Článek
Vzkaz v žákovské
Byl to obyčejný den jako každý jiný. Naše třináctiletá dcera Anička přišla domů ze školy, hodila tašku do kouta a tvářila se, že se nic neděje. Jenže už podle jejího výrazu jsem tušila, že něco není v pořádku. Když jsem ji poprosila, ať mi ukáže žákovskou knížku, chvíli se cukala, ale nakonec ji s otráveným povzdechem podala. A tam to bylo, vzkaz od učitelky.
Čekala jsem něco o zapomenutých domácích úkolech, nepozornosti v hodině nebo mluvení. Ale když jsem si přečetla, co tam stálo, zůstala jsem stát jako opařená: „Vaše dcera byla dnes slovně napadena asistentem pedagoga. Prosím o okamžitý kontakt se školou.“
Co to má znamenat
V tu chvíli jsem měla pocit, že se mi zastavilo srdce. Nešlo o běžnou kázeňskou poznámku, nešlo o Aniččinu nepozornost. To, co tam bylo napsáno, naznačovalo, že dospělý člověk, který má být ve škole oporou, ztratil nervy a urazil dítě. Anička se zprvu nechtěla svěřit. „To je jedno, mami,“ kroutila hlavou. Ale já naléhala.
Nakonec přiznala, že asistent pedagoga na ni křičel před celou třídou, protože se ptala na něco, čemu nerozuměla. Dokonce prý pronesl, že je hloupá a stejně to nikdy nepochopí. V tu chvíli se mi sevřel žaludek. Představa, že někdo takto mluví k mé dceři, a ještě ve třídě před jejími spolužáky, byla nesnesitelná. Neváhala jsem ani minutu, hned jsem zvedla telefon a volala do ředitelny. Manžel stál vedle mě a jen přikyvoval, že dělám dobře.
Tohle musí skončit
Ředitelka byla překvapená, že se o celé situaci dozvídá takto. Slíbila okamžité prošetření a ještě týž den jsme dostali pozvánku k osobnímu jednání. Na schůzce se ukázalo, že Anička nebyla jediná, kdo měl s daným asistentem problém. Několik rodičů si už dříve stěžovalo, ale nikdy to nebylo řešeno důsledně.
Nakonec byl asistent přeřazen a škole byla udělena jasná doporučení, jak podobným incidentům předcházet. Aničce se omluvili a i když to nezahojí všechny šrámy, věřím, že si z toho odnesla jednu důležitou lekci, že když je někdo v právu, má se ozvat a nenechat si ubližovat.
