Článek
Stačí cesta ze školy, návrat z práce nebo schůzka s mužem, kterého dívka zná jen krátce. Vedle ní zastaví auto, vystoupí několik mužů a navzdory jejímu odporu ji vtlačí dovnitř. Někdy ji nalákají pod záminkou výletu či návštěvy. Teprve během jízdy zjistí, že ji vezou do domu budoucího ženicha.
Kyrgyzsky se této praxi říká ala kachuu, tedy přibližně „popadni a uteč“. Stejným výrazem se označuje domluvený útěk zamilovaného páru i skutečný únos bez souhlasu ženy. Právě směšování obou situací umožňuje násilí vydávat za romantický zvyk.
Únos u dveří domu nekončí
Muži dívku dopraví do domu ženichovy rodiny. Poté hlavní roli často převezmou ženy - jeho matka, babičky, tety a sestry. Obklopí vyděšenou dívku a snaží se ji přimět, aby si nechala nasadit bílý šátek zvaný jooluk. Jeho přijetí symbolizuje souhlas se sňatkem.
Přesvědčování může trvat celé hodiny. Příbuzné jí slibují dobrého manžela, ukazují připravené jídlo a připomínají, kolik lidí už se chystá na svatbu. Některé tvrdí, že samy byly uneseny a nakonec si zvykly. Jiné dívce vyhrožují ostudou, neštěstím nebo kletbou, pokud dům opustí.
Pokud stále odmítá, mohou jí bránit v odchodu, držet ji na zemi nebo jí šátek nasadit silou. Z únosu se stává dlouhá psychologická operace, při které má oběť nabýt dojmu, že návrat domů už není možný.
Vlastní rodiče jí někdy řeknou, aby zůstala
Ženichova rodina mezitím kontaktuje rodiče unesené dívky. Člověk by očekával, že si pro ni okamžitě přijedou. Některé rodiny to skutečně udělají. Jiné však začnou svou dceru přesvědčovat, aby sňatek přijala.
Obávají se pomluv, ztráty pověsti a tvrzení, že po noci strávené v cizím domě už není „čistá“. Odmítnutá dívka podle nich může mít problém najít jiného manžela. Do rozhodování vstupuje také přesvědčení, že rozjeté svatební přípravy už nelze zastavit, aniž by byly poníženy obě rodiny.
Dívka tak může slyšet stejná slova od únosců i vlastních rodičů: už tam zůstaň. Formálně nakonec přikývne, její souhlas je však výsledkem strachu, izolace a vědomí, že se nemá kam vrátit.
Po šátku může následovat svatba
Jakmile dívka přestane vzdorovat, rodina začne chystat obřad. Často následuje náboženský sňatek nikáh, který ovšem nemusí být zapsán v civilní matrice. Žena pak může mít při rozpadu vztahu horší postavení při vymáhání výživného, majetku nebo práv k dětem.
Některé unesené ženy později popisovaly domácí násilí, nucený sex i život v naprosté podřízenosti manželově rodině. Jiné v manželství zůstaly a časem je začaly označovat za přijatelné. To ale nemění způsob, jakým začalo. Přizpůsobení se situaci není zpětným souhlasem s únosem.
Za „tradici“ hrozí roky vězení
Únos člověka za účelem vynuceného sňatku je v Kyrgyzstánu trestným činem. Podle údajů předložených zemí OSN za něj hrozí pět až sedm let vězení, u nezletilé oběti sedm až deset let. Zákon navíc umožňuje zahájit řízení i bez jejího oznámení.
Skutečný rozsah praxe přesto není znám. Starší odhady hovořily o tisících případů ročně, výzkumníci však upozorňují, že statistiky směšují domluvené útěky s násilnými únosy a řada obětí nikdy nic neohlásí. Studie zveřejněná v roce 2025 navíc ukázala, že manželé mohou stejný sňatek popisovat zcela rozdílně: muž jako dobrovolný, žena jako vynucený.
Následky nečinnosti ukázaly také případy Burulai Turdaaly kyzy a Aizady Kanatbekové, které jejich únosci zavraždili. Jejich smrt vyvolala protesty, přesto OSN ještě v roce 2024 upozorňovala, že únosy nevěst a nucené sňatky v zemi přetrvávají.
Bílý šátek na hlavě může na svatební fotografii působit jako symbol souhlasu. Nikdo však nevidí hodiny pláče, zamčené dveře ani příbuzné, které dívce vysvětlovaly, že po únosu už nemá právo vrátit se domů.
Údaje vycházejí z dokumentů OSN o právní úpravě a rozsudcích, zprávy Human Rights Watch a výzkumu zveřejněného v roce 2025.
