Válka dronů - Jak to koupil Kansas s týmem

Je to víc než rok co jsme vezli zásoby klukům z 53. na Avdiivku a přímo na hrázi v Kurachove jsme rozstřelili džíp.

Během chvíle se vytvořila dlouhá kolona vojenských aut. Již tehdy to byla hlavní spojnice na Pokrovsk. My tam stojíme u nepojízdného auta a řešíme co dál, čekáme kdy něco přiletí.

Jediný kdo tehdy skočil do odtahovky, kterou si navíc půjčil, a jel stovky kilometrů, aby nám z touhle šlamastikou pomohl byl Kansas. Tehdy ještě nebyl v armádě. My jsme přeložili věci do „zapasné mašiny“ záložní auto a pokračovali v krasojízdě.

Nebylo to poprvé ani naposled kdy nás tahal z maléru. V jeho dílně nám neustále opravovali některé z aut, od humanitárních dodávek po Humvíí na které jste se složili. Nikdy za práci nic nechtěl. Vždy „bezkoštovno“, tedy zdarma. Jen díly bylo třeba koupit.

Byl podzim roku 2023. Seděli jsme v kavárně a on říká „Já už nemůžu jenom pomáhat. Nemůžu jenom koukat jak kluci umírají a já jim jen opravuju auta.“ Den předtím dostal zprávu, že padl další jeho kamarád.

Doma má děti a tak mu manželka nakonec „schválila“, že může jít dělat dronaře. Věděla, že s ním nic nenadělá.

Pomohli jsme mu domluvit školu na „křídla“, prošel opravdu důkladnou přípravou. Učil se dlouhé měsíce ovládat kamikadze drony, průzkumné drony, křídlaté drony. Nic se nepodcenilo. Nakonec, přišel čas jít na frontu a on zakotvil u nejdostupnějšího pořádného nářadí - Baby Jagy.

Baba Jaga je obecné označení pro velké bombardovací drony, které vychází konstrukčně z hexakoptér pro agrární využití. Vyznačují se vysokou nosností, doletem a schopností operovat ve vyšších výškách. Jsou to obávané stroje.

Se svým týmem začali Rusům řádně nakládat.

To je na jednu stranu dobře, na druhou stranu kacap (označení Rusa) není úplně tupý tvor. Rozhodně ne tak, jak to vypadá podle videí z výslechů zajaté pěchoty.

Jakmile jim způsobujete ztráty, začne se kolem vás utahovat neviditelná smyčka. Z odposlechů znají vaše volací znaky (ne Kansas to není), nakoukají si vaše auta, dělají rozvědku na všech úrovních. Znají směr letu a dokáží si z odposlechů dopočítat přibližnou vzdálenost. Prostě skládají skládačku na kterou mají speciální lidi, stejně jako my.

Kvalitní dronaři drží naši frontu pohromadě a jsou proto prioritní cíl. Čili po vás pasou, protože vědí, že bez dronů nás udolají pouhým počtem.

NA TORECKU JE NEVESELO

Kansas a jeho parta to před pár dny dostala u Torecku, kde kryli jeho západní část. Kluci přežili, ale jsou tam ošklivé amputace. Nepřátelský sebevražedný dron vletěl přímo mezi ně, když uklízeli svůj stroj.

V příspěvku vám děkuje za lékárničky a turnikety, které jsme díky vám mohli pořídit.

Co je na videu ještě důležitější, že je to natočeno pohledem našeho třetího dronu, který natočil kansasův dron vracející se z mise. Ten s odstupem pronásleduje FPV kamikadze dron rusů. Byl dost inteligentní na to, aby nezasáhl hned ale vyčkal opodál až ho kluci začnou dron uklízet a pak zaútočil.

Seběhlo se to moc rychle. Na tomto úseku jsou Rusové ze dvou stran, FPV byl vysoko a málo slyšet. Než je varovali, že jdou po nich, tak si je dron našel. Kansas je dle jeho slov „norm“ což znamená, že koupil několik střepin, utrpěl kontuzi. Dalšímu klukovi zachránila život česká přilba, kterou měl díky Paměti národa. Střepina prosekla helmu a odrazila se tak, že přesekala řemínky a usekla jen ucho, namísto hlavy.

