Článek
Bitva u Hradce Králové, rok 1866
Psal se rok 1866 a v červnu vypukla prusko-rakouská válka v reakci na stále větší moc Pruska, které se Rakousko rozhodlo čelit vyhlášením války. Netrvalo dlouho a obě strany se vydaly vstříc velkému střetnutí. Pruská vojska vedl generál Helmut von Moltke, ta rakouská zase Ludvík von Benedek.
Proti sobě se u obce Chlum u Hradce Králové (bitva je někdy nazývaná bitvou u Chlumu nebo také bitvou u Sadové) postavilo téměř půl milionu mužů, přesněji 436 tisíc. To dělá bitvu tou největší, která se na našem území kdy odehrála. Z celoevropského hlediska jí potom patří co do velikosti druhé místo mezi největšími bitvami 19. století. Větší byla jen „bitva národů“ u Lipska z roku 1813.
Bitva skočila rakouskou porážkou. Jejími příčinami byly zastaralé zbraně i taktická von Benedekova chyba, když se nechal zatáhnout do zbytečného boje v tzv. lese Svíb. Prusko-Rakouská válka skončila nedlouho po bitvě u Hradce Králové a znamenala zásadní změny v politice středoevropského prostoru. Vzniklo Rakousko-Uhersko a Německo nastoupilo cestě ke sjednocení a své dominanci.
Bojiště je dnes plné pomníků, naučných tabulí i jiných vzpomínek na tuto bitvu.
Připomínky bitvy u Hradce Králové
Tuto monstrózní bitvu, která po sobě zanechala tisíce padlých, připomíná dnes několik památníků i naučné stezky. V neposlední řadě je přímo na vrchu Chlum Muzeum války 1866. To bylo otevřeno v roce 1936 u příležitosti jejího sedmdesátého. Posléze bylo proměněno v památník, ale nyní prochází zcela zásadní proměnou, která posune muzeum do nové doby tak, aby odpovídalo standardům 21. století. Zvětšena bude i jeho plocha a expozice se bude zabývat i nevojenskými aspekty a důsledky bitvy.
Do nového muzea se budeme moci podívat v roce 2026, kdy by mělo být u příležitosti 160. výročí bitvy slavnostně otevřeno. Celkový rozpočet projektu činí 17 milionů korun a zahrnuje mimo jiné i vývoj mobilní aplikace, která bude expozici doplňovat a rozšiřovat.
Proč na bitvu u Hradce Králové nezapomínat?
Zatímco první a druhá světová válka se těší stále velkému zájmu nejen historiků ale široké veřejnosti, války 19. století již tolik pozornosti nepřitahují. Na jednu stranu je to logické, jedná se o konflikty, od nichž nás dělí přece jen výrazně větší časová propast, a navíc se do nich naše země zapojily pod vlajkou Rakouska, tedy státního útvaru, s nímž se dnes již vůbec neidentifikujeme.
Jistou výjimku z tohoto pravidla tvoří Napoleonské války, i ty však bereme spíše jako kulisu dobré show předváděné třeba při rekonstrukci bitvy u Slavkova. Nad příčinami a dopady bitev a válek 19. století se nezamýšlíme. Prusko-rakouská válka jako by zmizela z našeho povědomí.
Války 19. století přitom vedly k významným změnám v rozložení moci a pomalu připravovaly půdu pro konflikty 20. století. I ony tak měly dopad na náš dnešní svět a pomáhaly jej vytvářet, byť by se mohlo zdát, že pro naši současnost již žádný význam nemají. Opak je pravdou.
