Článek
Teorie je jedna věc, praxe věc druhá
Ještě, než se pustíme do popisu konkrétních pravidel a nařízení, je třeba si ujasnit jednu důležitou věc. Církevní pravidla jsou něco jiného než to, jak se lidé ve středověku skutečně chovali. V následujícím textu budou proto popisována teoretická nařízení, která byla ale ve skutečnosti velmi často porušována a ignorována.
Z dnešního pohledu je středověk nesmírně bigotním obdobím, ve kterém neměl sex prakticky žádné místo. Je ale třeba si uvědomit, že písemný popis středověkého života nám podávají prakticky výlučně církevní spisy, doplněné maximálně o životopisy panovníků a těch nejvyšších šlechticů. Žádné knihy mezi prostým lidem logicky nevznikaly. Nějakých 99 procent lidí té doby žilo životy, které nikde popsány nemáme. Sex byl jistě součástí života i ve středověku, jen nám o tom nikdo nenechal zprávu. I teoretická církevní pravidla jsou ale natolik zajímavá, že se vyplatí se s nimi seznámit.
Čím rychleji tím lépe
Podle Tomáše Akvinského mělo k pohlavnímu styku docházet pouze za účelem početí dítěte, a navíc neměl být akt zbytečně protahován na dobu delší než nezbytnou. Otázka je, co byla doba nezbytná. Její definici církev lidem neprozradila. Jakákoliv sexuální aktivita, která nemohla vést k početí, byla nicméně zapovězena. Tím byl samozřejmě zcela vyloučen například orální sex, uspokojování rukou apod. Ze stejného důvodu byl tabu i sex v těhotenství: cíle již bylo přece dosaženo a není proto důvod k dalším sexuálním aktivitám.
Zapovězená byla též masturbace. V jejím případě je zajímavé, že v dobách starého Říma šlo o činnost naprosto běžnou, která nebyla vnímána nikterak negativně. Teprve po rozpadu Římské říše začala církev označovat sebeuspokojování jako hříšné a nevhodné.
Pozor na datum
Sex také nebylo možné provozovat kdykoliv se lidem zachtělo. Asi nepřekvapí, že církevní svátky měli lidé trávit úplně jinak než v posteli. Také ve dny postní anebo v období před Vánoci či Velikonocemi se měli lidé sexu vyvarovat. A aby toho nebylo málo, tak k pohlavnímu styku nemělo docházet ve čtvrtek nebo pátek. Tyto dva dny byly totiž považovány za tzv. očistné. Jinými slovy z celého roku byl sex povolený ani ne čtyři měsíce čistého času.
Pomůcky horší než zvířata
Zcela zapovězené byly erotické pomůcky. Je to vlastně logické, neboť při jejich používání opět nelze dosáhnout početí. Pro někoho je možná překvapivé, že sex se zvířaty byl v určitých případech posuzován shovívavěji. Zatímco ženu přistiženou při používání erotické pomůcky čekalo pět let pokání, za sex svobodných mužů se zvířaty to bylo pouhých 40 dní. Je ale na místě upřesnit, že pro muže ženaté to bylo horší, jejich pokání trvalo až deset let.
A co polohy?
Církev uznávala prakticky jedinou sexuální polohu, kterou byla poloha misionářská. Sex ve stoje byl přímo zakázaný. Důvod je opět třeba hledat v poučce o početí. Při sexu ve stoje je těžší jej dosáhnout, a proto to lidé vůbec neměli zkoušet. Ostatní netradiční polohy byly zase považovány za příliš primitivní a barbarské, proto byly také označovány za nevhodné.
Závěrem
Je tedy zřejmé, že pravidel a omezení měla církev opravdu hodně. Jak již ale bylo zmíněno, s jejich dodržováním to tak žhavé nebylo. Nemanželský sex byl podle všeho poměrně běžný, lidé se navíc často scházeli v kostelech, které byli neustále otevřené, nepršelo do nich a po většinu času byly prázdné. Církvi přímo pod nosem tak lidé porušovali nejedno z uvedených pravidel.