Článek
Proč Pařížskou ulicí uhání divoký panter?
Příběh o špercích, které nejsou jen pro ozdobu, ale jako amulet síly.
Měla jsem známou. Nedávno jsem šla do obchodu na konci pražské Pařížské ulice v Praze kde pracovala. Vždycky tam poletovala s vehemencí, krásou a pozitivitou malé kavky. Jenže tentokrát tam nebyla. Místo pozdravu přišla ledová sprcha: „Anička zemřela.“
Podlomily se mi nohy. Něco takového nečekáte. Někdo, kdo je na vás bez důvodu celé roky hodný a zaplavuje vás čistou energií, najednou prostě není. A vy ani nevíte, že odešel sám, v tichosti. Byl to obrovský šok, protože na odchod neměla věk ani vzhled. V takovém momentu člověk přemítá. Ne hodinu, ne den, ale celý týden, jako teď já.
Nebyly jsme blízké kamarádky, ale vždy, když jsem přišla do onoho salonu, štěbetaly jsme jako dvě kavky až do zavíračky. A víte proč? Protože obě jsme věřily na sílu krásy. Ne té povrchní, ale té, která vyjadřuje hlubokou filozofii. Krásu, kterou lze vyjádřit pomocí symboliky šperků nebo vůní.
Amulet vnitřní identity, ne pouhý konzum
Někdo by mohl říct, že drahé kameny jsou jen povrchní luxus a hromadění věcí. Ale to je omyl. Pokud si žena párkrát za život dopřeje něco skutečně výjimečného jen pro sebe – něco, co ztělesňuje její filozofii a vnitřní sílu – stává se z té věci amulet. Stává se z ní identita.
A o tom věděla Anička strašně moc. Dlouho byla těžce nemocná, ale její víra v krásu ji nesla životem dál. Věřila v příběh, který se v onom obchodě na konci Pařížské ukrývá. Když se tam podíváte do výloh, uvidíte samé pantery. Krásné, hrdé, dravé. Odkud se tam vzali?
Žena, které říkali „Panter“
Tento příběh se začal psát v Paříži na počátku 20. století. Žila tam žena jménem Jeanne. Byla to nezkrotná, hrdá a fascinující bytost, která se stala múzou a milenkou majitele slavného francouzského klenotnického domu. V pařížské smetánce jí nikdo neřekl jinak než „La Panthère“ – Panter.
Byla to taková druhá Coco Chanel, se kterou se ostatně velmi dobře přátelila. Stejně jako Coco osvobodila ženy v módě, Jeanne se rozhodla osvobodit je skrze klenoty. Její milenec byl jejím stylem a divokou povahou natolik uhranutý, že ji v roce 1933 jmenoval ředitelkou designu celého klenotnického impéria.
Byl to revoluční krok – v té době šperkařskému světu vládli výhradně muži. A Jeanne tam vtrhla jako divoká šelma.
Symbol feminismu zrozený ze zlata a drahokamů
Byla to právě Jeanne, kdo pro tento legendární salon vymyslel motiv pantera. Do té doby ženy nosily šperky spíše jako symboly křehkosti – kytičky, motýlky, mašličky. Jeanne jim ale dala do rukou zbraň. Přetavila svou vlastní přezdívku do podoby divoké kočky skákající na safírech a smaragdech.
Jak panter souvisí s feminismem?
Panter v jejím podání neznačil pouhé bohatství. Stal se manifestem moderní, nezávislé, svobodné a krásné ženy, která se odmítá podřídit mužskému světu. Ženy, která je hrdá na svou dravost a sílu. Ženy, která divoce miluje, ale nikomu nepatří.
Anička v tento příběh hluboce věřila. Když bojovala se svou nemocí, obklopovala se touto filozofií. Možná už tu s námi osobně nelítá jako ta veselá kavka, ale její odkaz zůstává.
Panter svobody!
Až příště půjdete po Pařížské ulici a zahlédnete za sklem onoho slavného klenotnictví urostlého pantera, nevnímejte ho jen jako drahý kov. Vzpomeňte si na Jeanne, která dala ženám sílu, a na Aničku, která tu sílu a víru v krásu v sobě nesla do posledního dne. Protože pravá krása neumírá – stává se amuletem, který nás přežije.
Nepíši sem cíleně název té firmy. Není to nevyžádaná reklama, protože nejde o to, kolik máte peněz v kapse! Ale o to, aby si každá žena dopřála aspoň párkrát za život svůj amulet! I kdyby to byl jen prstýnek z pouti! A aby v sobě našla krásného hrdého pantera, který se nenechá nikým a ničím nikdy ponížit. Protože to je ten správný symbol feminismu! Ne napodobovat muže v jejich mužské síle, ale rozvíjet tu svou ženskou sílu.
Sílu krásné šelmy, které se třpytí kožíšek diamanty, i když je to třeba jen odlesk hvězd v jejím hlase…
