Článek
Africké, obvykle autoritářské, politické systémy generují i některé relativně obskurní a často velmi excentrické osobnosti. Zatímco v mnoha státech tyto hrají okrajovou roli, v případě Ugandy může jedna taková realisticky stanout v čele státu. Jde o padesátiletého vrchního velitele ugandské armády a syna stárnoucího ugandského diktátora. Muhoozi Kainerugaba je nejpravděpodobnějším nástupcem Yoweri Museveniho, kterému vloni bylo již osmdesát let. Kvůli své aktivitě primárně na platformě Twitter/X kde má přes milion sledujících je již dnes velmi známou a silně kontroverzní osobností.
Uganda je pod Museveniho vládou již od úspěšného převratu z poloviny osmdesátých let. Zatímco ugandský prezident svou moc doposud úspěšně upevňoval a zjevně nehrozí, že by o ní byl připraven, ani jemu se nevyhýbá proces stárnutí. Otázka následnictví tak nabývá na stále větší důležitosti. Podobně jako v dalších dědičných autokraciích je nejpravděpodobnějším nástupcem jeho syn. Ten je pro tuto roli vychováván dlouhodobě. Byl velitelem ugandských pozemních sil a v loňském roce byl dosazen do pozice vrchního velitele armády. Kainerugaba však budí vášně primárně z jiných důvodů.
Tím prvním je tradiční problém s potlačováním opozice. Mezinárodní trestní soud v tomto ohledu v roce 2023 nařknul oba již zmíněné čelní politiky z podněcování a organizování násilí vůči opozici. To má nejen otevřenou podobu, ale režim má organizovat i tajná mučící centra a využívat další metody umlčování disentních názorů. Ugandská vláda se proti těmto nařčením ohradila s tím, že do zahraničí nechodí přesné informace o dění v zemi. Pravděpodobně s podobným závěrem amerického ministerstva zahraničí byla spojena i výhružka americkému velvyslanci v Ugandě z října loňského roku vyhoštěním, pokud se neomluví za blíže nespecifikovanou urážku prezidentského úřadu. To, že Kainerugaba nemá k podobnému vyhoštění pravomoci je druhotné.
Do tohoto bodu by mohla být aktivita současného velitele ugandské armády přehlédnuta jako relativně standardní chování diktátorských režimů. Co však z této linie vybočuje je chování Kainerugaby na sociálních sítích, konkrétně na jeho profilu na platformě Twitter/X. Na tom je totiž znát, že nařčení jeho osoby z alkoholismu nemusí být jen fámami. I když se na YouTube můžeme přesvědčit, že pravděpodobný příští ugandský prezident pije i vodu, dokázal vyvolat mnohé kontroverze připomínající chování jiného vysoce postaveného politika se sklony k alkoholismu, Dmitrije Medveděva.
Jedna taková kontroverze stála Kainerugabu v roce 2022 roli ve velení ugandských pozemních sil. Kainerugaba v sérii příspěvků na začátku října tohoto roku začal vyhrožovat invazí sousední Keni. Prohlašoval, že je třeba změnit koloniální hranice, které dle jeho interpretace znevýhodňují Ugandu, a že jeho vojska jsou schopná dobýt hlavní město Keni Nairobi do dvou týdnů. V návaznosti na to se prezident Museveni omluvil, svého syna z pozice odvolal, ten se však za necelé dva roky stal vrchním velitelem celé armády.
Kainerugaba také pravidelně mění své názory na kandidaturu na prezidenta v roce 2026. Nejprve v roce 2023 oznámil odchod z armády, aby mohl přejít do nové politické funkce. To se nestalo. V loňském roce se zase pokusu o úspěch v příštích „volbách“ vzdal s tím, že se musí soustředit na svoji roli v armádě. Ta například znamená i zajištění budoucí role Ugandy v mezinárodní misi v Somálsku AUSSOM. Do misí Africké unie v Somálsku je středoafrický stát zapojen již od první dekády tohoto století. Kvůli svému zapojení byla Kampala v roce 2010 i cílem teroristického útoku organizovaného somálským radikálním hnutím al-Šabáb. Na konci loňského roku navštívil za tímto účelem Kainerugaba hlavní město Etiopie Addis Abebu. Po návratu poté napsal na svůj profil, že za podpory Donalda Trumpa ugandské síly dobudou súdánský Chartúm a díky tomu pomůžou nastolit v zemi mír. Možné vyslání ugandských sil na území Súdánu znovu vzbudilo nesouhlasné odezvy.
Posledním výstřelkem byl komentář, že hlavní představitel opozice Bobi Wine by měl vrátit vládě peníze, které mu byly údajně vyplaceny za to, aby rozvrátil opozici a následně sťat. Kainerugaba vysvětloval výzvu k popravě opozičního předáka jako nadsázku. Tvrdil, že rozhodně nejde o oficiální politiku státu, který necílí na zabití svého čelního odpůrce. Přesto však kritika takového vyjádření představitele armády zesílila natolik, že si desátého ledna svůj účet zrušil. Tento krok mu však dlouho nevydržel a kontroverzní ugandský politik si svůj účet po šesti dnech znovu obnovil s tím, že je potřeba „zatřást světem“. Následnická politika jednoduše není ani v autoritářských systémech žádný med.
