Článek
Zoufalý západ
Dnešní západní společnost prochází tak hlubokou krizí identity, že už z toho všem tak trochu regulérně hrabe. Jsme rozdělení, unavení, vystresovaní z každých zpráv a paralyzovaní strachem z budoucnosti. Hledáme směr, ale rigidní dogmata nás nudí a moderní materialismus nám vnitřní klid nepřinesl – jen plné skříně věcí, které nepotřebujeme.
Jako vystudovaná historička, teoretička umění, filozofka a arteterapeutka jsem po letech hloubání došla k radikálnímu závěru: univerzální lék na naše psychologické, sociální i geopolitické rány máme celou dobu přímo pod nosem.
Je jím Neofrantiškánství!
A ne, nebojte se, nezkouším tady obnovovat rigidní církevní systém ani vás nahnat do kostela. Neofrantiškánství je moderní, inkluzivní životní filozofie a spiritualita pro 21. století. Bere čistý, esenciální extrakt z původního odkazu jednoho středověkého génia a dělá z něj univerzální aplikaci, která by mohla zachránit celý kolektivní Západ. Určitě by tomu sám zatleskal.
Svatý František – zapomenutý idol a géniusVíte vůbec, kdo to byl? Většinou panuje představa, že to byl buď nějaký „pošuk“ z obrázků, nebo rigidní „pánbíčkář“. Křesťané a katolíci, zvláště ti vzdělanější, přesně vědí, o koho šlo, ale kolektivní Západ na něj jinak všeobecně pozapomněl. Když jsem o této historické „popstar“ s obrovskou evropskou aurou dlouhodobě přemýšlela, došlo mi, že masové oprášení jeho lesku by nám dnes neskutečně bodlo.
Krasavec zlaté mládeže
Pojďme se nad tím spolu zamyslet – možná s trochou humoru, jak by si to on sám přál. Protože to je na něm právě to nejúžasnější. Zapomeňte teď na chvíli na církve, politiku i suchopárný dějepis. Pojďme si vyprávět o klukovi z italské zlaté mládeže. O krasavci, který chodil v nejdražších látkách, byl z nóbl rodiny, obletovaný dívkami, neskutečně vtipný, uměl báječně šermovat a tančit a měl záři v očích. Prostě okouzlující celebrita své doby.
Věčný bojovník za dobro
A tenhle kluk se vydal do boje. Nejdřív prostě jako součást armády, protože bral válečné operace jako tehdejší morální normu. Jenže upadl do zajetí a zažil neskutečné prozření. V naprostém utrpení, bídě a syrovém zlu vězení poznal realitu, kterou jako hvězda zlaté mládeže nikdy předtím neviděl. A protože byl bezesporu génius, neseděl tam se složenýma rukama. Vymyslel novou filozofii, nový životní styl a v nejtemnějších chvílích zoufalství objevil nečekanou zbraň: sílu radosti.
Pořádný protest
Když vyšel ven, zůstal věrný své okouzlující auře popstar, ale udělal tátovi – velkému snobovi a boháči – na náměstí pořádné divadlo. Tahle hvězda se uprostřed Assisi svlékla ze všech svých drahých brokátových oblečků, hodila je otci k nohám a řekla: „Nazdar. Já jdu cestou prostého ryzího křesťanství a návratu k lásce.“ A k šoku všech odešel nahý středem. Tomu zůstal věrný až do smrti. Zásadně chodil bos v jednoduché halence, odmítal jakýkoliv luxus a tvrdil, že správný člověk má být „komediant Boží“ – rozdávat radost jako potulní baviči, nehrabat peníze a raději se živit poctivou poníženou prací nebo si věci prostě „vyžebrat“. Neuvěřitelné je, že tímhle punkovým gestem strhnul miliony a historicky miliardy lidí. Proč? Protože italská společnost byla tehdy tak bohatá, až došlo k morálnímu rozpadu a paranoie. A tito bohatí lidé už toho měli taky dost – házeli drahá roucha do kouta a utíkali za Františkem do lesů. On sám totiž prohlásil, že lidi jsou tak zkažení, že to nemá cenu, a šel raději kázat ptákům a bavit se se zvířaty.
Jak František zachrání západ
Takže už to chápete? Pojďme se podívat na 11 bodů, jak by tahle jeho filozofie dokonale lícovala na naše dnešní společenské problémy a mohla by sjednotit úplně všechny.
1. Svoboda nad šablonami (Inspirace pro LGBTQ+ komunitu)
František žil naprosto svobodně a zvysoka kašlal na tradiční rodinné a společenské šablony své doby. Nebyl ženatý, záměrně zakládal oddělené mužské a ženské komunity a ukázal, že lidská identita může existovat zcela mimo diktát většinové společnosti. Pro moderní queer komunitu je symbolem absolutní osobní autonomie a osluněním tím, jak svobodně stál nad dobovými stereotypy. Pokud někdo žil stoprocentně „outside the box“, byl to on.
2. Divoká láska k živé přírodě (Most k Neopaganismu)
Celé moderní hnutí neopohanství nachází ve Františkovi dokonalého spojence. Celé toto hnutí pozitivně převálcuje svou čistou, divokou láskou ke zvířatům, slunci, měsíci a celé planetě. Nebyla to pouhá ekologická teorie od stolu – viděl v přírodě posvátný, živý, pulzující organismus, se kterým musíme žít v naprosté symbióze. Pohani a šamani mohou okamžitě tleskat.
