Článek
Od mé minulé cesty do Čech uplynulo několik let. Při častějších návštěvách jsem některá naše česká specifika zřejmě tolik nevnímala, ale tentokrát mě prašila do očí. Ten rozdíl nešlo přehlédnout.
Možná se to někomu bude zdát přitažené za vlasy, ale když po delší době přistanete na domácím letišti a vylezete před letištní halu, musíte se sami sobě smát. První, čeho si vaše smysly všimnou, je, že kolem vás všichni mluví česky. Tenhle pocit zmatené mysli a nadšení ale trvá velmi krátce, než se mozek rád přizpůsobí. Usmíváte se v duchu i navenek.
S jiným šumem, než na který jste si kolem sebe za ta léta zvykli, a přitom je tak známý, ale jdou ruku v ruce i jisté, řekněme zvláštnosti. Nejenom, že lidé mluví vaším jazykem, oni se i jinak chovají a vypadají. Můj soukromý údiv neznamená odsouzení, ale zděšení.
Není to pouze cesta domů, ale v jistém ohledu i třicet let zpátky. V některých věcech se vůbec nic nezměnilo. Konečně jsem pochopila, proč jsou u nás lidi přes padesát považováni za starce, jak často velmi rozmrzele čtu. Všechno mi najednou dává smysl. Ony ty ženské posedávající na lavičkách skutečně jako stařeny vypadají. Ale proč?
Mnohé z nich jsou jako přes kopírák a já si říkám, že musí v Čechách existovat nějaká zlomyslná platforma pro starší a pokročilé, která lidem radí, jak se na cestu do zahraničí ustrojit, aby vypadali jako z jiné planety.
Prvním doporučením těchto škodolibých rádců jsou zřejmě legíny do letadla. A to ještě ne jen tak nějaké legíny. Nejlépe s délkou pod kolena. K nim botasky jako ta lepší varianta, případně bizarní placaté páskové botičky. A k doplnění outfitu má sloužit jakési umělohmotné tričko těsně obepínající kypré tělo. Abych nezapomněla na vlasy. Neforemný, velmi krátký sestřih, je k doplnění celkového dojmu zřejmě nezbytností. Těm ženským je přitom odhadem něco mezi padesáti a šedesáti, možná lehce přes.
Když jsem byla malá holka, měla jsem jednu babičku v Čechách a druhou na východním Slovensku. V té druhé jsem jsem viděla stařenu už když jí bylo padesát. Ustrojená byla v podivných tmavých šatech a šátku na hlavě, zatímco česká babička byla docela šťabajzna. Pravidelně chodila ke kadeřníkovi, a přestože nebyla žádná mondéna, vypadala pořád dobře.
Ty dámy na letišti mi připomněly moji slovenskou babičku, která byla typickou reprezentkou východoslovenské vesnice. Ale i se šátkem na hlavě a zástěrou vypadala žensky, na rozdíl od těch dam v legínách těsně obepínající korpulentní těla.
Mrzí mě, že musím popřít to, co jsem sama hlásala. Že je volba každého, v čem se dobře cítí, a jak chce navenek působit. A že články doporučující ženám nad určitý věk, co by měly a neměly nosit, jsou diskriminační. Vážně jsem netušila, že někoho napadne vyrazit do světa v neestetických a nelichotivých legínách pod kolena.
Při čekání na svůj odvoz jsem jen tak postávala a v údivu se dívala kolem sebe. A světe div se, až na jednoho pána, který patřil k dámě v legínách, jsem nikoho jiného v sandálech s ponožkami nezahlédla, přestože právě to jsem očekávala. Pravda, i muži zřejmě přišli na chuť délkám kalhot pod kolena jako jejich ženy a mají v oblibě divné džíny ve stejné délce, ale není se čemu divit. Je zřejmé, kdo doma udává módní tón.
Vrtalo mi to sice hlavou, ale mávla jsem rukou a snažila se nemyslet na to, jak tito podivně ustrojení lidé budou v zahraničí vypadat, jak se budou v jiném prostředí cítit, natož jak budou Čechy reprezentovat. Zřejmě jsem měla jenom štěstí na vzorek určité společenské vrstvy.
Jenomže pak jsem vlezla do metra, prošla se pražskými ulicemi a vlakem dojela do západočeského městečka. A světe div se, i tady všude jsem potkávala ženy ve věku zhruba mezi padesáti a řekněme sedmdesáti ve stejných uniformách. Některé alespoň vyměnily trička za krátké šaty nebo dlouhé haleny, ale legíny ustřižené pod koleny jsou zřejmě místním hitem postarších žen.
Dámy vězte, že nic víc asexuálního a pro běžný život nevhodného už zřejmě neexistuje. Legíny jako denní oděv sice nejsou ideální ani pro mladá děvčata, ale budiž. Mládí snese téměř cokoliv.
V pražských ulicích je k vidění mnoho žen a dam středního a vyššího věku, které vypadají nádherně. Jsou krásné, sebevědomé a nemusí hned nosit drahé značkové oblečení. V penězích totiž kouzlo sebeprezentace nespočívá. Jednoduché delší šaty a pantoflíčky nestojí o moc víc než legíny a divné páskové šlapky.
Každá z nás od určitého věku vadne, v tom tkví spravedlnost času. To ale není důvodem, proč rezignovat na vlastní důstojnost. A věřte, že na legínách obepínající nohy jako konve skutečně nic důstojného není. Křečové žíly jdou schovat i jinak, přestože to zřejmě není hlavním motivem jejich obliby. S délkou pod kolena jsou stejně vidět.
Dámy pokročilého věku žijí všude a i já se mezi ně počítám. Střílím tedy do vlastních řad, a snad právě proto jsem z toho, co jsem viděla, tolik rozrušená. Rozhodně neházím všechny ženy a muže do jednoho pytle, ale pravdou je, že takové rozdíly sebeprezentace ve stejné věkové kategorii se jinde nevidí. Na jedné straně dámy upravené a šik, na straně druhé ženy, které rezignovaly snad úplně na všechno.
Není divu, že nás mladí považují za staré železo, když ho ze sebe dobrovolně děláme. Přitom stačí tak málo. Uvědomit si, že legíny a obepnutá trika patří na jógu, jsou fajn k úklidu, na zahradu nebo možná k vesnickému sousedskému pokecu či do lesa na houby. A že ve falešně deklarované pohodlnosti skutečně žádná individualita nespočívá.
V ulicích, do práce, natož na cesty do zahraničí, jsou ustřižené legíny ukázkou nevkusu, ignorace a společenského zařazení. Argumenty, že oblečení musí být pohodlné, neobstojí. Kalhoty s volnými nohavicemi či splývavé dlouhé šaty jsou mnohem pohodlnější, nikoho nepobuřují a velký talent k odívání k tomu není zapotřebí.
Až pojedete příště někam do ciziny, podívejte se, v čem cestují, chodí po ulicích nebo jezdí v metru dámy vašeho věku. A nesnažte se namluvit si, že jsou na tom finančně lépe než vy. Mnohé z nich totiž nejsou. Jenom vědí, že ženství nekončí v padesáti, a také, co se sluší a patří.
Když někdo nebere vážně sám sebe, je těžké očekávat, že ho budou brát vážně ostatní. Nedivte se, že se k vám chovají neuctivě, když ani vy nejste ve svém oděvu ke svému okolí uctiví.
