Článek
Vombat
Vombat je hodně zajímavé zvíře. Žije v Austrálii, je aktivní v noci a je to neúnavný konstruktér nor a tunelů, které mohou být až 30 metrů dlouhé.
Svá mláďata nosí vombatice ve vaku. Ten má narozdíl od jejich sousedů klokanů vchod zespodu. Je to proto, aby bylo mládě chráněno před kamínky a hlínou při matčině norníkování a hrabání.
Ale asi nejzajímavější věcí na tomto nočním architektovi je jeho schopnost vytvářet trus v kubistickém stylu.
Vombat
Není šiška jako šiška
Vombatovy bobky jsou hranaté. Za jeden den jich tenhle chlupatý tvor vytvoří kolem 100.
Jak je ale možné, že jsou vombatovy bobky podobné tvaru kvádru? Na tuto záhadu se zaměřili experti na hydrodynamiku tělesných tekutin v Atlantě. Zjistili, že vombatí střeva mají ve své konečné části rozdílně uspořádanou svalovinu- střídají se zde silnější a slabší svalová vlákna. Ta silnější vytvářejí tlakem plochy, kdežto ta slabší zase hrany.
V kombinaci s rostlinnou stravou a pomalým trávením trvajícím 2-3 týdny jsou jejich výtvory nejen hranaté, ale i velmi kompaktní.
Krychle nevytváří jen tak z legrace
Jak už to tak bývá, v živočišné říši má vše svůj důvod. A to i tvar šišek. Vombat je tvor teritoriální a vymezuje si svá území- hranaté výtrusy se spíš udrží na svém místě, než ty kulaté. Zvláště pak na vyvýšených místech a svazích jsou krychlové bobky jistou výhodou. Navíc, kdo by nechtěl mít hovínko, které se dá použít jako stavební kostka?
Koala
Koala se živí listy blahovičníku neboli eukalyptu. Věděli jste, že tato rostlina je za čerstva ve větším množství jedovatá? Obsahuje totiž sloučeniny, které jsou pro většinu zvířat toxické - způsobují poškození jater a ledvin.
Jak je tedy možné, že koalám jejich vybraný jídelníček neublíží? Je to hned z několika důvodů:
- koaly si pomocí čichu dokáží vybírat méně jedovatý druh blahovičníku a staré tuhé listy, které mají nižší obsah toxinů (pro představu - v Austrálii roste přes 20 druhů blahovičníků)
- jejich trávicí systém dokáže rozložit toxické sloučeniny v listech
- hostí ve střevech speciální bakterie
A právě speciální bakterie jsou důvodem, proč mají mláďata koal zvláštní zvyk. Olizují totiž kašovitý trus své matky, aby získaly tolik potřebné bakterie k trávení eukalyptových listů.
Zelené smoothie
Mládě koaly se rodí po 35 dnech březosti. Po narození váží necelé 2 gramy, je slepé a hluché. Ale díky vrozeným instinktům a čichu se dokáže doplazit do matčina vaku, kde se několik měsíců živí jen mateřským mlékem. Jakmile mu mléko přestává stačit, přidá si do jídelníčku zelenou přesnídávku z matčina konečníku. Mládě si tak po kapkám zvyká na přísun toxinů. Až po několika dnech je schopné začít ochutnávat i samotné eukalyptové listy.
Bobr: vynalézavý stavitel
Bobři staví své hráze z různých nalezených materiálů. Aby jim hrází neutíkala voda, k jejímu utěsnění používají svůj trus.
Hroch
Hroch je jedním z nejnebezpečnějších zvířat Afriky. A i on si rád vymezí své území. K tomu používá svůj ocas- rozstříkává s ním trus po okolí. Takže v přírodě se s ním opravdu potkat nechcete.
Hovnivál romantik
Vrubouni, které známe jako brouky hovnivály, kutálejí trusové koule a jako navigace jim neslouží nic menšího než Mléčná dráha. Jsou to jediní známí živočichové, kteří se orientují podle hvězd.
Velrybí ambra
Ambra je vzácná látka, která vzniká v trávicím traktu vorvaňů. Vorvani se živí hlavně olihněmi, sépiemi a korýši. Tato potrava má ale ostré části, které vorvaň nedokáže strávit a dokonce mohou být pro jeho trávicí trakt nebezpečné. Proto si velryba vytváří vlastní ochrannou tekutinu: ambru. Tato voskovitá látka obalí nestravitelné vorvani-nebezpečné zbytky a ochrání tak vnitřní orgány velryby před poškozením. Ambra se však v trávicím traktu vorvaně postupně hromadí a po nějakém čase mu začne překážet. Pak přichází ten správný čas se jí zbavit.
Vylučování ambry
Existují dvě teorie o tom, jak se ambra dostane ven z vorvaního těla:
- Zvracením: Podle jedné teorie vorvaň ambru jednoduše vyvrhne.
- Stolicí: Podle druhé teorie ambra prochází celým trávicím traktem a je vyloučena společně se stolicí.
Následně se ambra osaměle plaví po moři.
Změny ambry v moři
Zprvu má čerstvě vyloučená ambra tmavou barvu a velmi nelibý odér zavánějící rybinou a mořskými řasami.
Působením slunce, soli a mořské vody ambra postupně zraje a tvrdne, získává světlejší barvu a její zápach se mění na příjemnou, nasládlou vůni. To může trvat i několik desítek let. Nejkvalitnější a nejdražší vývržky mají světle šedou až bílou barvu a hlubokou živočišně pižmovou vůni. A tato ambra již stojí za Vaši pozornost -její výkupní cena se totiž pohybuje kolem stovek tisíc korun za kilogram.
Kde hledat
Hledat ambru je jako hledat jehlu v kupce sena, respektive plovoucí hovínko na hladině nekonečného oceánu. Když budete mít štěstí, narazíte na tuto nevábně vonící hroudu vyplavenou oceánem na pláži během své dovolené. Takže pokud zatoužíte vonět jako vorvaň, vyražte v létě na Nový Zéland, na Bahamy, do Indie nebo na Madagaskar.
Co s ní
Ambra je velmi ceněnou látkou v parfémech. Je to nejen pro její osobitou vůni, ale také pro vlastnost fixovat ostatní vůně- parfém s ambrou tak na kůži vydrží déle. Navíc, s ambrou dostanete parfém s opravdovým příběhem.
Zdroje:
Webové stránky Fraganza: Jak vzniká ambra? Poklad oceánů a drahokam parfumerie.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/veda-pro-deti-proc-se-koaly-zivi-jedovatymi-listy-a-mladata-krmi-svym-trusem_2211130914_kac
www.avcr.cz
https://www.osel.cz/855-koali-vak-ma-vlastni-ochranku.html
