Vietnam se v obavě z Číny obrací k Indii

Během 80. let minulého století nalily Spojené státy americké stamiliony dolarů a tuny zbraní do kapes afghánských mudžahedínů, aby zničily sovětskou invazi. V té samé dekádě cynicky vyzbrojovaly i režim Saddáma Husajna proti íránským ajatolláhům. Geopolitický pragmatismus totiž nezná morálku a definuje ho výhradně snaha oslabit hlavního soka rukama někoho menšího. Mocenské rošády dlouhodobě sázejí na to, že nepřítel mého nepřítele je můj nejlepší přítel, i když vám tento spojenec za dekádu s největší pravděpodobností podpálí dům. Dnes sledujeme neméně absurdní sňatek z rozumu, v němž se indické peníze, ruské zbraně a vietnamský pud sebezáchovy spojují do jediné smyčky. A tato smyčka má zcela konkrétní, ocelovou podobu.

Hanoj finalizuje nákup indicko-ruských nadzvukových střel BrahMos za 700 milionů dolarů. Zbraň vychází z původního sovětského designu P-800 Oniks. Její dolet činí 290 kilometrů. Přesnost zásahu je menší než jeden metr.

Zavedení těchto systémů znamená změnu pravidel hry v oblasti jihovýchodní Asie. Extrémní rychlost střely totiž stlačuje reakční čas nepřátelské obrany na absolutní minimum, což z ní dělá zbraň schopnou prorazit i ty nejdražší námořní štíty.

Systematické nákupy těchto zbraní napříč regionem proměňují dříve bezvýznamné státy Jihovýchodní Asie v nebezpečné dikobrazy, na které si už žádný hegemoniální predátor netroufne sáhnout holou rukou. Vietnam tímto nákupem dává jasně najevo, že fáze tichého ustupování skončila a že hodlá integrovat tyto ničivé systémy do své pobřežní obrany. Získává tím odstrašující potenciál, který dokáže potopit cizí plavidlo dříve, než se vůbec přiblíží k pobřeží. Otázkou ovšem zůstává, proč vlastně malý asijský stát musí investovat astronomické částky do zbraní.

Nákup střel BrahMos doplňuje jeho již existující arzenál šesti ruských ponorek třídy Kilo a mobilních pobřežních systémů K-300P Bastion. Pro Vietnam navíc nejde o první historickou zkušenost s podobnou taktikou – země má hluboce zakořeněnou vojenskou doktrínu „lidové války“, kterou nyní pouze transformuje do technologické podoby 21. století s cílem vytvořit pro potenciálního agresora nepřijatelně vysokou cenu za případný útok.

Jihočínské moře se stalo dějištěm té nejdrzejší územní krádeže v moderních dějinách. Peking si nárokuje 90 procent rozlohy tohoto moře. Vodami ročně proteče globální obchod v hodnotě 3,36 bilionu dolarů. Jde o 80 procent čínského energetického importu. Čína zde za poslední dekádu vybudovala 5460 akrů umělé pevniny. Nedávno navíc masivně rozšířila útes Antelope na největší umělý ostrov v oblasti.

Tato snaha o militarizaci atolů má jediný cíl, kterým je brutální vytlačení sousedních států a zabezpečení klíčové ekonomické tepny čínského komunistického aparátu. Když globální instituce opakovaně selhaly, Vietnam pochopil, že papírové mezinárodní právo ho před invazí nezachrání. Reagoval proto budováním vlastního obranného valu. Loni uměle zvětšil své ostrovy o 534 akrů. Celková rozloha vietnamské umělé pevniny dosáhla 2771 akrů.

Vietnamská snaha o zachování suverenity se však každodenně střetává s velmi agresivní čínskou realitou přímo na vodě. Čínská armáda provedla v roce 2025 rekordních 163 vojenských operací v regionu. Pobřežní stráž Číny vypálila 9. dubna světlice na filipínské letadlo nad útesy Mischief a Subi. V polovině dubna instaloval Peking plovoucí bariéru o délce 352 metrů. Filipínská rada národní bezpečnosti navíc potvrdila nález kyanidu pocházejícího z čínských člunů.