Nejméně štěstí měl Maxim, který z boje vyvázl se dvěma vysokými amputacemi nohou a masivní ztrátou krve.

Je potřeba si uvědomit, že těch pár tisíc korun, které posíláte tvoří dva tisíce kilometrů od nás tenkou nenápadnou linii - linii mezi životem a smrtí. To, že si západní společnost váží života je tím největším rozdílem, který je na bojišti vidět. A je to také jeden z důvodů, proč má smysl za tuto hodnotu dál bojovat.

Proto jsou ztráty a úmrtnost „kacapů“ násobně vyšší než naše.

A proto také investujeme tolik do pořádných strojů a zvyšujeme jim balistickou odolnost, pořizujeme rušičky a všechno to doplňkové drahé vybavení. Od zranění vás neochrání nic, ale život, život zachránit většinou dokážeme.

Boj proti dronům je hodně obsáhlá disciplína, ale stručně lze obranu proti nim rozdělit na tři oblasti: Pasivní ochranu, aktivní ochranu, taktiku.

Většina úspěchu držení fronty spočívá hlavně na tom, jak dobře se umíte schovávat. Lidé mají dojem, že dnes je díky dronům bojiště naprosto přehledné, ale to je blud. Většinu toho co se děje na zemi (a pod zemí) dron nevidí. Maskování je proto zásadní.

Další části pasivní ochrany jsou sítě, klece, plechy, fólie na skla… tedy to co od vás udrží dron co nejdál a zastaví, nebo ztlumí výbuch.

Aktivní obrana vyžaduje znalosti a lidi, kteří se ji budou aktivně věnovat.

Pokud se bavíme o malých dronech, tak máte brokovnice, máte rušičky. Potíž je, že rušičku nemůžete jen tak zapnout a nechat běžet. Jednak má technické limity - baterie se vybije, frekvenční moduly se přehřejí a váží tolik, že ji ne vždy lze donést. Také Rus okamžitě rušičku lokalizuje a zničí díky radarům.

Takže musíte mít lidi kteří s ní budou pracovat, vypnou a zapnou, manipulují se směrovou anténou, přesunou ji. A takový komfort zdrojů nemáte vždy.

A pak je to taktika…

Zásadní je, kdy se budete hýbat. Ideálně pod „tumanem“ mlhou a za soumraku. Ztráta pár minut při odjezdu ze základny vás může zabít.

Pokud už jste na místě a přiletí dron, musíte se především schovat a ustrnout. Maskování je skutečně důležitý. Jako operátor dronu nepohyblivý cíl nevidíte vždy, takže je reáná šance nechat nad sebou létat drony, aniž by vás viděly. Obvzlášť pokud máte pláště neviditelnosti.

Neměli byste se ale bát ani přejít do útoku. Buď protože už o vás dron ví, nebo vás přeletěl a vy máte šanci ho sestřelit či zarušit když nekouká vašim směrem. Snažit se udržet díru za každou cenu je ale nesmysl.

Operátoři dronů jsou jako smečka vlků. Jakmile se na vás zaměří, málokdy vás nechají na pokoji. Mají-li dost času a zdroje, tak dokáží rozebrat téměř jakoukoliv pozici. Dříve nebo později dojde ke zraněním. Stažení je jediná možnost, pokud máte šanci. Velmi často tak zachráníte i pozici před úplným zničením a později se na ní vrátíte.

Každopádně každé rozhodnutí, které uděláte je čistá loterie. A jediný vítěz je zubatá s kosou. Na vás je, abyste na ni dneska vyzráli a řekli „not today“.

Nakonec je to mobilita, která rozhoduje. Přijet co nejblíž, mít někoho kdo vás dokáže odvézt, mít někoho kdo dojede pro raněné. Mít možnost bojovat stylem „vystřel a ujeď“ bude mít stále větší význam. Především tam, kde již nejsou široká minová pole. A to je věc, na které aktivně pracujeme.

Náš poslední stroj potřebujeme na pásovém podvozku, aby projel močálem i pískem. Bude dobrý jak na evakuaci, tak jiné věci. Asi tušíte, že ho čekají těžké zkoušky.

Budeme rádi, když se znovu přidáte a podpoříte Operaci Bobr.

https://donio.cz/operace-bobr