Bába Radnická zažila životní tragédii a rozhodla se léčit druhé. Pomohla Havlovi i Bartoškovi

Božena Kamenická přišla na svět 7. srpna 1898, kdysi v nevýrazné a méně známé obci Janštejn. Dívka, která se narodila do velmi početné rodiny, vždy byla vychovávána k pokoře, lásce, radosti a pomoci druhým lidem. Když byla malá, velmi se strachovala o své sourozence, které měla často na starosti. Rodiče totiž neměli čas být se svými dětmi doma, protože hodně pracovali. Malá Boženka tak zastávala v této rodině opravdu velkou a důležitou roli. Z údajů v rodném listě, který vystavily úřady během protektorátu dne 13. prosince 1939, se důkladně uvádí informace o jejím životě. Například, že se narodila v domě s číslem popisným 58. Jejím otcem byl skladník Michal Krutiš, maminkou byla Barbora Krutišová, dcera dělníka z Janštejna. Během porodu byla přítomna porodní asistentka Marie Vobrová. O týden později, přesněji 14. srpna 1939, byla malá Boženka pokřtěna katolickým kaplanem Felixem Liplem.

Traduje se, že své nadpřirozené schopnosti začala získávat již v dětství, kdy údajně měla různé vidiny, divné pocity a předtuchy, kterým se nedalo zabránit. Do mysli jí prý vstupovaly tyto sny zcela přirozeně. Boženka jako malá dívka začala velmi často trpět děsivými sny a různými myšlenkami, které ji varovaly před zlou budoucností. Dokonce v jednom ze svých zápisníků uvedla, že jako malá dívka měla skutečně živý sen, ve kterém viděla, jak po celém světě probíhá bolest a trápení. Následně se na druhý den ráno svěřila své mamince, která ji však okamžitě řekla, že to nesmí nikomu říkat, jinak by mohla být považována za bláznivou. Boženka svou maminku poslechla, ale nevěděla, co se svými vidinami má udělat. A její sen, kdy celý svět plakal, se skutečně uskutečnil, a to v době, kdy vypukla první světová válka.

Když Boženka dospívala, rozhodla se, že se začne pomalu osamostatňovat. To ještě netušila, že zemře její tatínek a maminka zůstane na celou domácnost sama. Rodina se poté velmi často stěhovala. Nakonec se Božena usadila v České Lípě, kde také poznala svého budoucího manžela Karla. Boženka se chtěla vzdělávat a rozhodla se, že by ve svém životě chtěla pracovat s lidmi. Těm také chtěla pomáhat a léčit je. Stále věřila, že má nadpřirozené schopnosti, které by jí v tomto směru mohly pomáhat. Božena Kamenická proto začala studovat přírodního léčitelství a stala se členkou Zdravovědného spolku v době první republiky. Bylinky se pro ni staly životní vášní. Milovala je a hluboce věřila v jejich léčivou sílu. Přestože nikdy nezískala oficiální lékařské vzdělání, cítila silné poslání pomáhat a léčit ostatní. Její léčitelská praxe, která začala v České Lípě, byla úspěšná a trvala neuvěřitelných 70 let.

Během této doby Boženu vyhledalo skutečně velké množství lidí. Bába Radnická byla známá svými schopnostmi léčit tělesné i duševní nemoci. Své znalosti čerpala z bohatého dědictví lidové medicíny, znalosti všemožných bylin a přírodních cyklů. Byla považována za pilíř mezi viditelným a neviditelným světem. Sama na svět přivedla jednoho syna, kterého bezmezně milovala. Život jí však narušila velká tragédie. Syn Jaroslav jí totiž zemřel v náručí, a to během tragické autonehody. V té době mu bylo pouhých pět let. Co je však zajímavé, je fakt, že si svou budoucnost dokonce předpověděla. To, že bude mít autonehodu a její syn zemře, se jí zdálo během svatby. Během snu viděla dítě, které pláče a umírá. Netušila však, že to bude právě její milovaný syn.

Několik let po smrti svého syna se rozhodla, že nebude léčit, nebude studovat a začala trpět depresemi. Ty byly natolik silné, že se Božena zcela uzavřela do sebe a odmítala komunikovat se svým okolím. Chuť do života se jí vrátila až poté, co měla sen, že se její syn Jaroslav má v nebi opravdu dobře. Viděla ho jako spokojeného a usměvavého chlapce, kterému nic nechybí. Proto se také rozhodla znovu věnovat svému poslání a chtěla zabránit tomu, aby druzí lidé ve svém životě zažili podobnou bolest jako ona. Na počátku 2. světové války se přestěhovala do Radnic, kde pomáhala lidem. Lidé z různých koutů Československa, stejně tak i ze zahraniční, se pravidelně za touto léčitelkou vydávali s prosbou o pomoc. Mezi pacienty paní Kamenické byli jedinci z USA a Kanady. Božena Kamenická nikoho neodmítla a ke všem se chovala s pokorou. Nedělala mezi lidmi rozdíly a na nikoho se nedívala skrz prsty.

Za války však zažila velké trápení. Jednoho dne ji totiž kolaborující soused udal tajné policii, která se dříve nazývala gestapo. Tvrdil, že se snaží poškodit dobré jméno Německa a vznikající nacistické říše. Nacisté ji dlouhodobě vyslýchali a chtěli po ní, aby jim předpověděla budoucnost. To však Božena neuměla a jednoho dne se jí podařilo vrátit se domů. Největší slávu však zažila paradoxně až po 2. světové válce, a to v době, kdy byl v Československu na vzestupu komunistický režim. To je velice úsměvné, protože samotní komunisté žádné takové jasnovidecké nebo léčitelské profese neschvalovali. Bába Kamenická, někdy také známá jako bába z Radnic nebo bába z Tymákova, měla jedinečný přístup k léčení. Nikdy neřešila nemoci, které věděla, že potřebují profesionály. Snažila se spolupracovat i se špičkovými lékaři.

Božena Kamenická nikdy se svými pacienty nemluvila. Stačil jí pouhý vzorek moči a hned věděla, co s dotyčným je. Její metoda spočívala v analýze vzorku moči, který zahřívala nad plamenem. Po dosažení bodu varu do něj přidávala několik kapek hypermanganu. Z reakce, která následovala a vedla k vytvoření sraženiny, byla schopna nejen posoudit celkový zdravotní stav dotyčného člověka, ale také zvládla přesně identifikovat příčinu potíží. Na základě této diagnózy pak stanovila léčebný plán. Pokud nevěděla, dokázala člověku předat alespoň pár cenných slov.

„Léčba musí být stanovena individuálně, není to tak jednoduché, i když platí určitá obecná pravidla. Jeden člověk má nemoc a druhý má tutéž nemoc a každý ten pacient musí dostat docela jiný lék,“říkávala svým pacientům Božena Kamenická, která byla mezi lidmi velmi oblíbená. „Pokud cítím, že pacient zemře, neřeknu mu to, jen napíši lékaři, že pacient potřebuje stálý dozor. Snažím se pacienta psychicky nenarušit,“ uvedla v jednom z rozhovorů. Mezi pacienty paní Kamenické se řadily i významné osobnosti českého veřejného života, včetně prezidentů Ludvíka Svobody, Gustáva Husáka a Václava Havla. Kromě nich vyhledávali její služby i známí umělci jako Helena Růžičková, Karel Gott, Jiří Bartoška, Josef Kemr, Vladimír Menšík a další významné osobnosti.

Zdroje: Rozmaryn.eu, rozhlas.cz

KUCHAŘ, Jiří, HANKA, Zdeněk. „Moji cestu určil Bůh“. Regenerace. 1994. roč. 2, č. 12,

s. 2–4.

LIDOVÁ LÉČITELKA BOŽENA KAMENICKÁ. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni.