Moje tchyně má klíče od našeho bytu: Našla jsem ji v ložnici, jak nám „přerovnává“ spodní prádlo!

Mít dobré vztahy s rodinou partnera je fajn, ale všechno má své meze. A ty meze končí přesně tam, kde začíná práh vašeho bytu. My jsme udělali tu osudovou chybu, že jsme tchyní dali klíče „pro strýčka Příhodu“. Jenže tenhle strýček k nám teď leze bez klepání, bez pozvání a s drzostí, která hraničí s diagnózou. Před pár dny jsem se vrátila dřív z práce a našla jsem v ložnici výjev, na který budu nehspíš potřebovat litr dezinfekce a dobrého právníka.

Představte si to: Otevřete dveře svého bytu, těšíte se na klid, a najednou slyšíte šramot v ložnici. Zloděj? Kéž by! V mé ložnici klečela u komody tchyně s vítězoslavným výrazem a v ruce žmoulala moje krajkové prádlo. „Hledala jsem gumičku do vlasů a viděla jsem, jak to tu máš poházené. Tak jsem ti ty kalhotky srovnala podle barev, aby tvůj muž viděl, že jsi aspoň trochu pořádná,“ zahlásila s klidem anglické královny.

V tu chvíli se mi zatmělo před očima. Tahle ženská, která má doma v kuchyni víc prachu než v muzeu, mi bude uspořádávat šuplík s podprsenkami? To není pomoc, to je regulérní narušení domovní svobody a útok na moji integritu. Co bude příště? Bude nám kontrolovat kvalitu matrace nebo nám pod polštář schovávat růženec, aby nás „ochránila před hříchem“?

Nejvíc mě vytáčí ta pasivně agresivní rétorika. Ony tyhle tchyně nikdy neřeknou: „Chci vás ovládat.“ Ne, ony se tváří jako svaté mučednice, které ve svém volném čase obětavě zachraňují naši neschopnou domácnost.

„Vždyť já jsem vám i vytřela v předsíni, když už jsem tu byla,“ fňukala, když jsem ji začala vyhazovat. Milá tchyně, pokud budu chtít uklízečku, najmu si profesionála, který mi nebude osahávat prádlo a komentovat můj životní styl. Klíče od bytu nejsou vstupenkou do mého soukromí a už vůbec ne povolenkou k tomu, aby ses mi hrabala v intimních věcech.

A korunu tomu všemu nasadil můj drahý muž. Místo aby svou matku rázně usměrnil a klíče jí sebral, začal koktat něco o tom, že „máma to tak nemyslela“ a že „je prostě ze staré školy“. Opravdu? Stará škola znamená, že se legálně vloupáte k mladým a děláte jim tam inventuru v šatníku?

Tady končí veškerá sranda. Pokud chlap nedokáže postavit zeď mezi svou matku a naši ložnici, tak má problém on i ona. Protože tchyně, která nemá hranice, je jako plíseň v koupelně – jakmile ji jednou pustíte dovnitř, už se jí nikdy nezbavíte a nakonec vám sežere i základy vztahu.

Výsledek? Zámky jsou vyměněné a „maminka“ se se mnou nebaví. Prý jsem nevděčná potvora, která si neváží její péče. No, pokud je péče synonymem pro slídění v mých skříních, tak jsem ta nejvíc nevděčná osoba na planetě a jsem na to hrdá! Radši budu mít v ložnici nepořádek, než tam mít tchyni s jejím moralizováním a slíděním.