Článek
Vtip o staré cikánce a 62 peněženkách, který pronesl Karel Šíp v pořadu Všechnopárty, natolik rozezlil diváka s pseudonymem Fondovník, že neváhal sednout a napsat o svém pohoršení článek.
Zarazil mě jeho názor a volání po odplatě a veřejném pranýři populárního baviče. Byť anonymního mravokárce nelze brát vážně, jeho příspěvek není zřejmě hlasem osamělým.
Domáhání se korektnosti za všech okolností je ve světle dnešní doby pokrytecké. Někdo na ní trvá i pokud jde o neškodné žerty bavičů, kteří mají vtip v popisu práce. Přitom jiní, včetně politicky angažovaných osob, se neváhají veřejně do menšin trefovat. Bez legrace a smrtelně vážně. A to je nebezpečné.
Vtip je od toho, aby pobavil a rozesmál. Vtipy, nebo chcete-li fóry, se tradičně trefují do různých menšin a příslušníků určitých skupin obyvatelstva. Nebývají to ani kameňáky, nespadají do kategorie černého ani košilatého humoru, nebo jaké všechny druhy vtipů existují. Humor neubližuje, zato činy ano.
Přestože jsou tyto vtipy vcelku neškodné, některým divákům dokáží pořádně hnout žlučí. Typicky ani ne tak příslušníkům skupiny, o kterých je řeč, ale některým přehnaně korektním divákům či posluchačům. Mimochodem, i oni jsou si stereotypů vědomi, jinak by pointu vtipu nemohli pochopit.
Pojďme ale zpátky k vtipu o staré cikánce, jíž někdo ukradl 62 peněženek, a který anonymního diváka skutečně rozlítil.
Karel Šíp se toho nebojí. Nemá proč, protože žádnou trestnou činnost nepáchá a vtipy nespadají do diskriminačních či rasistických projevů, aby mohly být stíhány zákonem. Nikoho totiž k ničemu nenabádají. Pouze víceméně laskavě upozorňují na všeobecně zakořeněné stereotypy spadající do stejné kategorie, jako že všichni Skoti jsou škrti.
Vezměme si třeba vtipy o policajtech. Policajt je něco jako cikán. Správně by se totiž mělo říct policista stejně jako cikán by měl být Rom, protože slovo policajt má poněkud pejorativní konotaci.
Kolik vtipů o policajtech jste v životě slyšeli? Dobrá, takový policajt není příslušníkem menšiny, ale je reprezentantem skupiny obyvatelstva, navíc k tomu ještě veřejně činné. Vtipy o policajtech ale nikomu nevadí.
Jsou totiž stejně neškodné jako ty o cikánech a nikoho k žádným diskriminačním projevům nenabádají. A přitom jsou jako ze šablony a komentují sníženou inteligenci příslušníků složek. Neměli by se proti nim policisté nějak vymezit a tyto nemístné vtipy postihovat?
O něco dál jdou velmi oblíbené vtipy o Židech, které na pozadí současných světových událostí mohou skutečně vyznívat nepatřičně. To ale evidentně nikoho netrápí, protože Žid by si přece nechal vrtat koleno, jak všichni víme.
Takže všechny vtipy o Roubíčkovi s Khonem, a že jich je, jsou stále populární. I tyto „frky“ se v pořadu Všechnopárty objevují, nikdo proti nim ale neprotestuje. Proč? Nejsou Židé skupinou obyvatelstva stejně jako cikáni?
A pak tu máme ty nestárnoucí vtipy o blondýnách. Ať se přihlásí plavovlasá žena, kterou kdy vtip o hloupé blondýně urazil. Možná takové útlocitné dámy existují, stejně jako policajti, Židé nebo cikáni, ale budou spíš výjimkou.
Žádný vtip o hloupé blondýně ještě žádnou ženu nepřipravil o živobytí, důstojnost nebo společenské postavení. Stejně jako vtipy o hloupých policajtech nikomu nezabrání, aby v případě nesnází volal 158 a nikdo si v tramvaji nehlídá kabelku o něco víc jenom kvůli tomu, že Karel Šíp v televizi pronesl vtip.
Pražané si dělají legraci z Brna a naopak, a tyto neškodné vtipy jsou leitmotivem prakticky každého pořadu Všechnopárty. Karel Šíp si nejen neváhá dělat legraci z obecných společenských témat, ale často se takzvaně nekorektně trefuje přímo do svých hostů. A co je nejdůležitější, také sám do sebe.
Humor Karla Šípa není zlý, ale je vtipný a pohotový, a svým způsobem laskavý. Každopádně nás každý týden baví a moment, který jednou nezvratně přijde a jeho pořad Všechnopárty z obrazovek zmizí, bude smutným okamžikem české zábavy.
Kdyby se tak ale stalo na základě podnětu úzkoprsých škarohlídů a spravedlivých bojovníků za korektnost, byl by to velmi truchlivý odraz naší společnosti.
Když budeme i v zábavě trvat na hyperkorektnosti, přestaneme se smát. Každý vtip se totiž do něčeho nebo někoho trefuje. Chceme-li kritizovat a volat po zodpovědnosti, zaměřme se tam, kde nejde o vtip, ale o činy, které skutečně škodí a jsou nebezpečné.
A když už chceme na něco poukazovat, neschovávejme se za anonymitu. To je pokrytecké a na rozdíl od Karla Šípa, který jde každý týden s kůží na trh, navíc ještě zbabělé.
Humor je jednou z českých vlastností, kterou bychom si měli hýčkat, protože zdaleka ne všechno české je milé a úsměvné. Třeba náš pokrytecký paradox.
Na jedné straně nám vadí neškodné vtipy o cikánech, poukazujeme na ně zdviženým prstem a domáháme se za ně trestu. A pak si zvolíme politiky, kteří mají rasovou a menšinovou nenávist jako politický program a jejich projevy často hraničí s trestným činem.
Na korektnost jsme si přestali hrát při loňských volbách a voláním po odpovědnosti Karla Šípa za znevažování menšin a skupin obyvatelstva střílíme do špatného terče.
Mimochodem, mně se třeba líbí ty o blbých blondýnách.
