Článek
Jen krátká připomínka k poklesu zájmu o technické obory, ke kterému bych přidal i výrazný pokles odborných znalostí technických škol. A je jedno, jestli středních nebo vysokých. Jako v důchodu dlouhodobě vyučující odborný předmět na vysoké škole vidím kromě nízkých platů vysokoškolských učitelů chybu především v tom, že mnozí z nich nikdy nepracovali v provozních podmínkách a tím nemají ponětí, co je potřeba studenty naučit. Tak se drží jen toho, co se sami naučili při svém studiu od svých stejně neinformovaných učitelů a vyžadují od studentů nepotřebné a mnohdy i nezáživné znalosti tím nejméně zajímavým způsobem, tj. memorováním těchto znalostí bez propojení s jejich praktickým použitím. Jak by také mohli, když sami v praxi nikdy v provozních podmínkách nikdy nebyli. A to platí pro střední i vysoké školy stejně. Samozřejmě jsou školy a učitelé, na které toto hodnocení neplatí, což je vidět na úspěších, které tyto školy a jejich studenti prokazují i při srovnání se světem, bohužel je jich ale menšina.
A tady je to na první pohled špatné finanční hodnocení kvalitních, (ne jenom kvalifikovaných) učitelů. Proč tedy učitelé, kteří jsou nespokojeni s platem, zůstávají na školách? Protože jim tato situace vyhovuje, za odvedenou práci by v praxi neměli ani to. Pohodlí a známá nekontrolovatelnost jejich výuky jim dává jistotu, že se nemusí bát o svoje posty. Říkám to na základě osobní zkušenosti, kdy za 17 let přednášek a cvičení na vysoké škole jsem neměl jedinou kontrolní návštěvu a záleželo jenom na mně, jak dobře, a hlavně kvalifikovaně, učím. Většině studentů pak tento stav samozřejmě vyhovuje, zkoušky vždycky u těchto učitelů udělají, takže není naděje na nějakou změnu. A to je příčina všeobecného poklesu odborné úrovně absolventů technických škol, na který si průmyslové podniky dlouhodobě stěžují. Stačí si porovnat znalosti absolventů středních průmyslových škol před rokem 1989 se znalostmi dnešních bakalářů a často inženýrů, které jako pamětník mohu nestranně posoudit.