Tato neustálá eskalace takzvané šedé zóny představuje ukázkový psychologický teror, jehož cílem je absolutní vyčerpání protivníka pod prahem otevřené války.

Čína pečlivě využívá lodě pobřežní stráže namísto klasického vojenského námořnictva, aby se vyhnula aktivaci spojeneckých obranných dohod a zachovala si tvář mírumilovného hráče. Používání kyanidových jedů k ničení celých podmořských ekosystémů je navíc zvrácenou formou hybridního válčení, v níž se komunistický aparát neštítí otrávit oceán, ze kterého žijí miliony chudých rybářů z okolních států, jen aby dokázal svou nesmyslnou dominanci nad kusem slané vody. Tyto incidenty jasně ukazují, proč diplomatická řešení selhávají a proč Vietnam přechází k tvrdému vyzbrojování.

Klíčovým prvkem této konfrontace na moři je nasazení takzvané čínské námořní milice, což jsou de facto maskované rybářské flotily financované a řízené armádou, které Peking využívá jako lidský štít k blokování vietnamských zásobovacích tras a k vytlačování místních rybářů z jejich tradičních lovišť. Vietnam na tuto asymetrickou hrozbu reaguje nejen zpevňováním atolů, ale také masivní modernizací vlastních polovojenských struktur, kdy v roce 2020 schválil zákon o zřízení stálých námořních milicí v klíčových pobřežních provinciích. Tyto vietnamské posádky na předsunutých základnách, jako je například Spratlyho ostrov, dnes operují z betonových pevností vybavených radarovými systémy, protiletadlovými bateriemi a chráněnými přístavy pro raketové čluny. Strategický význam těchto drobných kousků pevniny je pro Hanoj kritický; pokud by Čína plně kontrolovala logistické uzly v Jihočínském moři, dokázala by Vietnam v případě konfliktu kompletně odříznout od globálních námořních tras a proměnit jeho prosperující exportní ekonomiku, závislou na přístavech v Haiphongu a Ho Či Minově Městě, v paralyzované vnitrozemí.

Do tohoto asijského ringu však razantně vstupuje Indie, která má pro vyzbrojování Vietnamu své vlastní, vysoce pragmatické důvody pramenící ze snahy nebýt vojensky obklíčena. Čína od roku 2004 buduje strategii Šňůry perel. Čínské investice ovládly pákistánský přístav Gwadar a myanmarský Kyaukpyu. Čína získala přístup do bangladéšského Chittagongu a srílanské Hambantoty. V srpnu 2017 otevřela vojenskou základnu v africkém Džibuti. Tyto logistické trasy dnes kontrolují 80 procent čínského dovozu ropy z Blízkého východu.

Tato masivní infrastrukturní chapadla nejsou ničím jiným než promyšlenou úvěrovou pastí, do které hegemon láká chudé státy na příslib nablýskaných jeřábů, aby jim následně po neschopnosti splácet dluhy zabavil jejich vlastní suverenitu a proměnil je ve své vojenské základny. Nové Dillí si toto smrtící obklíčení plně uvědomilo a zareagovalo vytvořením protidoktríny s názvem Náhrdelník z diamantů.

Indie získala vojenský přístup na ostrov Assumption na Seychelách. Podepsala dohody s Ománem o strategickém přístavu Duqm. Investovala do íránského přístavu Čábahár. Získala námořní kapacity v indonéském Sabangu a singapurském přístavu Changi. Vietnam v této masivní šachové partii funguje jako naprosto klíčová východní kotva indické námořní obrany proti čínskému tlaku.

