Článek
Kolikrát jste svému dítěti řekli „Za pět minut jdeme!“ a po půl hodině jste ho našli stále nepřipraveného? U dětí s ADHD to není výjimka, ale pravidlo. Odborníci tomu říkají časová slepota. Zní to divně? Ne, pro ty malé neposedy to rozhodně žádná sranda není. Nedávno jsem si povídala s Janou, mámou osmiletého Tomáše s ADHD. „Víš, někdy mám pocit, že Tomáš žije v jiné časové zóně,“ svěřila se mi se smíchem, ale v očích měla slzy.
Rozbité hodiny
Ráno je to peklo. Oblékání, snídaně, zuby – to vše trvá věčnost. A pak najednou koukám na hodiny a zjistím, že máme dvě minuty do začátku školy! Tomášův příběh není ojedinělý. Psycholožka Jana Nováková, která se specializuje na děti s ADHD, mi to vysvětlila: „Představ si, že máš v hlavě rozbité hodiny. Někdy jdou moc rychle, jindy se vlečou.“ Takhle nějak vnímají čas děti s ADHD. Společná škola? To je teprve oříšek! Paní učitelka, která učí třetí třídu, mi řekla: „Mám ve třídě dva kluky s ADHD. Když ostatní děti dopíšou za deset minut, oni jsou sotva v půlce. Ne že by byli hloupí, to vůbec ne!“ Prostě jim to trvá déle.
Tohle není jen o škole
- Kroužky, domácí úkoly, dokonce i hraní – všechno je pro tyto děti časová výzva. „Tomáš dokáže hodiny stavět z lega, ale když mu řeknu, ať si uklidí pokojíček, za pět minut ho najdu, jak si hraje s první hračkou, kterou měl uklidit,“ povzdechla si Jana. Existuje nějaké řešení? Naštěstí ano! Tady je pár tipů, které jsem posbírala od rodičů a odborníků:
- Vizuální pomůcky jsou super. Třeba takové přesýpací hodiny. Tomáš teď ví, že než se přesype písek, musí mít vyčištěné zuby.
- Rutina je kámoš. Když děti vědí, co bude následovat, lépe se orientují v čase.
- Buďte trpěliví. Jo, já vím, lehko se to řekne. Ale fakt to pomáhá.
- Používejte časovač a budíky. Některé děti reagují lépe na zvukové signály.
- Rozdělte velké úkoly na menší části. Je to míň děsivé a líp se to zvládá.
Jana mi na konci našeho rozhovoru řekla něco, co mě dojalo: „Víš, někdy si říkám, že Tomáš prostě žije naplno každou vteřinu.“ Možná bychom se od něj mohli něco naučit. A víte co? Možná má pravdu. Třeba ty děti s ADHD vidí svět jinak. Možná právě, barevněji. A kdo ví? Třeba jednou díky svému jedinečnému času přijdou na něco úžasného. Podělte se o své zkušenosti v komentářích. Třeba vaše rada pomůže dalším rodičům, kteří se s tímhle každý den perou.
