Realizujte svou osobní vizi

Chip Heath ve své knize Proměna popisuje princip slona a jezdce. Pod slonem se skrývá naše emoční část (starší část mozku) a jezdec je naše racionální já (neokortex = mladší část mozku). Slon se rozhoduje reaktivně na základě emocí a pocitů, rád si vlastně dělá co chce, např. po večerech do sebe láduje brambůrky, i když moc dobře víte, že to není dobře a ani to vlastně nechcete dělat. Tak proč se to děje? Protože náš jezdec, naše racio, už vyčerpalo svůj kognitivní zdroj.

Kognitivní zdroj je naše síla vůle, síla seberegulace. Pokud jste celý den činili důležitá rozhodnutí, nebo jste se celý den museli hodně k něčemu přemlouvat, vyčerpali jste svého jezdce (kognitivní zdroj) a není tak divu, že si slon dělá, co se mu zamane.

Proč to zmiňuji v kontextu plánování a realizace vize? Protože náš slon (emoční část mozku) se vyděsí, pokud mu naservírujeme až příliš velký a složitý úkol. Jednoduše to přeženete a slon se prostě splaší.

Pokud si jako první kroky směrem k naplňování vaší vize naplánujete hodně velké sousto, slon vás jednoduše neposlechne a to znamená, že se nakonec do realizace nepustíte.

Metoda Kaizen má svůj původ v Japonských výrobních firmách, kde se poprvé objevila po druhé světové válce. Tato metoda znamená neustálé zlepšování, které se odráží od malých a udržitelných kroků. Není to tedy o velkém skoku, který vás rychle posune dopředu, ale spíš o malém cupitání, které vydržíte déle. Ten jeden velký skok vás totiž může rychle vyčerpat a vlastně se vůbec nemusí realizovat, protože vyděsíte svého slona.

Pokud si svůj cíl rozdrobíte do malých částí, váš slon zůstane v klidu a progres bude udržitelný. Podívejte se na svou osobní vizi a odpovězte si na otázky: 

Co nejmenšího mohu udělat každý den?
Čemu mohu každý den věnovat pár minut? 
Čím nejmenším mohu začít?
Jaký nejmenší krok mě posune?

Mnohdy to není o velkých změnách, které nám převrátí celý život. Takové změny často ani dlouho nevydrží a stejně rychle, jako změna přišla, se zase vše vrátí do starých kolejí. I malá konzistentní a dlouho udržitelná změna, může mít velký dopad.

Metodu Kaizen a realizování malých kroků podporuje i James Clear, který ve své knize Atomové Návyky popisuje efekt jednoprocentního zlepšení. I kdybyste se každý den měli zlepšit jen o jedno procento, bude to stále více než nula. Takto malé zlepšení vskutku nevypadá nějak závratně, ale z dlouhodobého výhledu může mít velké dopady. Jak říká James Clear: „Kdybyste se každý den po dobu jednoho roku posunuli o 1 %, na konci byste na tom byli sedmatřicet krát lépe než na počátku. A kdybyste si naopak stejným tempem celý rok zhoršovaly, klesly byste prakticky na nulu. Každá drobná změna, ať už pozitivní nebo negativní, se časem nahromadí v něco mnohem většího.“

Jaké jedno procento vám přinese dlouhodobou změnu a bude kontinuálně naplňovat vaší osobní vizi?

James Clear také zmiňuje: „Úspěchy jsou výsledkem každodenních návyků, nikoli dramatických proměn, které se vám přihodí jednou za život. Proto není podstatné, jak úspěšní či neúspěšní jste právě v této chvíli. Důležité je pouze to, zda vás drobné, všední návyky vedou správným směrem.“ Protože vize je cestou, nikoli cílovou destinací, nelze jí naplnit jedou dramatickou proměnou, nebo akcí. Postupné budování a udržování návyků je to, co vám dlouhodobě bude pomáhat udržet se na vaší cestě.

Plán na každý měsíc, týden, nebo den by měl obsahovat kroky, které budou naplňovat vaši osobní vizi. Takové kroky, které budou dlouhodobě udržitelné a budou vám kontinuálně přinášet uspokojení z naplňování vašeho poslání.

Každou svou akcí hlasujete pro člověka, kterým se chcete stát. Každým vědomým krokem můžete naplňovat svou osobní vizi. 

Co nejmenšího pro naplnění své vize můžete udělat ještě dnes?