Článek
Lesotho je malý stát plně obklopený Jihoafrickou republikou. S rozlohou menší než polovina České republiky a populací mírně nad dvěma miliony, jde o jediný stát na světě, který celým svým územím leží nad 1000 metry nad mořem. Díky tomu zde najdeme i pro Afriku netradiční lyžařský rezort - Afriski. Svojí existencí vytváří určitou „díru“ v území svého jediného a mnohem většího a mocnějšího souseda. Vyvstává tak logická otázka, proč vlastně Lesotho existuje a nestalo se součástí Jižní Afriky?
Lesotho
Prvně by se nabízelo ekonomické vysvětlení. Například existence Singapuru jako velmi úspěšného malého státu je spojena s vnitřními rozpory uvnitř nově vznikající Malajsie a vyloučením této entity ze společného svazku. Ta se následně udržela jako efektivní stát díky velmi výkonné ekonomice. Lesotho však v oblasti ekonomického výkonu nikterak neexceluje. Neprodukuje ani výrazné množství žádné zásadní strategické suroviny, která by jí umožňovala zajistit si nezávislost tak, jako je tomu u malých monarchií Perského zálivu. Lesotho navíc ani nemá nezávislý přístup na světové trhy a je ekonomicky závislé na sousední Jižní Africe.
Království navíc nehraje významnou strategickou roli. Té pro zajištění své stabilní existence dlouhodobě využívá například jinak také malé a chudé Džibutsko rozprostírající se na vstupu Velké příkopové propadliny pod mořskou hladinu. Přístav v Džibuti je klíčovým geostrategickým bodem položeným podél vytěžovaných tras směřujících skrze Rudé moře a Suezský průplav. Toho využívají světové mocnosti od Spojených států přes Čínu po evropské státy, ale například i Japonsko pro vybudování vojenských kapacit k zajištění bezpečnosti těchto spojnic. Přístav v Džibuti je navíc klíčový pro námořní obchod od moře po roce 1993 odstřižené Etiopie.
Co však vznik této anomálie dokáže vysvětlit je historie koloniální expanze v oblasti jižní Afriky. Základy současného Lesotha byly položeny v první třetině devatenáctého století, kdy se králi Mošešemu I. podařilo spojit území obývaná Sothy. Ve stejné době však na území dnešní Jihoafrické republiky probíhaly osadnické aktivity jak ze strany Britů, tak i Búrů. Právě s Búry se nově sjednocené Lesotho dostalo do konfliktu. Několik válek nakonec ukončila až žádost lesothského království vůči britské koruně o zajištění jeho ochrany. Spory s Búry tak skončily na konci šedesátých let devatenáctého století, avšak stály království jak velkou část tehdejšího území, tak i nezávislost, jelikož se Lesotho stalo britskou kolonií. Na to například letos reagovala opozice v lesothském parlamentu návrhem na zpětnou anexi těchto zabraných teritorií (konkrétně celého Svobodného státu).
Postupné propojování království do širšího, Brity ovládaného celku však bylo Sothy vnímáno velmi negativně. Proti pokusům spojit Lesotho s britskou Jižní Afrikou a odzbrojit kolonii se vzbouřili, a i díky geografii státu dokázali úspěšně britským pokusům vzdorovat. Nakonec tak nedošlo ke spojení Lesotha s Jihoafrickým dominiem, ale entita si udržela svůj zvláštní koloniální status. Na základě toho pak Lesotho získalo v roce 1966 nezávislost. I když by se zdálo, že by se nově vzniklá entita mohla stát snadnou kořistí apartheidního režimu v Pretorii, ten neměl na jakékoliv akci, která by vedla k inkorporaci Lesotha zájem.
I přes široce vnímanou nelegitimitu jihoafrické vlády před rokem 1994 a její vojenské operace ve svém okolí neměla menšinová bělošská vláda za cíl rozšiřovat území pod svojí přímou kontrolou. Naopak, v rámci snah o zvrácení demografické převahy politicky vyloučeného nebělošského obyvatelstva například vytvořila mezinárodně neuznané „tradiční“ státy – bantustany. Do nich se pak snažila koncentrovat černošské obyvatelstvo, díky čemuž by opticky zvýšila poměr bělošského obyvatelstva v populaci. Vzhledem ke geografii těchto území by si nad nimi však udržela faktickou kontrolu. Snaha o připojení Lesotha nebo případně Svazijska (dnes eSwatini) by tyto snahy přímo popírala. Lesotho tak sice je na Jihoafrické republice krajně závislé, ale svoji státnost si udrželo i v průběhu dvacátého století.
Tato závislost je pak nejen ekonomická, ale do jisté míry i politická. Jihoafrická armáda například značně neúspěšně intervenovala v Lesothu v polovině devadesátých let v návaznosti na převrat, který v horském království proběhl. Přes tuto závislost a problematický vnitřní vývoj je však v současnosti Lesotho jedním ze stabilnějších afrických států. Politicky jde o konstituční monarchii, kde probíhají soutěživé volby. Stát sice zápasí s ekonomickými potížemi, nedostatkem pracovních příležitostí a, stejně jako celý jihoafrický region, masivním rozšířením HIV, ale jinak jde o turisticky vyhledávaný cíl. Lesotho existuje hlavně díky historickým náhodám spojeným s boji mezi evropskými kolonisty a geografii. Jeho budoucí existence se již však zdá zajištěná.