Na začátku května 2026 proto navštívil vietnamský prezident To Lam Indii. Obě země podepsaly třináct memorand o porozumění. Vzájemný obchod dosáhl 16,46 miliardy dolarů. Nový cíl pro vzájemný obchod činí 25 miliard dolarů do roku 2030. Indie poskytla Vietnamu obrannou úvěrovou linku ve výši 500 milionů dolarů. Vietnam za ni nakoupí tři až čtyři pobřežní hlídkové lodě a čtrnáct vysokorychlostních člunů.

Zatímco Peking utrácí miliardy za propagandu v Africe, indická administrativa rozmisťuje své vojenské a ekonomické figurky přímo do zadního dvorku čínského souseda. Indie tak elegantně utahuje ocelovou smyčku kolem rozpínavého čínského krku a prokazuje, že i menší investice na správném místě dokážou napáchat mnohem větší strategické škody než pouhá hrubá síla.

Indicko-vietnamský pakt se opírá o hlubokou vojenskou synergii, která přesahuje pouhý nákup techniky; Indie totiž již léta tajně cvičí vietnamské posádky pro operace na ponorkách třídy Kilo a pro pilotování stíhaček Suchoj Su-30MK2. Geopolitickým paradoxem zůstává, že zatímco Nové Dillí a Hanoj úspěšně budují tuto obrannou linii, obě metropole se musí potýkat s upadající spolehlivostí Moskvy jakožto tradičního zbrojního garanta. Tato situace nutí Vietnam k postupné diverzifikaci obranného průmyslu a otevírá dveře k tomu, aby se z čistě indicko-vietnamského partnerství v budoucnu stala širší aliance – do indonéského přístavu Sabang je to totiž z vietnamských základen jen kousek přes Malacký průliv, čímž vzniká reálná možnost vytvořit společnou blokádu, která by v případě konfliktu dokázala čínské námořnictvo zcela odříznout od zdrojů v Indickém oceánu.

VÝZVA EDITORA: Podpořte naši nezávislou práci, abychom mohli i nadále odhalovat pozadí asijských mocenských her.

Celý tento asijský zbrojní trh má však ještě jednu vrstvu, která odhaluje cynismus mezinárodní politiky a ve které figuruje původní dodavatel technologií. Rusko a Čína letos opět okázale deklarovaly své strategické partnerství bez hranic. V realitě ovšem ruský celkový export zbraní globálně klesl o 53 procent. Čína naopak vytlačila Rusko z pozice hlavního exportéra zbraní do subsaharské Afriky. Čínský podíl na západoafrickém importu zbraní dosáhl 26 procent. Čína byla navíc prokazatelně obviněna z více než pěti set případů krádeží ruského duševního vlastnictví a průmyslového kopírování vojenských technologií.

Stárnoucí medvěd z Moskvy si je moc dobře vědom, že ho jeho čínský spojenec vykradačsky požírá zaživa. Čínští inženýři běžně rozebírají ruské motory a zbraňové systémy, aby je následně pod vlastní značkou prodávali s výraznou slevou do celého světa, čímž Moskvu připravují o klíčové finanční příjmy. Moskva se proto rozhodla pro krutě pragmatický krok a nadále zásobuje špičkovými zbraněmi Indii a Vietnam, čímž zcela nepokrytě pomáhá vyzbrojovat státy, které mají za cíl zastavit čínskou expanzi.

Jde o vrchol mocenského pokrytectví, který bourá veškeré iluze o pevných východních aliancích založených na ideologii. Moskevští oligarchové jednou rukou tisknou dlaně čínským soudruhům na rudých kobercích v Pekingu, zatímco druhou rukou v temných geopolitických uličkách nadšeně kasírují stamiliony dolarů za rakety, které mají tyto stejné čínské vojáky poslat nekompromisně na mořské dno. Ruský vojensko-průmyslový komplex se tak z hladu po penězích stává ochotným dodavatelem raket pro každého. Třeba i na toho, kdo je ochoten namířit je proti Pekingu.

