Tento trend odpovídá rychlosti oteplování planety, kdy se globální teplota zvyšuje o více než 0,2 °C za dekádu.
Zvláště znepokojující pak je, že menší znečišťovatelé začínají mít v posledních letech relativně větší vliv na vznik vln veder než dříve, zatímco vliv těch největších společností roste pomaleji. To znamená, že čím více se planeta otepluje, tím víc se projevuje dopad emisí i od těch společností, které nevypouštějí tolik skleníkových plynů jako nejmocnější korporace.
Autoři studie přiznávají, že jejich data nejsou kompletní, jelikož databáze vln veder má mezery v rozvojových zemích a databáze emisí pokrývá jen 75 % produkce hlavních znečišťovatelů. Skutečný podíl těchto firem na vlnách veder je proto pravděpodobně ještě vyšší, než studie uvádí. Na druhou stranu práce nepočítá s ochlazujícím vlivem aerosolů, což by naopak příspěvky znečišťovatelů snížilo asi o 10 %.
České souvislosti: práce organizace Arnika
V českém kontextu se problematikou znečišťovatelů a jejich dopadu na životní prostředí zabývá také nevládní organizace Arnika . Provozuje například unikátní webovou stránku Znečišťovatele pod lupou, která již 10 let překlápí oficiální informace z Integrovaného registru znečišťování do podoby atraktivní a srozumitelné pro širokou veřejnost.
Zatímco mezinárodní studie se zaměřuje na největší globální znečišťovatele a jejich vliv na klimatické extrémy, práce Arniky umožňuje českým občanům získat přehled o znečišťování ve svém bezprostředním okolí. Stránka poskytuje mapy a grafy znečištění ovzduší, vody a půdy podle jednotlivých regionů a firem, díky čemuž mohou lidé lépe porozumět environmentálním dopadům průmyslové činnosti v jejich oblasti.
Od obecné debaty ke konkrétní odpovědnosti
Studie Systematické prokazování souvislosti emisí největších znečišťovatelů s vlnami veder poprvé v historii dodává systematické a kvantitativní důkazy, které propojují konkrétní společnosti s extrémními projevy počasí. Její výsledky jasně ukazují, že velcí producenti fosilních paliv a cementu významně přispěli k vlnám veder, které by v přirozeném klimatu byly prakticky nemožné, a s rostoucím oteplováním se tento vliv bude dále stupňovat.
Vědecká metoda, která zde byla použita, mění pravidla hry: debata o klimatické odpovědnosti se přesouvá od obecných frází ke konkrétním, vyčíslitelným nárokům. Nejenže umožňuje analyzovat i další extrémy jako sucha či požáry, ale v budoucnu bude možné připsat konkrétním znečišťovatelům i ekonomické škody a ztráty na životech. Pro klimatické žaloby a mezinárodní vyjednávání je to zásadní posun, neboť věda se stává klíčovým nástrojem pro dosažení spravedlnosti.
