Článek
Když mi sousedka mezi řečí pronesla, že „bych už měla vědět, co se sluší“, zasmála jsem se. Ne nahlas, ale v hlavě se mi rozezněl sirénový výbuch smíchu. Myslela to vážně. Opravdu si myslela, že s věkem přichází povinnost být šedá, tichá a hlavně neviditelná. A že od určitého věku už ženská prostě nesmí ukázat nohy, protože to je – jak ona říká – trapné.
Ne, milá zlatá. Trapné je, když si žena myslí, že život skončil, jakmile dostane průkazku důchodce. Trapné je vzdát se sama sebe jen proto, že někoho irituje odvaha druhých. A nejvíc trapné je závidět někomu nohy, styl i svobodu.
Doba, kdy ženy po šedesátce pletly ponožky a šetřily na pohřeb, skončila
Je mi 66 let. A rozhodně nemám v plánu oblékat se, jako bych byla v čekárně na smrt. Prošla jsem si svým. Pracovala jsem celý život. Vychovala dvě děti. Přežila dva manžely a jednoho alkoholika. A mám si teď nechat diktovat, že se mám oblékat jako stará baba? Jen aby se někdo necítil trapně?
Koupila jsem si minisukni. Ne proto, abych provokovala. Ale protože se mi líbila. A protože můžu. Když jsem v ní prošla kolem sousedčina plotu, nestačila se ani nadechnout. Nejspíš čekala, že se budu omlouvat. Ne. Já se usmála, zamávala a řekla: „Krásný den, Jano!“
Stáří není trest. Je to zbraň
A víte co je na tom nejlepší? Jakmile jsem tu sukni oblékla, připadala jsem si jako bohyně. Ne jako důchodkyně, ale jako žena. Přitažlivá, svobodná, sebevědomá. Tohle není o látce. Tohle je o postoji. O tom, jestli se podřídíme, nebo ukážeme, že si nenecháme diktovat, co si máme myslet, cítit nebo oblékat.
Jsem starší. A díky tomu i drzejší, silnější a naprosto imunní vůči kecům typu „to se už nehodí“. Ať si mladí klidně nosí tepláky a crocsy. Já si vezmu mini a podpatky. Protože můžu. A protože mě nikdo nevlastní.
Vzkaz všem drbnám přes plot
Možná by bylo na čase přestat čumět jiným na nohy a začít se koukat na vlastní život. Protože jestli vám vadí, že si ženská po šedesátce vezme mini, nevadí vám ta sukně. Vadí vám odvaha, kterou vy nemáte. Vadí vám, že si někdo dovolí žít naplno, i když už ho společnost odepsala.
Ale já nejsem tichá babička s pletením. Já jsem žena, co ví, co chce. A rozhodně si nenechám svůj věk proměnit v trest.
