Článek
Když čtete diskuse pod články nebo bloudíte mimo svoji obvyklou bublinu lidí na sociálních sítích, máte pocit, že žijeme ve světě na pokraji kolapsu. Češi údajně umírají hlady, nemají na základní potřeby a životní úroveň padá ke dnu. Ale stačí se podívat kolem sebe – do kaváren, obchodů a restaurací – a realita je úplně jiná.
Kde se bere ta „drahota“?
Kavárny plné lidí popíjejících drahou kávu za 200 korun. Restaurace, kde se na obědové menu za 300 korun stojí fronty. Supermarkety praskající ve švech, vozíky přetékající alkoholem, sladkostmi a luxusními potravinami. Na koho se pak vztahuje ten údajný hladomor? Na důchodce, který si kupuje karton cigaret? Nebo na rodiny, které plánují dovolenou u moře v Řecku.
Sociální sítě jsou zrcadlo sebelítosti
Ano, život je dražší než býval dříve, a ne každý má na rozhazování. Ale ta hysterie o „chlebu za sto korun a máslu za 200“ neodpovídá realitě. Češi stále utrácejí za luxus, nákupují cigarety, alkohol a drahé nesmysly, aniž by mrkli okem. Jenže na Facebooku si přece nikdo nepřizná, že si za polovinu problémů může sám, třeba špatným hospodařením nebo prioritami.
Ti co nemají peníze makají a „nebrečí“ na sítích
Ti, kdo opravdu bojují s penězi, většinou nemají čas brečet na sociálních sítích. Zatímco v diskusích čtete o bídě a hladu, ve skutečnosti jsou Češi jedním z nejbohatších národů světa. Drahota tu je, ale hladomor rozhodně ne.