Pro Vietnam se však tato moskevská ruleta stává příliš riskantní hrou, což zemi vede k tichému, ale radikálnímu odklonu od závislosti na ruských dodávkách. Hanoj si plně uvědomuje, že Rusko oslabené mezinárodními sankcemi a vázané technologickou pupeční šňůrou k Pekingu by v případě skutečného konfliktu s Čínou mohlo selhat v dodávkách náhradních dílů. Z tohoto důvodu Vietnam nastartoval masivní diverzifikaci svého zbrojního arzenálu směrem k západním standardům a rozvoji vlastního průmyslu, což demonstruje i příprava již třetího ročníku obřího mezinárodního zbrojního veletrhu Vietnam Defense Expo v Hanoji. Výsledkem této nové strategie jsou pokročilá vyjednávání s Francií o nákupu víceúčelových stíhaček Rafale, akvizice jihokorejských samohybných houfnic K9 Thunder přecházejících na ráže NATO, a dokonce modernizace starších tanků T-54/55, kterou namísto Rusů realizují izraelští inženýři.

Proč si ale všechny tyto ohrožené asijské státy touží pořídit právě indicko-ruské střely BrahMos a neobracejí se raději na západní zbrojovky? Odpověď poskytla ukázková bojová validace v ostrém konfliktu, která naprosto šokovala vojenské experty po celém světě. V květnu 2025 proběhl ozbrojený střet mezi Indií a Pákistánem pojmenovaný operace Sindoor. Během čtyř dnů bylo odpáleno patnáct až devatenáct střel BrahMos. Zbraň dosáhla stoprocentní úspěšnosti. Deset z deseti určených cílů bylo zlikvidováno. Jedenáct ze třinácti pákistánských leteckých základen utrpělo drtivý zásah. Pákistánská armáda měla na reakci pouhých třicet až pětačtyřicet sekund.

Tento křest ohněm zafungoval jako ta nejefektivnější globální reklamní kampaň, jakou si zbrojaři z Nového Dillí mohli vůbec přát. V cynickém světě obchodu se smrtí má totiž jedno rozbombardované letiště reálného nepřítele tisíckrát větší prodejní hodnotu než hromada lesklých propagačních brožur rozdávaných obézním generálům na mezinárodních veletrzích. Nekompetentnost protivzdušných štítů čínské výroby, kterými Pákistán disponoval, se ukázala v celé své nahotě, když se elitní velitelé zmohli pouze na zkoprnělé zírání do blikajících radarových obrazovek, zatímco jim vojenská infrastruktura mizela před očima.

Sledování tohoto indického úspěchu vyvolalo dominový efekt. Filipíny následně urychlily nasazení svých baterií koupených za 375 milionů dolarů. Indonésie uzavřela obdobnou dohodu za 440 milionů dolarů. A nyní se k nim přidává Vietnam. Pro tyto sice obrovské, ale v porovnání s Čínou pořád malé státy operující v těsné blízkosti rozpínavé Číny se totiž nákup vyzkoušeného systému stal jedinou funkční pojistkou proti rychlému vojenskému zničení.

Tato bojová blamáž pákistánské PVO zasadila zdrcující ránu exportním ambicím samotného Pekingu, jelikož zničená pákistánská infrastruktura spoléhala na čínské protiraketové systémy HQ-9 a radary typu YLC, které Čína vnímala jako přímou konkurenci americkému systému Patriot nebo ruskému S-400. Selhání této techniky v ostrém boji vyslalo jasný signál vietnamským stratégům, že čínský obranný deštník, kterým jsou osazeny i nově vybudované umělé ostrovy v Jihočínském moři, má kritické trhliny a nedokáže nadzvukové střely BrahMos efektivně zachytit. Technické specifikace střely navíc nabízejí asijským státům unikátní taktickou výhodu: její trajektorie dokáže v závěrečné fázi letu klesnout pouhých deset metrů nad mořskou hladinu, čímž se zcela schová pod horizont nepřátelských lodních radarů. Pro Hanoj, která integruje tyto střely jak do mobilních pobřežních baterií, tak potenciálně na své korvety třídy Gepard, představuje BrahMos ideální zbraň asymetrického odporu – s minimálními náklady na údržbu a bez nutnosti vlastnit obří letadlové lodě získává schopnost během několika minut oslepit a paralyzovat vlajková plavidla čínského námořnictva.

