Hlavní obsah
Aktuální dění

Ruský vliv v Africe, část čtvrtá - Madagaskar

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Wikipedia Commons/Mmalembo

Příběh o tom, jak podporovat šest kandidátů zároveň, ani s jedním neuspět, a přesto si udržet vliv.

Článek

V několika příspěvcích se v následujících týdnech pokusím nastínit podobu ruského působení v Africe a její proměny v jednotlivých afrických regionech a státech. Na jednotlivých případech se budu snažit ilustrovat konkrétní nástroje a metody ruského vlivu, ale také důvody (ne)úspěchu ruské politiky na kontinentu. V případě Madagaskaru si představíme, jak mohou být nástroje pro ovlivňování voleb používané Ruskem po světě využívány v kontextu křehkých demokracií, ale i na jeho limity.

Madagaskar je státem rozprostírajícím se na čtvrtém největším ostrově světa nacházejícím se u východního pobřeží Afriky. Stát získal nezávislost na Francii v roce 1960 a prošel si několika etapami vývoje včetně experimentu se socialistickým zřízením mezi lety 1975 a 1992 kdy Madagaskar navázal užší vztahy se státy východního bloku. Nejnovější éra v politickém vývoji Madagaskaru je však spojena s politickým a mezinárodně široce odsouzeným pučem z roku 2009, který do čela státu vynesl tehdy opozičního předáka, podnikatele a starostu hlavního města Antananarivo Andry Rajoelinu. I přesto, že byl Rajoelina v roce 2014 nahrazen ve svobodných volbách svým ministrem financí Henrym Rajaonarimampianinou, tito dva se znovu utkali o prezidentský post ve volbách o čtyři roky později a jedná se právě o tyto volby, kde se naplno projevilo ruské vlivové působení.

Prezidentským volbám, které probíhaly v listopadu roku 2018 předcházela březnová návštěva prezidenta Rajaonarimampianiny v Rusku. V rámci té se setkal na jednání jak s Vladimirem Putinem, tak i majitelem Vágnerovy skupiny a výraznou tváří ruského působení v Africe Jevgenijem Prigožinem. V návaznosti na tuto schůzku připravili ruští operativci strategii vměšování se do voleb v zemi, která využívala podobné nástroje, které Rusko použilo například při ovlivňování prezidentských voleb v USA nebo voleb v Evropě. Pouze zde k tomu mělo dojít v mnohem politicky zranitelnějším prostředí a vliv tak měl být mnohem silnější, ale také levnější. Cílem se pak stalo znovuzvolení tehdejšího prezidenta a tím upevnění ruského vlivu v zemi. Alternativně se pak dá uvažovat o motivaci v testování různých vlivových nástrojů v prostředí, které je jejich využívání více nakloněno a zjišťování jejich efektivity pro pozdější potřeby při ovlivnění strategicky významnějších voleb v jiných státech. Z praktického pohledu je pak přímý zisk z napojení na madagaskarskou vládu pro Rusko a Prigožina primárně spojen se ziskem klíčového vlivu ve státní těžební společnosti Kraoma, která kontroluje těžbu chromu na ostrově.

Vlivové operace samotné se pak sestávaly z několika částí. Zde je nutné zmínit, že prezidentské volby na Madagaskaru probíhají dvoukolovým systémem podobným tomu v ČR. Prvním nástrojem byla primárně finanční podpora šesti různým kandidátům včetně André Mailhola, pastora apokalyptické evangelické církve. U něj se například Rusové po příletu prvně zajímali o jeho kostel a případnou renovaci, jelikož na ostrově byli na turistická víza – scénář, který dobře známe z případu Skripal – a teprve následně kandidáta přímo oslovili s nabídkou spolupráce. Tito kandidáti byli finančně podpořeni tak, aby svou více viditelnou kandidaturou, která však stále neměla naději na postup do druhého kola rozdělili opozici, tím umožnili postup preferovaného kandidáta do druhého kola voleb, a po svém neúspěchu byli zavázáni ve druhém kole podpořit toho Ruskem financovaného kandidáta, který dosáhne nejlepšího výsledku.

Dále Rusko produkovalo vlastní noviny, které se s měsíční cirkulací dvou milionů kusů staly nejčtenějšími v zemi. Rusko se navíc pokoušelo dominovat svými narativy online prostor, a to i včetně pomluv a výhružek vůči původně podporovaným kandidátům, kteří se nedrželi příkazů ruských „poradců“. Uměle byly také placeny protesty u západních ambasád proti „západnímu kolonialismu“anebo demonstrace na podporu či proti určitým kandidátům a místní novináři byli finančně motivování o těchto událostech informovat. Někteří kandidáti byli naopak podpláceni, aby z klání odstoupili. Bez ohledu na volební zákony pak ruské peníze pomohly zkupovat vysílací čas v místních televizích a platit pronájem billboardů.

Přes toto úsilí však byla původní snaha neúspěšná. Rajaonarimampianina skončil v prvním kole se značným odstupem třetí a ruští operativci se rozhodli změnit na poslední chvíli svůj přístup a začali podporovat Andry Rajoelinu. Ten dlouhodobě odmítá, že by od Ruska přijal finanční podporu. Sám má značné bohatství, avšak je více než pravděpodobné, že přijal alespoň nemateriální pomoc a další výpomoc v jiné než finanční podobě. To se například jasně projevilo ve změně chování ruských „trollů“, původně cílících na údajné spojení Rajoeliny na Čínu, ale vmžiku měnící svůj narativ na velmi pozitivní zprávy ohledně jeho kandidatury. Vyslaní příslušníci Vágnerovy skupiny pak pomohli Rajoelinově straně stabilizovat politickou situaci, rozehnat protesty, cvičit bezpečnostní síly, ale i v roce 2019 jeho straně zvítězit v parlamentních volbách. Kromě klíčového vlivu na těžbu chromu v zemi pak Rusko například v březnu 2022 podepsalo s Madagaskarem dohodu o prohloubení obranné spolupráce. Madagaskar také patří do skupiny zemí, které se zdržují hlasování ohledně rezolucí odsuzujících ruskou agresi vůči Ukrajině.

I přes značné množství vynaložených prostředků však můžeme i v tomto případě vidět množství problémů se schopností Ruska ovlivnit politickou situaci v zemi. Podobně jako u Mosambiku nebyla ze strany ruských vlivových operací plně pochopena vnitropolitická situace v zemi. V produkovaných materiálech se objevovalo velké množství jazykových chyb, což snižovalo jejich dopad a důvěryhodnost. Vyslaní Rusové byli sami značně zkorumpovaní a dostupné zdroje dle dostupných svědectví často využívali spíše k vlastnímu obohacení a usnadnění si života v zemi, než manipulaci voleb. Už jenom špatná volba hlavního podporovaného kandidáta ukazuje na nevhodně zvolenou strategii. Celkově na případu Madagaskaru znovu můžeme pozorovat podcenění místního kontextu a nedocenění množství úsilí, které je nutné do ovlivnění politické situace i v křehkém demokratickém systému jakým je Madagaskar vložit. Rusko tak znovu nepůsobí jako šachový mistr, který přesně ví, co jeho soupeři udělají několik tahů dopředu a dokáže se na to efektivně připravit. Přesto na rozdíl od mosambického fiaska nakonec k dílčím úspěchům přeci jenom došlo a je jen otázkou, jak se bude situace v zemi v tomto ohledu vyvíjet v rámci dalších prezidentských voleb plánovaných v zemi na letošní rok.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz