Článek
Samoobslužné poklady se staly hitem a v posledních letech je využívá opravdu hodně lidí. Jsou užitečné především v ten moment, kdy toho nekupujeme moc a nechceme čekat několik minut ve frontě, která postupuje rychlostí šneka. Osobně s těmito pokladnami nemám problém, ale to jen do chvíle, než kupuji nějaký alkohol nebo čisticí prostředek. To je pro mě peklo, které už nikdy nechci zažít.
Samoobslužné pokladny si většinou vybírám záměrně. Za prvé, obvykle u nich trávím méně času než u tradičních pokladen, a za druhé, díky skenování zboží ihned vím, kolik budu platit. Když platím hotově, mohu snadno použít drobné, takže si trochu vyprázdním i peněženku. A pokud nemám smůlu na náhodnou kontrolu, nikdo jiný se už vybraného zboží nedotýká.
Pozor na chyby, protože ty se neodpouští
Psychologové nás před jejich používáním varují a dokonce tvrdí, že tyto pokladny eliminují přátelské mezilidské vztahy a komunikaci. Jenže je opravdu nutné čekat hodinu ve frontě, kde stejně sedí nepříjemná prodavačka, která nás ani nepozdraví? To nemá zapotřebí nikdo z nás a domnívám se, že doba jde dopředu, tak proč si nakupování trochu nevylepšit?
Na samoobslužné pokladně se nesmíte splést, jinak si o vás pokladní budou myslet, že jste zloději. Je tedy lepší svůj nákup dvakrát zkontrolovat a ještě každý kus pečiva přepočítat. To ale není vše.
Pokladny nás umí pěkně peskovat, a to nahlas
Nejhorší to je v obchodech, kde si zboží markujete do scanneru a pak jdete na tyto pokladny svůj nákup zaplatit. Tam totiž chybu můžete udělat hned a nezáměrně. To pak je velký problém a pokladní se na vás začne dívat skrz prsty. Nechcete nikomu nic vysvětlovat, nechcete se omlouvat, ale zároveň je vám strašně trapně.
Jenže samoobslužná pokladna nám taky nic neodpustí. Například, když zboží vezmete dříve, než je nákup zaplacený. To pak začne pípat na všechny strany, rozsvítí se kontrolky po celém obchodě a ozve se hlas umělé inteligence, který nás upozorní na to, že je něco špatně. „Vložte prosím tento kus do taškové zóny,“ nebo také hláška „V taškové zóně je neočekávané zboží,“ to bych pak docela vykvetla. Ale což, chápu, je to jen stroj, který je na něco naučený.
Když koupím alkohol, jsem za lumpa
Nejhorší je to ale v moment, kdy platíte čistící prostředek nebo alkohol. Nedávno jsem platila Domestos na toaletu a k tomu ovocné pivo. V ten moment se kasa zablokovala a začala na mě křičet, že je nutné, aby prodavačka ověřila můj věk. Dobře, chápu, povinnost je povinnost, a tak potupně čekám na to, až přijde pokladní a zkontroluje moji totožnost.
„Ukažte mi prosím občanský průkaz,“ řekne mi povýšeným hlasem prodavačka. „Prosím? Potřebuji, ať ověříte můj věk a já můžu zaplatit svůj nákup,“ odpovídám prodavačce zcela slušně a klidně. „Ukažte mi občanku nebo zavolám ochranku,“ řekla prodavačka. Tak jsem jí svou občanku ukázala a ona delší dobu počítala, kolik je mi vlastně let. Když zjistila, že jsem v lednu oslavila 40. narozeniny, zastyděla se, odešla, ale na první pohled se stále tvářila důležitě a arogantně.
Zdroje: redakce, autorský text, vlastní názor autora
