Článek
Hlavním problémem je nejspíše samotný styl, kterým je jednotná přijímací zkouška sestavená. Děti se většinou během výuky s těmito typy testů nesetkají a když tak až v deváté třídě, kdy jen ti nejvíce zapálení učitelé přistoupí na to, že budou testy procvičovat. Cermat avizoval začátkem roku, že poskytne testy, a dokonce pomůže školám zorganizovat tzv. zkoušky nanečisto, ale zatím to vypadá, že žáky především vyděsil náročností testů, která se oproti minulému roku zvedla. Je možnost si procvičit zdarma na webu Cermatu několik sad testů, ale není to mnoho a pro přípravu na přijímací zkoušku je nutné udělat mnohem víc testů. Ty samozřejmě nabídnou placené přípravky či zkoušky na nečisto.
Některé střední školy poskytují bezplatné přípravy i zkoušky nanečisto, ale je to většinou velmi žádané a zase se dostaví jen ti co jsou aktivní a vyhledají si informace a přímo na dané střední škole. Většinou se také jedná o nepříliš intenzivní přípravu, která se nedá srovnat s komerčními projekty. V případě, že chce rodič získat přípravku zadarmo může se pokusit zkombinovat více přípravek, které se poskytují na různých středních školách, ale často se to nedá z časových důvodů skloubit. Je tedy rozhodně pohodlnější pro někoho, kdo má dostatek peněžních prostředků svému potomkovi zaplatit plnohodnotný přípravný kurz a přijímačky nanečisto. Není to likvidační částka pro průměrně vydělávající rodiny, a navíc získají pro své dítě šanci na jeho lepší budoucnost. Zde je už patrné, že rodina, která není movitá či není angažovaná může i v případě nadaného dítěte hodně bodů v přijímacím řízení ztratit.
V pubertálním věku většiny deváťáků je také velmi obtížné spoléhat na jejich pocit odpovědnosti či motivaci se dlouhodobě připravovat na jeden životní test. Proto je to více méně na rodičích a jejich výchově, zda je dítě motivováno se připravovat na zkoušku, a navíc se soustředit na výborné výsledky ve své základní škole.
Tady je největší problém, který přispívá k nedostatečné možnosti přípravy na jednotnou přijímací zkoušku. Většina probíraného učiva školního vzdělávacího plánu zřejmě odpovídá požadavkům jednotné přijímací zkoušky, ale nevěřím, že je v praxi vše poctivě probráno a hlavně procvičeno. Učitelé si odškrtnou probíranou látku a rozdají pětky těm co látku nepochopili a tím je to vyřízeno. Procento dětí, které si ještě po roce vybaví tuto látku bude nejspíše mizivé. Takto se to praktikuje ve většině škol a téměř až do doby přijímací zkoušky se učí nová látka, která se objeví v testu přijímací zkoušky, tak že něco, co se probralo na poslední chvíli, se může i v testu objevit. Navíc forma, jakou jsou nové poznatky vyučovány není totožná se zapeklitými slovními obraty, které se v testech popisují. Jedná se o styl otázek, které vyžadují důkladnou analýzu, než testovaný vůbec pochopí, na co se testovatel ptá a co je jejího úkolem zjistit. Tyto záludné otázky většina učitelů v hodinách či písemkách nepokládá a je pak velice nezvyklé pro netrénované žáky splnit správně testové zadání. Základní škola a testování Cermatem jsou dva odlišné systémy, a proto je nutné se na jednotnou přijímací zkoušku připravovat samostatně nezávisle na základní škole.
Není možné dosáhnout skvělého výsledku v jednotné přijímací zkoušce bez přípravy ať už domácím trénování testů či využití nabídky přípravných kurzů, ale spoléhat na znalosti získané na základní škole je pouze utopie, kterou si naplánovali úředníci, když záměr jednotné přijímací zkoušky prosadili. Praxe to už mnoho let ukazuje, pokud si někdo neprocvičuje testy ani při intelektové a studijní úrovni, není schopen se tak dobře v testu zorientovat, jako někdo obdobně inteligentní, ale trénovaný v řešení těchto typů úloh. Selhává zde většina základních škol, které se o děti v tomto směru nezajímají, protože si představují, že jednotná přijímací zkouška patří do organizace středního školství. Na tento systémový nesoulad pak samozřejmě reagují komerční instituce, které zde nachází velkou díru na trhu a jedna zkouška nanečisto a pár testových zadání k dispozici od Cermatu tuto díru rozhodně nezalepí.
Základní školy by měly na toto zareagovat, protože všichni z praxe známe, že pokud se potřebujeme připravit na jakoukoli profesní zkoušku. Učíme se procvičováním testových otázek např. při získávání řidičského oprávnění či jiných testovaných dovedností. Proč tedy pokud stát zavádí test jako vstupní bránu pro děti do života jim neposkytuje adekvátní přípravu na tento životní test?
