Hlavní obsah
Aktuální dění

Ochrání Turecko somálské vody?

Foto: Wikipedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Somálská vláda podepsala s Ankarou dohodu o chraně teritoriálních vod. Místo řešení svých problémů tím však jen dále ukazuje na svou slabost.

Článek

Další posun ve sporu ohledně memoranda z letošního ledna, které má zajistit Etiopii přístup k moři výměnou za mezinárodní uznání Somalilandu, vyvolalo minulý týden Somálsko. V rámci snah zamezit naplnění této dohody somálští poslanci schválili desetiletou smlouvu s Tureckem o pomoci s ochranou pobřežních vod Somálska tureckými jednotkami. Ankara má výměnou získat 30 % z výnosů ze somálské výlučné ekonomické zóny, čímž bude motivováno k rozvoji ekonomických aktivit v regionu. Turecko se tímto ještě výrazněji postavilo za svého dlouhodobého spojence v Mogadišu a Somálsko jen nadále posiluje svou závislost na vnějších aktérech a ukazuje neschopnost, jakkoliv si řešit své problémy slespoň částečně autonomně.

Ankara se v zemi výrazně angažuje od začátku desátých let - nejprve skrze humanitární aktivity spojené s pomocí populaci postižené hladomorem a později skrze naplňování nejrůznějších rozvojových a bezpečnostních projektů. V říjnu 2011 se turecký prezident Erdogan stal prvním prezidentem mimo státy Africké unie, který po rozpadu státu v roce 1991 zemi navštívil. Turecko od té doby asistovalo při rozvoji infrastruktury včetně vybudování nových budov mezinárodního letiště, nemocnic nebo bydlení pro chudé nebo ve výcviku somálských jednotek. Turecké angažmá na jihu země je obecně hodnoceno pozitivně.

Není tak překvapením, že se právě Ankara stala pro Mogadišu partnerem i v otázce zajištění námořní bezpečnosti. I přes silná prohlášení ze strany somálské vlády vůči Etiopii a Somalilandu totiž tato nemá k dispozici kapacity, kterými by mohla případné naplnění memoranda zvrátit. Prohlášení o připravenosti bránit svou teritoriální integritu silou jsou v tuto chvíli v podstatě jen deklaratorní. V bezpečnostní oblasti je totiž Somálsko z velké míry závislé právě na přítomnosti a podpoře etiopských a jiných zahraničních sil. Neschopnost zajistit vlastní bezpečnost se pak projevuje i v námořní oblasti, a to například v neschopnosti chránit námořní cesty před pirátskými útoky. Jejich počet v okolí Rohu Afriky po více jak deseti letech znovu narůstá a znovu proti nim musí zasahovat mezinárodní společenství.

Jaký praktický dopad bude nově podepsaná dohoda s Tureckem mít je však velkou neznámou. Snaha působit ve vodách u pobřeží Somalilandu by totiž vedla ke zvýšení napětí jak mezi Tureckem a Etiopií, tak významně i mezi Ankarou a Spojenými arabskými emiráty, které v entitě masivně investují mimo jiné do přístavní infrastruktury. Tyto dva blízkovýchodní státy jsou navíc strategickými soupeři i v jiných konfliktech. Problém by to však mohl být i pro jih země, kde emiráty také pomáhají se zajištěním bezpečnosti. Při útoku milicí al-Šabáb proti jedné z vojenských základen v Mogadišu takto před dvěma týdny zemřeli čtyři příslušníci armády SAE. Jakákoliv eskalace spojená se stažením jednotek zemí působících v Somalilandu z jihu země by pro vládu v Mogadišu byla potenciálně devastující a ani případná posílená turecká přítomnost by takový krok nedokázala vyvážit.

Celá dohoda tak působí více jako snaha o vymezení se vůči možnému uznání Somalilandu, než pokus o faktické řešení nastalé situace. Turecko má v rámci dohody primárně cvičit somálské námořní síly. Formulace dohody jsou navíc relativně vágní a přímo Ankaru nezavazují k zásahu vůči konkrétním aktivitám u pobřeží Somalilandu. Zdá se prozatím nepravděpodobné, že by se spojenci Mogadišu včetně Turecka snažili o vedení přímého střetu se Spojenými arabskými emiráty, Etiopií či neuznanou vládou v Hargeyse. Pro vládu v Mogadišu to opět znamená potvrzení její neschopnosti vézt jakoukoliv nezávislou politiku a pokračování snah o řešení svých bezpečnostních problémů skrze třetí strany. Ve chvíli, kdy není schopná samostatně zajistit ani základní bezpečnost uvnitř hlavního města, jsou jakékoliv snahy o projekci moci z centra na severu Rohu Afriky iluzorní. Somálsko je tak vysoce závislé na zájmech a politikách cizích států, což ho může v nedaleké budoucnosti stát ztrátu bývalého britského území, které o takové odtržení usiluje již od roku 1991. A to bez ohledu na jakékoliv proklamace a dohody o ochraně území či teritoriálních vod.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz