Článek
Než jsem došla na tramvaj, měla jsem za sebou tři „čau kočko“, jedno „hezkej zadek“ a jedno teatrální hvízdnutí, u kterého jsem se tak lekla, že mi málem upadl telefon. Měla jsem šaty. Přiléhavé, protože prostě nemám chuť se v létě pařit v dlouhých pytlích. A přesně tohle je moment, kdy mi vždycky začne kolovat v hlavě: Proč mám pocit, že za něco můžu já?
Přísahám, že ten den jsem měla chuť si přes sebe hodit stan a zmizet. Ale neudělala jsem to. Jen jsem zatnula zuby a připravila si odpověď. Protože kdo mlčí, souhlasí a já už souhlasit nebudu.
Nejsme veřejné zboží
Sexismus se v létě neplíží. On řve, huláká, tleská, píská a vyplazuje jazyk. Chodím si po městě, a místo abych myslela na zmrzlinu nebo kafe s kamarádkou, jsem ve střehu. Hlídám si, kde je kdo, kdo se otáčí, kdo mě sleduje, kdo má ruce příliš blízko.
Promiňte, ale opravdu si někdo ještě myslí, že „máš dobrý prsa“ je forma ocenění? Je to stejný bullshit jako „muži jsou přece vizuální tvorové“. Ne, vizuální tvor je lední medvěd, který tě sežere, když se mu postavíš do cesty. Muž, který se neumí chovat jako civilizovaný člověk, je prostě slaboch s nulovým respektem.
Kompliment není komentář
Opravdu poznám rozdíl mezi „sluší ti to“ a „ukaž mi je víc“. Jeden je vlídný. Druhý je narušení. Jedno potěší. Druhé ponižuje. Přitom to není atomová věda, ale někteří zřejmě stále neumějí rozlišovat mezi zájmem a agresí. A nejhorší je, že čím více člověk dá najevo, že si to nepřeje, tím větší urážka to najednou je.
„Tak promiň, náno, jseš asi frigidní.“ Jo, to jsem si fakt nevšimla, že se frigidita projevuje tím, že se nechci nechat slovně obtěžovat u přechodu pro chodce.
Až vám někdo příště řekne, že si o to říkáme…
…tak se zeptejte: říkáme si taky o to, aby nás v MHD někdo tiskl v tílku, protože je čtyřicet stupňů? Říkáme si o to, aby nám u bazénu někdo bez dovolení fotil zadek? Opravdu si někdo myslí, že jsme si za tyhle letní výslechy na ulici mohly samy?
Léto má být o lehkosti. O radosti. Ne o tom, že si beru dlouhé kalhoty, protože chci mít klid. A jestli někdo nechápe, proč mě to štve, pak se zamyslete: chtěli byste, aby se takhle někdo choval k vaší dceři?
Moje tělo není veřejná atrakce
Nejsem billboard. Nejsem menu. Nejsem ani chodící touha někoho jiného. Jsem člověk. A moje sukně není pozvánka. Věřím, že každá z nás už tohle někdy zažila. A věřím, že každá z nás má právo to odmítnout. I nahlas. I ostře.
Takže ano, léto je krásné. Ale pro nás ženy často taky nejvíc únavné. Protože slunce je fajn. Ale sexismus v tílku s pivem v ruce? Ten fakt ne.
