Hlavní obsah

Nemám ráda kočky, jsem proto horší člověk?

Foto: Open AI / DALL-E

Ilustrační obrázek

Všude kolem mě jsou kočky. Na internetu, v reklamách, na hrncích, v pracovních hovorech i v povinném small talku. Když ale řeknu, že je nemám ráda, všichni na mě koukají, jako bych právě přiznala, že mučím štěňata.

Článek

Když dneska řeknete, že nemáte rádi kočky, je to skoro jako byste veřejně přiznali, že nenávidíte děti. Následuje šok, odsudky a lavina výčitek. Přitom já nikoho netýrám, jen říkám nahlas, že mi kočky nejsou sympatické. Ale v dnešní době to vypadá, že člověk bez vztahu ke kočkám není člověk.

Kult chlupatých bohyň

Internet je jimi přeplněný. Kočičí gify, kočičí memy, kočičí kalendáře. Jako by šlo o nejvyšší bytosti, které nás všechny přesahují. Přitom je to jen zvíře. Zvíře, které vás využívá, když má hlad, a po zbytek dne vás ignoruje. A lidé tomu ještě říkají „nezávislost“. Nezávislost? Já tomu říkám arogance v chlupatém kabátě.

Pes versus kočka – věčný spor

Pes vás vítá s vrtícím ocasem. Je mu jedno, jestli máte špatnou náladu, jestli jste měli blbý den, prostě vás miluje. Kočka? Ta vám možná dovolí se jí dotknout, ale jen když je to pro ni pohodlné. A tohle má být vrchol domácí radosti? Ne, děkuju. Já nepotřebuju doma šéfa v podobě chlupatého tyrana. A to, že radši půjdu na procházku se psem než poslouchat ubrečené mňoukání, ze mě fakt nedělá horšího člověka.

Ticho na oslavě

Vzpomínám si na jednu rodinnou oslavu. Někdo se mě bezelstně zeptal, jestli nechci kočku. Odpověděla jsem bez přetvářky: „Nemám ráda kočky.“ A nastalo ticho. Takové to ticho, kdy všichni koukají, jako byste právě řekli něco neodpustitelného. A pak to začalo – jeden za druhým mě přesvědčovali, že kočky jsou čistotné, že nejsou náročné, že jsou „terapeutické“. Já jen stála, poslouchala a říkala si: „Jestli je tohle terapie, tak já radši psychiatra.“

Kočičí sekta

Fascinuje mě ta slepá oddanost. Každý kočkomil přísahá, že „ta jeho je jiná“. Že není sobecká, že je mazlivá, že je skoro jako pes. Ale když se pak podíváte blíž, vidíte poškrábané ruce, chlupy na oblečení a gauč, který si už dávno nepamatuje, co je to čistota. Ale přiznat, že to není žádná idyla? To by byl hřích. Tak se radši tváří, že to všechno k lásce patří.

Horší člověk, nebo jen upřímný?

Takže znovu: nemám ráda kočky. A víte co? Nestydím se za to. Nepřipadám si kvůli tomu jako horší člověk. Naopak – připadám si jako někdo, kdo má odvahu říct nahlas to, co si myslí spousta lidí, ale bojí se lynče kočičí sekty. Kočky nejsou božstva. Jsou to sobecké, manipulativní potvory, které nás jen využívají. A jestli to někomu otřese jeho představou o světě, jeho problém.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz