Článek
Nečekaná zpráva
Když mi od kamarádky přišla zpráva, že si konečně splnila sen a odjela na dovolenou k moři, měla jsem radost za ni. Otevřela jsem její fotku a hned mě zaujalo, jak šťastně působí. Slunce, pláž, drink v ruce, přesně tak, jak si zasloužila. Jenže můj pohled se nezastavil jen na ní.
V pozadí, trochu rozmazaně, ale zároveň jsem ho jasně poznala, ležel na lehátku můj bývalý manžel. Musím přiznat, že jsem zůstala sedět s mobilem v ruce a jen zírala na obrazovku. Nešlo o žádný omyl, nešlo o podobu. Byl to on. Znám tu postavu, ten způsob, jakým si přehazuje ručník přes rameno, i ten výraz, který má, když se snaží tvářit nenuceně.
Asi žárlím
Najednou se mi stáhlo hrdlo a v hlavě se rozběhl proud myšlenek. Jak je možné, že zrovna on je tam, kde je moje kamarádka? Náhoda? Nebo něco víc?První reakcí byla žárlivost, která se ozvala i přes to, že už spolu dlouho nejsme. Druhá byla zvědavost. Chtěla jsem se zeptat, co tam dělá, ale bála jsem se, že tím prozradím, jak moc mě to zasáhlo.
Kamarádka se přitom tvářila, jako by o ničem nevěděla, prostě mi poslala fotku a připsala jen: „Je tady nádherně.“ Byla jsem rozpolcená, měla bych jí to říct? Nebo mlčet a doufat, že šlo opravdu jen o shodu okolností? Netrvalo dlouho a poslala další fotku. Tentokrát z večerní procházky po promenádě. A znovu tam byl, ale už ne v pozadí, ale kousek od ní. Bylo jasné, že nejde o náhodu.
Nechtěné vzpomínky
Srdce se mi rozbušilo, ale zároveň jsem ucítila zvláštní klid. Najednou jsem si uvědomila, že i kdyby spolu byli, vlastně už na tom nezáleží. Naše cesty se rozešly dávno a já přece vím, že minulost nemá právo diktovat moji přítomnost. Nakonec jsem jí odpověděla prostě: „Máš krásnou dovolenou, užívej si ji.“ Nic víc. Nevyčítala jsem, neptala se.
Možná mi to jednou sama řekne, možná ne. Důležité bylo, že jsem v sobě ucítila sílu nechat to být. Fotka, která mě nejprve zasáhla jako rána, se stala malou připomínkou toho, že minulost může nečekaně vstoupit do našeho života – ale jen my sami rozhodujeme, jak velký prostor jí dáme. A já jsem se rozhodla, že ten prostor bude co nejmenší.
