Článek
Každý řidič to zná. Jede si po okresce, tempo padesát, devadesát… a najednou se před ním vyjeví člověk v elasťácích, který si to šlape jak kdyby byl sám na světě. Přibrzdit. Přeřadit. Čekat na volný pruh. Vyhnout se. A hlavně se modlit, aby někdo v protisměru neudělal to samé. A když už se podaří toho borce konečně objet? Mává, že jsme netrpěliví. Že jsme agresivní. Ne, my nejsme agresivní. My jsme unavení a otrávení.
Cyklostezky jsou prázdné. Silnice plné
Největší paradox? Cyklostezka často vede souběžně se silnicí. Dva tři metry vedle. Úzký pruh, pěkný povrch, nula aut. A stejně se ten člověk rozhodne jet tam, kde se řítí kamiony. Proč? Protože může. A protože ví, že když ho někdo sestřelí, vina půjde automaticky na řidiče. Protože chudák cyklista. Protože ekologický hrdina. Jenže realita? Vážně je hrdina? Nebo jen někdo, kdo ignoruje bezpečí a zdravý rozum?
Není pojištění, není povinnost.
Cyklista neplatí silniční daň. Nemá registrační značku. Nemusí mít ani povinné ručení. A přesto chce mít stejná práva jako auto? Kde to jsme? Jestli se chceš cpát mezi auta, tak buď připraven nést i odpovědnost. Povinné pojištění, testy, pokuty, přestupky. A pokud ne, tak zpátky na stezku. Tam, kde nikoho neohrožuješ.
Silnice nejsou pro rekreaci
Nejsme proti sportu. Nejsme proti cyklistice. Ale ať si každý vybere správné místo. Silnice, kde se jezdí stovkou, není vhodná pro výletníky. Pokud jedeš dvacítkou na kole, zdržuješ. Vytváříš kolony. Rizika. A přitom máš alternativu. Bezpečnější. Komfortnější. A přesto ji ignoruješ, protože „nechceš jet po štěrku“? Tak promiň, ale to už není problém řidičů.
Ať už to někdo začne řešit
Proč se musí vše přizpůsobovat cyklistům a nikdy ne naopak? Až se stane další nehoda, bude se zase ukazovat prstem na řidiče, který nestihl zareagovat. Ale že cyklista jel zbytečně po silnici, ač vedle byla stezka? To nikoho nezajímá. A to je ten problém. Je čas změnit pravidla. Jestli vede souběžně cyklostezka, ježdění po silnici má být trestné a měly by za to lítat pokuty. Tečka.
