Článek
Cože? Hra pro nejmenší hráče, při které děti jen nesedí, ale taky si trochu zacvičí? Tak na to jako máma slyším!
Rozhýbat se děti mohou s nedávno vydanou hrou pod trefným názvem Hoď sebou, slepičí prdelko.
Je určena pro 2-6 hráčů ve školkovém věku, ale klidně i pro starší. Navíc s herní dobou 2 minuty! Věřte ale, že zvládnete bláznit mnohem déle.
V hlavní roli slepice
Krabička nás už na první pohled zaujala plastovou průhlednou slepičkou s barevnou kostkou uvnitř. Musí se jí nechat, že je skutečně pevná, protože už přežila několik nechtěných pádů na zem. Přesto se dětem skvěle drží.
Jak málo stačí k dětské radosti.
Po otevření na nás vykouklo ještě pár barevných karet, barevné hrací desky vyvedené jako hnízdečka, slepičí prdelka a pravidla v českém a slovenském jazyce (samozřejmě opět i s pravidly pro děti, jak to bylo i u předchozích dvou koťátkových her).
To jsem vám vlastně neřekla, že? Tohle je třetí hra z velké herní trojice koťátkových her, se kterými hodlá Blackfire oslovit malé herní nadšence a jejich rodiče před nadcházejícími Vánoci. O přechozích dvou jsem už psala a stále jsou u nás doma velkým hitem.
Změnou oproti předchozím hrám je, že tentokrát jsou potřeba baterie. Naštěstí jsme nějaké našli, vložili a mohli se hned vrhnout na hru. Teda hned po tom, co jsme si taky udělali na zemi dost místa, abychom mohli sedět v kruhu.
Honem, rychle, než začne křičet!
V principu se jedná o „horkou bramboru“, kdy nechcete, aby u vás skončila. Samozřejmě její přehazování není jen tak a je potřeba splnit nějaký ten úkol. K tomu slouží právě barevné karty.
Úkoly na kartách nejsou nijak těžké. S malými dcerami je vždy před samotnou hrou projdeme, vyzkouší si je a pak už podle obrázku na kartě přesně vědí co mají dělat.
Na každé kartě je jiný úkol, aby hra byla pokaždé jiná.
Na začátku se zapne tlačítkem ve spodu slepičky slabé kvokání, které odměřuje čas. Hráč, který je na řadě, pak musí slepičkou pořádně zahrkat a počkat co mu padne na barevné kostce. A možností je hned několik.
Při modré, zelené a fialové je třeba splnit úkol z karty. Běhání kolem dokola, skákání po jedné noze nebo zatřepání prdelkou nejsou výjimkou. Růžová zase chce, abyste plácli po zadečku slepičí destičku položenou někde v místnosti. Duhová je žolík a žlutá vyžaduje nové zahrkání.
Když hráč úkol splní, musí honem rychle předat slepičku dalšímu hráči do jeho hnízdečka. Ideálně dřív, než začne slepička bláznit!
Na výběr je z šesti různých hnízdeček, které si hráči opět mohou podepsat a vyzdobit. Ale slepičí prdelka je jen jedna.
Je to neskutečně rychlá hra, u které je opravdu potřeba hodit zadkem. A děti jí milují! Vlastně je nám všem pokaždé jedno, kdo zrovna prohrál, protože se jde okamžitě na další kolo. Všichni jsme na sebe vyplazovali jazyky, plácali se po hlavě, ťukali se kolenem do nosu a smáli se, protože to prostě JE zábava. Platí tu staré známé: „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. A hlavně si to užít.“
Hra se mi vážně líbí a věřím, že se bude líbit i ve spoustě dalších rodin, kde nikomu nevadí vyvádět blázniviny (třeba u nás doma jsou denním chlebem). A dokonce bych se nebála říct, že by se skvěle hodila také do školky nebo družiny.
Nakonec to přeci jen můžete posoudit sami.
Každá ze tří koťátkových her má své kouzlo a nabízí něco trochu jiného. Všechny jsou ale jednoduché, zábavné a skutečně návykové.
Za poskytnutí hry pro tuto recenzi děkuji vydavatelství Blackfire.
