Článek
Donald Trump a Elon Musk v rámci své kampaně za zničení obrazu Spojených států ve světě tvrdě zaútočili na jihoafrickou vládu. V návaznosti na podpis kontroverzního zákona o vyvlastnění půdy bez kompenzací prezidentem Cyrilem Ramaphosou a v kontextu kritiky jihoafrické politiky vůči Izraeli oznámil americký prezident, že ukončuje jakoukoliv finanční pomoc Jižní Africe. Zákon označil za rasistický útok primárně na afrikánskou populaci a té nabídl možnost přesídlení do Spojených států, kde by získali status uprchlíků. Ta to však odmítla.
Zákon o vyvlastnění je politickým tématem v JAR dlouhodobě. Země je stále ještě silně ovlivněna nerovnostmi, které přinesl režim apartheidu. Přes třicet let trvající vláda Afrického národního kongresu je nedokázala vyřešit, což také stojí za ztrátou podpory v loňských volbách. 80% většinové černé populace zde vlastní asi 4% půdy a problematika nerovnému přístupu ke zdrojům je mnohými vnímána jako překážka narovnání socio-ekonomických nerovností v zemi. Vyvlastnění je však velmi kontroverzním nástrojem.
Na jednu stranu se objevují hlasy a studie, které tomuto kroku oponují. V současné vládní koalici se proti němu primárně staví druhá nejsilnější středopravicová Demokratická aliance a také Freedom Front Plus zastávající zájmy specificky Afrikánců. Obě strany slibují, že zákon napadnou u soudu. Vzhledem k nezávislosti jihoafrického soudního systému není tento pokus zdaleka bez šance na úspěch. Na druhou stranu je zákon kritizován radikálně levicovou stranou Economic Freedom Fighters, která dlouhodobě prosazuje model, který úspěšně zruinoval sousední Zimbabwe.
Samotný zákon mění ten z roku 1975, který v sobě zahrnoval kompenzace a byl postaven na dobrovolnosti takového aktu. Nový zákon je představen jako jeho pokračování s tím, že vyvlastnění bez náhrady může proběhnout jen jako poslední krok v případě neochoty se dohodnout ohledně využívání půdy, či té kde je vyvlastnění ve veřejném zájmu. Primárně by tak mělo jít o nevyužívanou zemědělskou půdu, která může být následně převedena do vlastnictví jiných farmářů, kteří by jí dostali k užívání. Formulace zákona však u některých vyvolávají obavy z jeho zneužití. Přirovnání k situaci v Zimbabwe, kde došlo k masivnímu vyvlastnění a následnému zlikvidování zemědělské produkce, jsou však alespoň prozatím přehnané. Jihoafrická republika je demokracií s funkčním soudním systémem, který by měl podobným excesům zabránit.
Tak to ovšem nevnímá jihoafrický poradce Donalda Trumpa. Novopečený americký prezident v rámci svých drastických změn tvrdí, že zákon je rasistickým útokem na Afrikánce. Ti tvoří z velké části konzervativní menšinu, která se odlišuje nejen od většinové populace, ale též od bílých potomků britských osadníků jakým je i Elon Musk. Ostatně téma búrských válek je známé i v českém kontextu. Afrikánci často velmi dbají na zachování kontinuity své specifické kultury a jazyka a často jsou právě farmáři. Jsou to též Afrikánci, kteří nejvíce ztratili ze svého vlivu ukončením režimu apartheidu. Právě z části této komunity se tak ozývají nejsilnější odsouzení nově přijatého zákona, i když k vyvlastňování ještě nebylo přistoupeno.
Celkově není jasné, jak se situace dále vyvine. Výpadek americké pomoci, která v roce 2023 dosáhla 440 milionů amerických dolarů, bude sice citelná, avšak ne fatální. Neúčast nového amerického ministra zahraničí Marca Rubia na zasedání uskupení G20 v JAR také samo o sobě nebude mít na další vývoj zásadní vliv i když jde o relativně silný signál. V regionálním kontextu je však otázka vlastnictví půdy extrémně citlivou záležitostí. Spor o to, jestli jde o efektivní nástroj narovnání nerovností vzniklých v období apartheidu či populistické gesto, které v lepším případě nepovede k žádným změnám a v tom horším zničí jihoafrickou zemědělskou produkci bude dále probíhat. A to nejspíše u jihoafrických soudů, kde se kontroverzní novelu pokusí část politického spektra napadnout a zrušit. Silácká prohlášení Elona Muska skrze jeho vliv na amerického prezidenta budou v tomto hrát přinejlepším sekundární roli. Přesto však jihoafrická vláda v rámci snah o zamezení dopadů na další investice vyšle do Spojených států delegaci, která má nový zákon vysvětlit. Jakýkoliv ekonomický odklon JAR od Washingtonu by však nahrál dalším aktérům v regionu, primárně Číně.