3. Sjednocení skrze čistý soucit (Pro všechny křesťany)
Zatímco staletí dogmatických sporů dokonale rozdělila katolíky, protestanty, řeckokatolíky, pravoslavné a stovky různých církví (například ty bizarní kousky ve Spojených státech), František nabízí emociální sjednocení. Jeho odkaz odhazuje institucionální dogmatické žabomyší války a vrací se k jádru věci: k ryzímu křesťanství postavenému výhradně na univerzální lásce, soucitu a lidskosti.
4. Boj proti epidemii narcismu (Pro humanisty, psychology a sociální politiku)
Sekulární humanismus, moderní psychologie i sociologové najdou ve Františkovi hlubokou inspiraci. Jako radikální humanista bojuje proti sebestřednosti a narcismu – dvěma největším psychologickým morům dnešního Instagramu a TikToku. Představuje základy té nejčistší sociální politiky, která staví na první místo lidskou důstojnost bez ohledu na to, jakou máte v peněžence kartu nebo jaké vyznání píšete do dotazníku.
5. Překonávání bariér (Zbraň proti rasismu a extrémnímu nacionalismu)
František stál tak vysoko nad národy, kulturami a nacionalismem, že by mohl z fleku šéfovat jakémukoli protirasistickému proudu. Jeho slavná mírová debata se sultánem uprostřed křížových výprav dokázala, že síla osobnosti, úcty a lidskosti dokáže překonat jakékoli tehdejší jazykové, kulturní i politické bariéry. Když se dokázal domluvit křesťanský rebel se sultánem v době, kdy po sobě všichni házeli šípy, měli bychom to dnes zvládnout taky.
6. Tvůrčí prostor pro intelekt (Pro myslitele a vědce)
František nebyl žádný prostáček, co neuměl do pěti počít, ale vysoce inteligentní, vzdělaný a kultivovaný člověk z nejvyšší společenské vrstvy. Jeho myšlenkový odkaz je strukturně tak hluboký, že nabízí nekonečný prostor pro kreativní vyžití vědců, filozofů a intelektuálů všech směrů. Ti všichni se na něm mohou tvořivě a akademicky vyřádit, aniž by u toho umírali nudou.
7. Morální nadřazenost přírody (Pro ekology a ochránce planety)
Ochránci přírody ve Františkovi najdou svého největšího patrona. Absolutně si je získá tím, že sbíral červy z cest, aby na ně nikdo nešlápl, kázal ptákům a otevřeně poukázal na to, že zvířata jsou v mnohém na vyšší morální úrovni než lidé. Když byl zklamán lidskou zkažeností, otočil se na podpatku a odešel raději rozmlouvat s přírodou. To je postoj, který by dnešní aktivisté podepsali vlastní krví.
8. Vnitřní svoboda místo konzumu (Ideologický základ pro linie Green Dealu)
Západní ekologické iniciativy často selhávají na tom, že lidem věci neustále zakazují a nařizují, což každého jenom štve. František dává celému Green Dealu chybějící srdce a hluboký ideologický základ. Svým radikálním spálením drahého oblečení a úplným odmítnutím materialismu ukázal, že opravdová ochrana planety nezačíná evropskými směrnicemi, ale vnitřním osvobozením od konzumního způsobu života.
9. Posvátná role humoru (Pro umělce, showbyznys a historiky)
František plně rehabilitoval divadlo, humor, zábavu i showbyznys a sjednotil všechny tvůrce pod svým slavným heslem, že máme být radostnými „komedianty Božími“ (joculatores Domini). Umělecké tvorbě tím dává posvátné poslání: nerozptylovat lidi povrchním balastem, ale rozdávat jim čistou, uzdravující radost. Takže milí baviči, stand-up komici a herci – máte to schválené z nejvyšších míst!
10. Duchovní rezilience (Psychologická jednota jako Soft Power Západu)
Tento koncept přináší západnímu světu chybějící vnitřní sjednocení a klid, což funguje jako ta nejčistší kulturní soft power Severoatlantické aliance. Společná duchovní rezilience odstraňuje kolektivní strach z konfliktů. Po vzoru Čtyř dnů Neapole – kdy obyčejní, ale naprosto jednotní lidé vyhnali z města po zuby ozbrojený Wehrmacht – dokazuje, že největší silou a štítem svobodného světa není jen počet tanků, ale neporazitelný, jednotný lidský duch.
11. Absolutní rovnost (Vzor empatického vůdcovství a čisté demokracie)
František představuje dokonalé zrcadlo pro politické systémy kolektivního Západu. Jako geniální, hluboce empatický lídr dokázal lidi okamžitě srovnat do funkčního, mírového a naprosto demokratického systému komunit. Tyto komunity fungovaly jako soběstačné malé státy, kde vládla absolutní rovnost, sdílení, svoboda a právo každého jedince. Žádní papaláši, žádná korupce, jen čistá spolupráce.
Tak co říkáte, milý kolektivní Západe? Než začneme vymýšlet další složité politické systémy, socioekonomické teorie a utápět se v depresích z toho, kam ten svět spěje, možná by stačilo sundat ty naše pomyslné drahé brokátové oblečky, vykašlat se na konzum a vzpomenout si na bosého kluka z Assisi. Protože tenhle středověký punker měl recept na štěstí v malíčku už před osmi sty lety.
Prostě to byl ten správný komediant Boží, který vyléčí i nás svou čistotou a radostí!