Asijský kontinent se pomalu, ale neodvratně proměňuje v obrovský, po okraj naplněný sud střelného prachu. Každý lokální hráč si tu teď bez ostychu hraje s krabičkou zápalek ve snaze dokázat, že jeho oheň hoří jasněji, hlasitěji a nebezpečněji než plamen agresivního a rozpínavého souseda odvedle.

Ačkoliv se může na první pohled zdát, že se celý region nevyhnutelně řítí do propasti plné hořící oceli a lidského utrpení, právě tato chladná a děsivá rovnováha nakonec přináší tolik potřebnou naději na mír. Žádný autokrat, který nade vše miluje svou moc, totiž nikdy neriskne otevřený vojenský střet, pokud ví, že za každými dveřmi, které se pokusí vykopnout, čeká natažená zbraň připravená ustřelit mu ruku až po rameno.

Demokratický svět a menší nezávislé státy se konečně přestaly schovávat za prázdné byrokratické deklarace a začaly plynule mluvit jediným jazykem, kterému tyrani historicky rozumějí. Tím nám všem dokazují, že svobodu nelze vyprosit pomocí smluv, ale musí se tvrdě zaplatit ocelí a ohněm.

Bao Nghe An: Vietnam-India bilateral trade statistics 2025 – https://baonghean.vn/en/nhap-khau-hang-hoa-tu-an-do-nam-2025-dat-611-ty-usd-viet-nam-xuat-sieu-gan-424-ty-usd-10323050.html

ReportLinker: Vietnam defense budget data and forecasts – https://www.reportlinker.com/clp/country/666607/726357

Asia Times: India-Vietnam BrahMos missile deal a hot shot at China – https://asiatimes.com/2026/05/india-vietnam-brahmos-missile-deal-a-hot-shot-at-china/

The Wire: India revives BrahMos Vietnam sale talks amid China caution – https://m.thewire.in/article/security/india-revives-brahmos-vietnam-sale-talks-amid-china-caution

Army Recognition: Vietnam finalizes BrahMos supersonic cruise missile purchase – https://www.armyrecognition.com/news/army-news/2025/vietnam-finalizes-brahmos-supersonic-cruise-missile-purchase-from-india-amid-rising-south-china-sea-tensions

CSIS Asia Maritime Transparency Initiative: Keeping Score: Vietnam's Spratly Island Overhaul Continues – https://amti.csis.org/keeping-score-vietnams-spratly-island-overhaul-continues/

CSIS China Power: China's increased military activities in the Indo-Pacific – https://chinapower.csis.org/china-increased-military-activities-indo-pacific-2025/

Observer Research Foundation: A new phase in the India-Vietnam strategic partnership – https://www.orfonline.org/research/a-new-phase-in-the-india-vietnam-strategic-partnership

Council on Foreign Relations: China's Maritime Disputes Timeline – https://www.cfr.org/articles/chinas-maritime-disputes

International Crisis Group: South China Sea conflict and recent incidents – https://www.crisisgroup.org/asia-pacific/south-east-asia/south-china-sea

The New Indian Express: India-Vietnam agree on 2+2 dialogue, BrahMos deal in advanced stages – https://www.newindianexpress.com/india/2026/May/06/india-vietnam-agree-on-22-dialogue-brahmos-deal-in-advanced-stages

The Economic Times: China's expanding maritime tactics – https://m.economictimes.com/news/defence/chinas-expanding-maritime-tactics-raise-alarm-across-asian-waters/articleshow/131137346.cms