Článek
Zakázané město je považováno za vrchol čínské tradiční architektury. Tento rozlehlý komplex zahrnuje přibližně 980 budov, které jsou rozmístěny na ploše 72 hektarů. Jeho konstrukce byla zahájena v roce 1406 během vlády císaře Yongle z dynastie Ming a dokončena v roce 1420. Dodnes se právem honosí titulem největšího palácového komplexu světa. Pro snadnější představu, jeho velikost odpovídá sedmnácti Václavským náměstím.
Tuto čínskou dominantu navštíví ročně několik milionů turistů, kteří se chtějí podívat na tento historický a významově bohatý skvost, který v sobě ukrývá mnohá tajemství. Není to však tak dávno, co se k tomuto městu nesměl přiblížit žádný smrtelník a město bylo považováno za posvátnou krajinu plnou kulturních a duchovních vzpomínek.
Vznik zakázaného města má bohatou historii
Jeho historie se píše již v roce 1360, kdy toto město začal stavět třetí císař dynastie Ming. Ten se rozhodl vybudovat vlastní palác a významové středisko moci, které mělo ovládat celou Čínu. Najal si několik desítek architektů, kteří se však v průběhu stavby neustále střídali. Příběh o Zakázaném městě se začal psát roku 1369 v opuštěných horách v okolí města Nankingu. Právě tam byl totiž vyhnán teprve devítiletý chlapec, který zůstal zcela bez prostředků napospas osudu.
Lvi střežící vstup do Paláce Nebeské čistoty.
Naučil se lovit zvěř, rozdělávat oheň, a především spoléhat sám na sebe v každé situaci. Událost, která ukončila jeho bezstarostné dětství, jej navždy změnila. Ču Ti nebyl žádný obyčejný sirotek, ale čtvrtý potomek císaře Chung-wua, zakladatele dynastie Ming. Dramatický zážitek v horách, který ho téměř připravil o život, způsobil jeho vlastní otec. Vyhnal ho do divočiny, aby mladý princ musel čelit drsné realitě života a naučil se přežít.
Místo, kam si císař vodil milenky
Císař si vždy zakládal na bezpečí a pohodlnosti. Například střechy paláců byly vždy postaveny do ostrého úhlu, a to z toho důvodu, aby na ně nesedali ptáci. Kdyby se to přeci jen nějakému dravci povedlo, architekti přišli s další vychytávkou. Střechy byly kluzké a žádný nevítaný host na toto místo nemohl.
Příroda zde byla honosná a vždy pečlivě upravovaná. Nechyběly ani kočky, které do komplexu přivedly císařské konkubíny, které postupem času získaly titul císařských milenek. A právě milenkách nechal císař Jung-le vybudovat několik budov, ve kterých bydlely a kde se oddávali sexuálním hrátkám.
Zakázané město: Klenot čínské kultury, kam si císař vodil průvody konkubín, málem kompletně shořel
Město málem zničil rozsáhlý požár
Do Zakázaného města vedou čtyři hlavní cesty. Císař zde žil pouze několik málo měsíců a požár, který na místě vypukl, způsobil rozsáhlé škody. Rekonstrukce tohoto místa trvala dlouhých 23 let. Zakázané město má navíc s požáry špatné zkušenosti, protože za celou jeho historii tento chrám pohltilo přes 40 ohnivých plamenů. Proto zde také vznikl samostatný hasičský sbor, který tento komplex nonstop ochraňuje.
Během pěti staletí vládlo říši středu ze Zakázaného města 24 císařů dynastií Ming a Čching. Největší devastaci město zažilo v 17. století, kdy ho Mandžuové vypálili a čtyři pětiny komplexu byly zničeny. V následujícím století se však podařilo většinu budov obnovit, a Zakázané město se opět stalo sídlem císařů dynastie Čching. Po pádu císařství bylo v roce 1925 prohlášeno za muzeum. Kolem roku 1933 bylo vyrabováno Japonci a později i členy čínské nacionalistické strany Kuomintang. Od roku 1987 je Zakázané město zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
