Článek
Oslava výročí města
Nikdy bych si nemyslela, že něco takového zažiju. Manžela jsem považovala za rozumného muže, který by si nikdy nedovolil mě veřejně ztrapnit. Jenže pak přišel den, kdy se ukázalo, že jsem ho vůbec neznala. Bylo to na oslavě výročí města, velká akce na náměstí, kam jsme byli oba pozvaní, protože manžel dělal v místní radě. Měla to být slavnostní chvíle, den plný hudby, proslovů a úsměvů.
Když si bral slovo, ještě jsem byla hrdá. Stála jsem pod pódiem a poslouchala, jak děkuje všem, kdo se podíleli na organizaci. Jenže pak přišla chvíle, kdy měl dostat symbolický dárek od nejmenovaného občana, který mu chtěl poděkovat. Přinesli mu krabici ovázanou červenou stuhou a lidé tleskali. Když ji otevřel, zůstala jsem jako zkoprnělá.
Dárek, který všechno prozradil
Uvnitř byla saténová noční košilka, přesně taková, jakou jsem kdysi našla schovanou v jeho autě a kterou mi tehdy vysvětlil jako „omyl“. Publikum zahučelo a pár lidí se začalo smát. Manžel zrudl, snažil se to zamluvit vtipem, ale trapas byl dokonán.
Mně se v tu chvíli sevřel žaludek. Nebylo pochyb, kdo ten dárek poslal. Milenka, o které jsem měla podezření už dlouho, právě našla způsob, jak mi dát jasně najevo, že vyhrála. A on? Stál tam a místo omluvy se snažil tvářit, že o ničem neví. Po skončení akce za mnou přišel a zašeptal: „Prosím tě, nedělej scénu.“ Ta věta ve mně všechno zlomila. Už žádné výmluvy, žádné ticho.
Končím
Domů jsem dorazila sama. Ještě ten večer jsem vytáhla ze šuplíku všechny společné dokumenty a položila na stůl žádost o rozvod, kterou jsem si už dříve vyřešila s právníkem pro jistotu. Tentokrát jsem ji podepsala. Žádné slzy, žádné výčitky. Jen klidné rozhodnutí.
Když se vrátil, snažil se mě přesvědčit, že šlo o špatný vtip. Ale komu chtěl namluvit, že někdo jen tak pošle ženatému muži noční košilku s vzkazem? Bylo pozdě. Všechna důvěra, kterou jsem kdy měla, se rozplynula mezi smíchem lidí na náměstí. Dnes už vím, že ztrapnění někdy může být dar, který bolí, ale otevře oči. Ten večer mi vzal manžela, ale vrátil mi sebeúctu. A tu už mi nikdo nevezme.
