Článek
Zatímco důchodci obcházejí redakce, televize a internetové diskuze s pláčem, že „tohle se už fakt nedá“, jedna žena udělala něco, co jim podtrhlo nohy. Odmítla valorizaci důchodu. Dobrovolně. Bez nároku. Prý jí stačí to, co má. A když už jí stát přidal, poslala ten rozdíl dál. Nechutně skandální? Nebo jen připomínka toho, co se z nás stalo?
Když víc znamená míň
Zatímco průměrný důchodce je schopný brečet kvůli každé koruně, která mu „nepřistála“, tahle seniorka z malého města se rozhodla pro naprostý opak. Dostala přidáno – jako každý jiný – ale místo euforie oznámila: „Já to nepotřebuju. Pošlete to dál.“ Kdo? Komu? A hlavně proč?
Říká si Anna, je jí 72 let a podle vlastních slov „nepotřebuje každý měsíc víc peněz, aby měla proč vstát z postele“. Cože?! Takže žádné „to mi sotva stačí na chleba a máslo“? Žádné „já mám taky právo na důstojné stáří“? Ne. Tahle žena umí šetřit, není rozmazlená a hlavně, má v sobě kus hrdosti, který většině její generace už dávno unikl mezi slevovými letáky a závistí vůči mladým.
Hysterie zvaná „přidali mi málo“
Většina seniorů dneska řve do nebe, že je stát zradil. „Mám jen 21 000 Kč, to je výsměch!“ A zatím za rohem v samoobsluze platí nákup slevovými kupony, na které čekají už od šesti ráno, aby ušetřili 7 korun na másle. Těch samých 7 korun, které jim vláda přidala, ale „to přece nestačí“!
A pak přijde někdo jako Anna a rozbije celou tuhle hru na oběti. Nejenže se nebojí říct, že peněz má dost, ona je dokonce dává dál. Prý si každý měsíc vybere jednu samoživitelku v tísni a pošle jí navýšení důchodu. Nepotřebuje žádné děkovné dopisy ani medaile. Jen klid. A hlavně, žádné fňukání.
Komu vadí, že někdo není závistivý a zlomený?
„Proč to děláte?“ ptali jsme se jí.
„Protože můžu. A protože chci. A protože ty řeči těch ostatních mě děsí. Kdy se z nás stali lidi, co pořád jen čekají, kdo jim co dá?“
Tohle by měl být citát na billboard. Ale ne, my radši posloucháme spolky seniorů, které v médiích mlátí do stolu, že i 25 000 Kč je málo, protože „oni to zaslouží víc než kdokoliv jiný“. A mladí? Ti ať si zatím žijí z výplat, ze kterých platí hypotéky, školky, jídlo i státní dluh. Hlavně, že babička má na levné wellness a značkové vitamíny.
