Článek
Za mého manžela Radka jsem provdaná více než dvacet let. Společně jsme vychovali dvě úžasné děti. Naše dcera Lenka nedávno odmaturovala a syn Pavel studuje na vysoké škole. Dlouho jsme se s mužem těšili na chvíli, kdy děti budou dospělé a my si budeme moci užívat zaslouženého klidu. Plánovali jsme si dovolenou a romantický pobyt u moře, na kterou jsme šetřili několik let. Co bylo cílem? Chtěli jsme si odpočinout a načerpat novou energii.
Konečně přišel ten vytoužený den a já jsem konečně s manželem vyrazila na naší cestu. Po příjezdu do našeho vysněného letoviska jsme si užívali každý okamžik. Procházky po pláži, romantické večeře při západu slunce, výlety lodí do okolí a dlouhé hovory, na které jsme v běžném životě neměli čas. Bylo to přesně to, co jsme potřebovali. Ale během dovolené jsem začala najednou cítit větší únavu a občas mě bolel žaludek. Přičítala jsem to změně prostředí a únavě z cestování. Chvilku jsem se také začala obávat, zda jsem nechytla nějakou zahraniční nemoc.
Strávila jsem dovolenou s manželem
Po návratu domů se mé nevolnosti stupňovaly, a proto jsem se rozhodla navštívit obvodního lékaře, který mi doporučil navštívit i gynekologa, abych měla jistotu, že je vše v pořádku. Seděla jsem v čekárně a přemýšlela, co by mohlo být příčinou mých zdravotních problémů. Jediné, co mě napadlo, byla menopauza. Když mě lékař přijal, a provedl několik základních vyšetření, jeho výraz se změnil a s úsměvem mi oznámil, že budu mít miminko.
Zůstala jsem naprosto v šoku. Proboha, vždyť je mi 48 let, vyhrkla jsem nahlas a nevěřícně. Lékař mi trpělivě vysvětlil, že ačkoli je to neobvyklé, není to nemožné. Odcházela jsem z ordinace se slzami v očích a naprosto zmatená. Hlavou mi proletělo plno myšlenek. Jak jen to řeknu svému muži a svým dospělým dětem? Co budeme dělat? Když jsem dorazila domů, manžel mě přivítal s úsměvem na tváři a polibkem. Jak si dopadla u doktora? Zeptal se mě naprosto bezstarostně. „Budeme mít dítě,“ pronesla jsem zdrceně s rozechvělým hlasem.
To, co následovalo, zničilo mé vztahy s dětmi
Radek se nejprve zasmál a poté řekl. „Děláš si legraci, že?“ Když viděl můj vážný výraz, smích ho v zápětí přešel. „To nemyslíš vážně,“ vyhrkl a opřel se o židli. Já jsem jen pokrčila rameny a oči se mi zalily slzami. Byla jsem v šoku a vůbec jsem nevěděla, jak se k tomu všemu postavit.
Celý večer jsme strávili nad tím, že jsme rozebírali naši finanční situaci, vybudované postavení v práci, a zda jsme vůbec ještě schopni vychovat dítě. Přemýšleli jsme, jak změníme naše plány, co to bude znamenat pro naši budoucnost. Byli jsme zmatení a zároveň nadšení. Už jsme si mysleli, že naše rodičovské povinnosti jsou za námi, ale osud pro nás měl jiné plány. A my jsme se začali těšit.
Děti nás opustili a stydí se za nás
Když jsme oznámili naši novinu dětem, jejich reakce nás velmi zaskočila. Lenka a Pavel se tvářili naprosto nechápavě a šokovaně. „To nemyslíte vážně,“ prohlásila Lenka s velkou nechutí. „Mami, vždyť jsi na to příliš stará. Co si o tobě pomyslí lidé, to je ostuda,“ dodal Pavel. „Taky se mi to vůbec nelíbí. Je to trapné. Jak můžeš mít dítě v tak pozdním věku? Vždyť můžeš být babičkou našich vnoučat. Že se fakt nestydíš,“ dodala moje dcera Lenka. Naše děti byly proti. „Stydíme se za vás a nechceme s vámi mít nic společného,“ řekl Pavel. Jejich slova nás oba hluboce zasáhla.
Dny ubíhaly a my si pomalu začali zvykat na myšlenku, že se naše rodina opět rozroste. I když jsem měla obavy, cítila jsem také radost a naději. Naše dovolená, která měla být o odpočinku a relaxaci, se stala časem, kdy jsme se znovu spojili jako pár a připravili se na novou kapitolu našeho společného života. Můj muž mi byl velkou oporou a oba jsme začali plánovat, jak vše zvládneme. I když je mi 48 let, cítím, že máme před sebou úžasnou cestu. A tak, místo klidného odpočinku, nás čeká další dobrodružství.
