Článek
Přestože všichni vojáci věděli, do čeho se chystají, nikdo z nich nedokázal klást odpor. Všichni hrdě poslouchali velitele, který jim nařídil tuto těžkou vojenskou operaci vykonat. Příslušníci britské 1. výsadkové divize, bojující o most přes Dolní Rýn u Arnhemu, však několik dnů zoufale čekali na pomoc svých pozemních jednotek, které měly dorazit do pár hodin. Bohužel ani týden poté, co příslušníci divize dorazili na toto místo, se žádné pomoci nedočkali. Najednou se tak ocitli, v lese, sami a bez pomoci. To však ještě netušili, že německý odpor bude velmi silný a tvrdý, s jakým nepočítali. Spojeneckému velení totiž jaksi unikla zásadní situace, že na místě jejich seskoku jsou dvě elitní obrněné divize Waffen SS.
Pozemní jednotky bojovali proti tankům
Jenže boj v žádném případě nemohl být vyrovnaný. Pozemní jednotky totiž bojovali pouze s dostupným vybavením, jako byly nože, samopaly a pistole. Naopak Němci měli k dispozici tanky, obrněná vozidla a helikoptéry. Jednoznačná přesila, které nemohl nikdo konkurovat. Ani přesto se však britské jednotky nevzdaly a vedly svůj boj až do konce velmi statečně. Dokonce se jim podařilo dobýt severní konec mostu. To vše trvalo několik dnů. Nejklíčovější den bylo pondělí 25. září 1944. Osm dnů Britové pravidelně a téměř nonstop odolávali přesile německé armády. Na místě bylo několik mrtvých a zraněných, k tomu vyčerpaní vojáci, kteří už neměli sílu dále bojovat. Navíc britským vojáků dochází munice a zásoby materiálu k přežití. V kritické chvíli konečně přichází rozkaz k ústupu.
Výsadkáři vyzbrojení pouze lehkými zbraněmi neměli proti německým tankům a samohybným dělům žádnou šanci, přesto jim dokázali vzdorovat osm dní.
Přeživší voják vyprávěl svůj příběh
Všem se nepodařilo evakuovat a mnoho z nich skončilo v rukách nepřítele. Jedním z nich byl i plukovník Fred Moore, který prozradil, jaké to ten den vlastně bylo. Ve svých pamětech popsal tento den, jako den naprostého překvapení. „Němci nás obklíčili, jejich důstojník zasalutoval a bezchybnou angličtinou řekl: Gratuluji, bojovali jste velmi statečně, ale teď jste naši zajatci. Pak nám dali cigarety a čokoládu, odvezli nás do nemocnice na ošetření a o dva dny později do zajateckého tábora.“ Fred Moore se tak stal jedním z více než 6 500 britských výsadkářů, kteří v září 1944 skončili v zajateckém táboře.
Válka měla skončit za pár měsíců
Ani tak se Britové neobávali toho, že by svou akci vítězně nedotáhli do konce. Jenže německá armáda v té době čelila mnohem větším výcvikům, k dispozici měla lepšího vybavení a navíc i silnou podporu ve své krajině. Do konce srpna 1944 vytlačila spojenecká vojska Němce z Francie, Paříž, Brusel a Antverpy byly osvobozeny a u Cách americké hlídky dokonce překročily říšské hranice. Spojenecké vedení následně usoudilo, že by další akce mohla být definitivní a válku ukončit. K tomu všemu měla sloužit nejsložitější výsadková akce v dějinách, operace s krycím názvem Market Garden, jejímž duchovním otcem byl britský polní maršál Bernard Montgomery.
Mělo to jít jako po másle
Celá operace podle spojenců měla jít jako po másle. Opak se však stal pravdou. První fázi operace (Market) měli provést příslušníci amerického 101. výsadkového pluku. a 82. divize po vylodění převzít kontrolu nad mosty mezi Eindhovenem a Nijmegenem. Akce oficiálně začala v neděli 17. září 1944. V ten den Britové vysazeni deset kilometrů od mostu v Arnhemu nevěděli, že skáčou přímo do pasti dvou obrněných divizí německých SS příslušníků. Němci proto ihned zakročili a započali taktickou obranu. I přesto jim britská armáda dokázala vzdorovat. Jak píše francouzský historik Philippe Masson ve své knize Dějiny německé armády 1939-1945, odvetu jim usnadnily i další prvky. Celá operace Market Garden konec války neurychlila, ale oddálila. Ačkoliv Němci v tu dobu působili jako propadají a slabý protivník, ukázali, že stále mají technické vybavení na to, aby porazili každého, kdo naruší jejich zemí. Hitlera tento nečekaný úspěch ujistil, že spojence porazí. O tři měsíce později zahájil protiofenzívu v Ardenách, jednu z nejkrvavějších událostí konce druhé světové války. Tím se dostal na svůj vrchol.
Zdroje: HNHistorie, Wikipedia, Aktuálně.cz
