Článek
„Měli bychom mít společný účet. Aspoň ti pomůžu s financemi.“
Tuhle větu pronesl můj přítel s vážnou tváří. A já málem vyprskla smíchy.
Pomůže mi?
S čím přesně?
Vydělávám víc než on. Stabilně. Dlouhodobě. Bez výkyvů. Zatímco on střídá projekty, podnikatelské nápady a období „teď to rozjíždím“. A teď mi chce „pomáhat“ s penězi?
Pomoc, nebo kontrola?
Na první pohled to zní romanticky. Společný účet. Sdílení. Důvěra. Budování budoucnosti.
Jenže realita je méně poetická.
Když se podíváme na čísla, je to jednoduché. Já přinesu víc. On méně. A najednou budou naše peníze „společné“. Což v překladu znamená, že moje vyšší příjmy se rozpustí v jeho nižších.
A hádejte, kdo se bude muset víc přizpůsobovat.
„Aspoň budeme mít přehled,“ říká.
Přehled o čem? O tom, kolik utratím za kosmetiku? O tom, že si koupím dražší kabelku? O tom, že si bez „konzultace“ objednám víkend s kamarádkou?
Najednou by každá moje útrata byla „naše“.
Mužské ego v ohrožení?
Nechci být zlá. Ale nemůžu se ubránit pocitu, že za tím není starost o moje finance. Je za tím jeho ego.
Společný účet je pohodlný způsob, jak smazat nepříjemný fakt, že žena vydělává víc.
„Nejde o to, kdo vydělává víc,“ tvrdí.
Ale kdyby šlo jen o princip, netlačil by na to tak urputně.
Zajímavé je, že když jsem navrhla model: každý si nechá svůj účet a budeme přispívat na společné výdaje poměrně podle příjmu, nadšení opadlo.
Proč asi?
Láska není finanční fúze
Společný účet není důkaz lásky. Je to finanční nástroj. A ten musí dávat smysl oběma.
Nejsem proti sdílení nákladů. Nejsem proti společným plánům. Ale odmítám se tvářit, že „pomoc s penězi“ potřebuju od muže, který vydělává méně.
Nejsem jeho projekt. Nejsem účetní případ. A už vůbec nepotřebuju finanční dohled.
Nezávislost není sobectví
Tvrdí, že společný účet znamená důvěru. Já si myslím, že skutečná důvěra je o tom, že si navzájem necháme prostor.
Mám ráda svou finanční nezávislost. Je to jistota. Klid. Možnost kdykoliv odejít, kdyby bylo třeba. A to je věc, které se žádná rozumná žena nevzdá jen proto, že se to partnerovi zdá „logické“.
Možná ho tím štvu. Možná si připadá méně potřebný.
Ale já si připadám silná.
A jestli má být společný účet podmínkou vztahu, pak je možná načase si položit jinou otázku:
Nejde mu víc o kontrolu nebo o lásku?
