Hlavní obsah

Prodala jsem auto kolegyni. Po týdnu ho zničila a chtěla po mně peníze zpět

Foto: Freepik/freepik.com

Auto jsem prodala kolegyni, která o něj velmi stála. Po týdnu ho zničila při nehodě a chtěla po mně peníze zpět. Tvrdila, že jsem jí prodala vrak, ale realita byla naprosto jiná.

Článek

Prodej auta

Rozhodla jsem se prodat své staré auto, které mi věrně sloužilo několik let. Nebylo nové, ale poctivě udržované. Mělo pravidelný servis, žádné nehody, všechno doložené. Když se o tom dozvěděla kolegyně z práce, hned projevila zájem. Říkala, že potřebuje vůz pro dceru, která začíná jezdit do školy.

Znaly jsme se dlouho, tak jsem si říkala, že prodat ho jí bude jistota. Dohodly jsme se na férové ceně, podepsaly kupní smlouvu a ona mi ještě ten den peníze přinesla v hotovosti. Všechno proběhlo bez problémů. Auto odjelo v perfektním stavu, kolegyně byla nadšená a já měla pocit, že jsme obě spokojeny. Jenže klid trval jen pár dní.

Chci vrátit peníze

Asi po týdnu mi kolegyně volala. Mluvila rozrušeně a hned mezi dveřmi spustila: „To auto je šrot! Dceru málem zabilo, nebrzdí to, motor se dusí a já chci peníze zpátky!“ Byla jsem v šoku. Auto ještě nedávno prošlo technickou kontrolou a nikdy nemělo jediný vážný problém. Zeptala jsem se, co se přesně stalo, a z jejích slov vyplynulo, že dcera nabourala a zřejmě vlastní vinou.

Snažila jsem se jí vysvětlit, že v okamžiku prodeje auto patřilo jí a že jsme obě podepsaly smlouvu, kde bylo jasně uvedeno, že vůz kupuje ve stavu, v jakém je. Jenže ona to nechtěla slyšet. Prý mám „morální povinnost“ jí peníze vrátit, protože kdybych jí auto neprodala, nic by se nestalo. Následující dny v práci byly utrpením. Kolegové si šeptali, ona mě pomlouvala, že jsem jí prodala „vrak“, a já jsem se musela neustále obhajovat.

Tvrdá realita

Nakonec jsem se poradila s právníkem, který mi potvrdil, že nemám vracet ani korunu. Auto bylo prodané legálně, s doloženým technickým stavem a za případnou nehodu už nenesu žádnou odpovědnost. Kolegyni jsem to vysvětlila klidně a buď se s tím smíří nebo si může zkusit stěžovat oficiálně.

Zkusila to. Obrátila se na policii i na advokáta, ale všude dostala stejnou odpověď: auto bylo prodáno řádně, bez závady, a za havárii může řidič. Nakonec jí nezbylo než se smířit s realitou. Od té doby se se mnou baví jen, když musí. Já jsem se ale poučila, nikdy už neprodám nic známému. Protože když se mezi obchod a vztahy přimíchají emoce, vždycky to skončí špatně.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz