Článek
Pozlacený Buddha
V polovině 60. let 20. století začala v Číně tzv. „Velká kulturní revoluce“. Komunistický vůdce Mao Ce-tung nařídil ničení všeho, co bylo považováno za staré, feudální a přežité. Během tohoto temného období čínské historie bylo zničeno nepřeberné množství kulturních i historických památek. Našli se naštěstí ale i tací, kteří si uvědomovali, že ztráty takto vzniklé jsou naprosto nenahraditelné a snažili se zachránit maximum artefaktů i uměleckých děl, často i vývozem do zahraničí. Právě touto cestou se na západ dostala i pozlacená soška Buddhy v životní velikosti pocházející z 15. století. Na západě byla v následujících dekádách podrobena zkoumání a restaurací. Přitom bylo zjištěno, že uvnitř sošky se nachází lidské ostatky.
Mnich, který sám sebe mumifikoval
Bližší zkoumání odhalilo, že se jedná o ostatky mnicha z 11. či 12. století. Odhaduje se, že by mohlo jít o budhistického mistra Liu Quana. Ten zemřel v roce 1100 patřil k představitelům čínské meditační školy. Je tak velmi pravděpodobné, že patřil i k těm, kteří se na konci svého života rozhodli pro tzv. sebe-mumifikaci. Jednalo se o techniku rozšířenou v minulosti v Číně, Japonsku (tam nese rituál jméno Sokushinbutsu), Thajsku či v Laosu.
Vše probíhalo tak, že prvních asi tisíc dní mnich žil pouze z vody, semen a ořechů. Poté přišlo dalších tisíc dní, kdy konzumoval pouze kůru z borovice a její kořeny. Následně již pouze pil nálev z jedovatých částí jednoho japonského stromu, který vyvolává zvracení, čímž dochází k odvodňování těla. Tělo se díky přítomnosti jedovatých látek stává navíc odpudivým i pro hmyz, což napomáhá jeho následnému zachování.
Většinu popsané doby již mniši trávili navíc v malé uzavřené komoře, do které vzduch proudil jen malým otvorem. Mnich měl k dispozici zvon, kterým oznamoval, že je stále naživu. Ve chvíli, kdy zvonění definitivně ustalo, ostatní mniši komůrku zazdili úplně a nechali v ní tělo dalších tisíc dní. Poté tělo vyjmuli a v případě, že bylo skutečně mumifikované, uctívali jej jako svátost. Podle jejich víry to totiž znamenalo, že dotyčný se dokázal proměnit v buddhu, tedy bytost na vyšším stupni existence. Ne vždy se to samozřejmě povedlo, ale i k těm, kteří kýženého stavu nedosáhli se ostatní chovali s velkou úctou.
Na této konkrétní mumii je jedna věc zvláštní, chybějí ji totiž vnitřní orgány a místo nich byli dovnitř těla vloženy papírky čínsky psanými vzkazy. Socha i s ostatky je dnes v soukromých rukou ale již absolvovala světové turné a je možné, že se v budoucnu zopakuje.
