Článek
Velká synagoga v Brně
Po roce 1848 dostali Židé v Rakousku-Uhersku stejná práva jako křesťané. Židovská ghetta se začala proměňovat na čtvrti jiného typu a především, židovská komunita získala možnost přirozeného rozvoje. Začaly být zakládány židovské instituce. V Brně byl založen Prozatímní výbor náboženského spolku, který si dal za cíl stavbu synagogy. Magistrát města k tomu dal zelenou, byť si vymínil, že nesmí stát přímo v centru města.
Místo, kde začala synagoga v roce 1853 vznikat, leží na rohu dnešních ulic Spálená a Břízova. Nešlo o žádnou malou stavbu, architekti August Schwendenwein a Johann Julia Roman z Vídně navrhli opravdu velkolepou stavbu v neorománském slohu s kapacitou 1000 lidí. Její realizace byla svěřena firmě Antona Onderky z Brna. Finance pak poskytli mnozí židovští podnikatelé z Brna.
Dne 17. září 1855 byla synagoga otevřena. Přítomen byl i vrchní vídeňský rabín Isak Mannheimer. O něco později se tato „Velká synagoga“ stala jednou ze dvou prvních elektricky osvětlených veřejných budov v Brně. Vše vypadalo standardně a bylo nakročeno k tomu, aby se synagoga stala přirozeným centrem brněnské židovské komunity. A co víc, Brno se stalo významným centrem evropského židovství a působili zde někteří nejvýznamnější židovští myslitelé. Historie se bohužel ubírala jiným směrem.
Adolf Hitler v Brně, v této chvíli vypálená synagoga stále doutnala.
Zničení Velké synagogy
Definitivní obsazení Československa a vznik protektorátu byly impulsem pro sympatizanty nacismu k tomu, aby po celé republice (teď již bývalé), začali páchat nejrůznější zvěrstva. Dělo se to i v Brně. V noci ze 16. na 17. března se skupiny Němců a českých fašistů vydaly k Velké synagoze a do základů ji vypálili. Hasiči měli zakázáno oheň hasit, na což dohlížely jednotky SS.
Druhou brněnskou synagogu, tzv. Novou synagogu, před stejným osudem uchránil fakt, že ležela uprostřed zástavby a hrozilo, že vzplanou další domy. Když Adolf Hitler vjížděl 17. března 1939 do Brna, nad městem se vznášel kouř z požáru. Hitler si tento dárek na uvítanou jistě náležitě užil. Pro brněnské Židy musel být tento pohled naprosto otřesný. To nejhorší mělo ale samozřejmě teprve přijít. Vypálení Velké synagogy bylo pomyslným startovním výstřelem toho nejhoršího, co Brno a s ním celá Evropa kdy zažily.
Po válce
Hned po skončení války se vedení města rozhodlo pro stavbu památníku na místě Velké synagogy. Ten ale nikdy nevznikl. A co víc, židovská obec, která byla opět vlastníkem parcely, po válce prakticky neexistovalo. Několik málo přeživších muselo pozemek prodat. Od té doby měnil pozemek majitele, ale nikdy zde nic nevzniklo. Letos v březnu začne ale konečně archeologický průzkum a lidé budou moci navštívit výstavy o historii tohoto významného místa. Tak si je nenechte ujít!
